„Nejslabší místo v obraně NATO láká Putina. Estonský Donbas. Je Narva další na řadě?“ To jsou jen některé z titulků, jimiž česká i zahraniční média hovoří v souvislosti s výzvami na sociálních sítích k vyhlášení takzvané Narvské lidové republiky o městě Narva na východním křídle NATO.
Spolufinancováno Evropskou uniíFoto: EU
Východní okraj města Narva totiž tvoří stejnojmenná řeka, na jejímž druhém břehu je Rusko – země prezidenta Vladimira Putina, který se netají imperiálními ambicemi.
Takzvané hnutí Narvské lidové republiky ale nemá s Narvou ani s jejími obyvateli nic společného, jak se podařilo se prokázat novinářům z estonského deníku Eesti Ekspress. Ti se pod pseudonymem úspěšně infiltrovali do telegramové skupiny, která výzvy k vytvoření Narvské lidové republiky šíří. A ukázalo se, že za těmito výzvami nestojí žádná místní separatistická buňka, nýbrž jistý Svjatoslav Znamenskij z nacionálně-bolševického politického hnutí Jiné Rusko.
Jak o Znamenském píší citovaní novináři z Eesti Ekpress, za studentských let „byl ve skutečnosti stoupencem Alexeje Navalného, kterého v jednu chvíli zasáhlo osvícení a stal se extrémně aktivním a loajálním nacionálním bolševikem“. Sám Znamenskij se také jako voják účastnil ruské agrese proti Ukrajině.
Nalevo Evropská unie a estonské město Narva, napravo ruské město Ivangorod. Fotografie z jara 2023.Foto: Jaroslav Synčák
Populární skupina, která ale není nebezpečná
Telegramová skupina Narvská lidová republika má nyní přes 2000 sledujících. „Tomu nepochybně napomohly i zprávy o obskurní separatistické buňce, kterou do Narvy ‚přivedla‘ přední světová média jako Deutsche Welle a Politico,“ vysvětluje deník Eesti Ekpress.
Symbolem Narvy byl až do roku 2022 sovětský tank T-34 s kanónem namířeným směrem na západ. Estonská vláda ale po začátku války rozhodla o jeho odstranění, což vyvolalo pobouření v Rusku a částečně mezi ruskojazyčnými obyvateli země. Na fotografii probíhá jeho stěhování do vojenského muzea v hlavním městě Tallinnu, 16. srpna 2022.Foto: AP
A podobně také v reakci pro web Aktuálně.cz hovoří estonský odborník na dezinformace Andreas Ventsel. „Záležitost nabrala na obrátkách poté, co jedna estonská nevládní organizace zabývající se obranou zveřejnila krátký článek, v němž poukázala na existenci těchto kanálů, které však neměly téměř žádné skutečné publikum ani vliv,“ vysvětluje.
Tuto informaci pak podle něj převzali ukrajinští váleční blogeři a začali ji srovnávat s Doněckem, Luhanskem a ruskou agresí.
„Neexistuje žádný reálný základ pro předpoklad separatismu, ale je to dobrý příklad toho, jak virtuální svět může začít vytvářet dojem o něm, když se sejdou určité okolnosti,“ uklidňuje Ventsel.
Souhlasí s ním socioložka Eleri Lillemäe, podle které integrace rusky mluvící menšiny, která v zemi tvoří asi 25 procent populace, neproběhla dokonale a někteří obyvatelé východní části země – včetně Narvy – nemají příliš silné vazby na Estonsko. „Zároveň ale její obyvatelé nechtějí být součástí Ruska,“ upozorňuje.
Nejsme konec Evropy, ale její začátek
To si uvědomují místní i evropské úřady, proto se snaží podpořit město, které skomírá. Po začátku války je čím dál složitější se dostat k příbuzným nebo na levné nákupy do Ruska, a demografická křivka jde strmě dolů už od 90. let. Na druhou stranu mladí z Narvy odcházejí spíš do Tallinnu či Helsinek než do Petrohradu.
Aby se odchod mladých lidí alespoň zpomalil, rozhodla estonská vláda už v roce 1999 o založení vysoké školy, v Narvě tak je fakulta slavné starobylé univerzity v Tartu.
A obrátit veřejné mínění z „konce Evropy“ na její začátek se snaží i zmíněné evropské úřady. Na podzim minulého roku poblíž Narvy otevřela největší evropská továrna na výrobu magnetů, financovaná z prostředků Evropské unie. Konkrétně z Fondu spravedlivé transformace, továrna je prvním krokem v realizaci celoevropského plánu na snížení závislosti na surovinách z Asie.
„Vzhledem k tomu, že více než 90 procent magnetů dovážených do EU pochází z Číny, nová továrna výrazně zvýší strategickou autonomii a konkurenceschopnost Evropy, což je klíčové pro čistou a průmyslovou transformaci,“ vysvětluje tiskový materiál sedmadvacítky, proč je nová továrna potřeba.
Konflikt s Ukrajinci
Světová média ale nejsou jediným činitelem, který k problému možného separatismu a ohrožení ze strany východního souseda přitahuje pozornost. Estonci se v poslední době naštvali na Ukrajinu – zemi, kterou jinak podporují jak diplomaticky, tak dodávkami zbraní a technologií.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v polovině dubna vysvětlil ruské omezování internetu tak, že by se mohlo jednat o předehru k mobilizaci branců a nové ofenzivě, ať už proti Ukrajině nebo pobaltským zemím. „Proč? Protože některé země, například v Pobaltí, nejsou připraveny na silný odpor,“ řekl Zelenskyj v televizním rozhovoru.
Na velké únorové vojenské přehlídce bylo jasné, koho Estonci považují za své partnery a koho chtějí podporovat. Tallinn, 24. února 2026.Foto: Jaroslav Synčák, Aktuálně.cz
To estonské představitele rozlítilo. „Zelenskyj zesiluje kremelské narativy tím, že vykresluje pobaltské státy jako slabé. Obětovali jsme významný podíl naší obrany pro Ukrajinu. Podkopávat NATO, zatímco na něm závisíme, je strategická chyba,“ upozornil ukrajinskou hlavu státu europoslanec a bývalý ministr obrany Riho Terras.
Podobně se ohradil také estonský šéf diplomacie Margus Tsakhna. „Je nepravděpodobné, že by Rusko v blízké budoucnosti zahájilo vojenský útok proti kterémukoli členskému státu NATO, a to především proto, že evropští spojenci a NATO jako celek výrazně zvýšili náklady a rizika spojená s takovou agresí,“ řekl Tsakhna listu Kyiv Independent.
Zajímá vás, jestli Putin zaútočí na Pobaltí? Jak vážně brát současné budování obranných linií v Litvě, Lotyšsku a Estonsku? A co skutečně znamená život ve stínu války na Ukrajině?
Přijďte o tom v pondělí 4. května od 19:00 do knihovny Václava Havla debatovat s redaktory Aktuálně.cz Jaroslavem Synčákem a Vietem Tranem, bezpečnostními analytiky Lukášem Dyčkou a Otakarem Foltýnem a historikem Lubošem Švecem.
Mohlo by vás zajímat: Reportér Aktuálně.cz byl na vojenské přehlídce v estonském Tallinnu. Estonci by v případě ohrožení mohli nasadit až 200 tisíc vojáků. Spotlight News, únor 2026.