Výstava poprvé v České republice propojuje do jednoho celku autentickou fotografii z KLDR, osobní svědectví severokorejských uprchlíků zprostředkovaná skrze jejich portréty i životní příběhy a interaktivní edukativní instalace. Rozsahem i konceptem jde o dosud nejkomplexnější výstavní projekt o KLDR v České republice.
Obraz běžného života i severokorejských uprchlíků
Expozice přináší silné vizuální i lidské svědectví. Klíčovou součástí jsou fotografie britsko-polského dokumentárního fotografa Michala Huniewicze, který zachytil život v Severní Koreji z bezprostřední blízkosti. Jeho snímky odhalují každodennost i absurditu totalitního režimu.
Další výraznou část tvoří portréty severokorejských uprchlíků od francouzského dokumentárního fotografa Tima Franca z jeho oceňované série Unperson. Návštěvníci se zde setkají nejen s jejich tvářemi, ale především s konkrétními životními příběhy – autentickými svědectvími o útěku, ztrátě i naději.
Portrét jednoho ze severokorejských uprchlíků od francouzského dokumentárního fotografa Tima Franca z jeho oceňované série Unperson.Foto: Tim Franco
Dětská interaktivní zóna
Výstava však cílí i na mladší publikum. Součástí projektu je dětská interaktivní zóna, ve které vznikla speciální instalace vycházející z ilustrací z pohádky Tota lítá, jejíž autorkou je Nina Špitálníková a kterou ilustrovala Dana Lédl. Prostřednictvím interaktivních prvků a hravých situací zde děti přístupnou formou poznávají základní principy fungování totalitního režimu a zažívají, jaké to je rozhodovat se ve světě omezených svobod. Tento edukativní koncept nemá v českém prostředí obdoby.
Architektonické řešení výstavy navrhla oceňovaná architektka Barbara Bencová, jejíž návrh pracuje s prostorem tak, aby návštěvníka postupně vtahoval do uzavřeného světa KLDR a umocňoval celkový zážitek.
„V totalitě Severní Koreje není nic takového, jak se na první pohled zdá. Dostupné materiály často vykreslují zemi jako ideálně fungující stát – široké bulváry, usmívající se rodiny, pracující lidé. Tato pečlivě aranžovaná, fotogenická estetika ale zakrývá realitu každodenního života. Nejzásadnějším zdrojem informací jsou proto svědectví uprchlíků a osobní zkušenost,“ říká Barbara Bencová a doplňuje: „Výstava je symbolicky rozdělena do dvou částí – ze světla přecházíme do tmy. Z obrazu života, který je prezentován, do reality života, který je skutečně žitý.“
Projekt Život za zdmi: Severní Korea nabízí jedinečnou příležitost nahlédnout za hranice pečlivě budovaného obrazu jedné z nejuzavřenějších společností světa a konfrontovat jej s realitou každodenního života jejích obyvatel.