Podle zprávy, na níž se podílel i bývalý zástupce šéfa strategie národní bezpečnosti britské vlády Michael Collins, hrozí Evropě rizika od kybernetických útoků přes obchodní restrikce až po špionáž. „Hrozí, že do této situace prostě dospíme, aniž si to uvědomíme, a najednou budeme čelit velkému bezpečnostnímu problému,“ upozorňuje Collins. Evropské vlády podle něj sice správně tlačí na odklon od fosilních paliv, ale zároveň by měly „myslet na rizika a diverzifikovat dodavatelské řetězce“.
Dominance jedné země
Čína dnes vyrábí zhruba 90 procent světových solárních modulů, více než 80 procent větrných turbín a bateriových článků. Kromě toho kontroluje širší dodávky vzácných zemin a polovodičových materiálů. Tato koncentrace podle autorů studie vytváří zranitelnost, kterou může Peking využít. Jedním z hlavních rizik je narušení dodavatelských řetězců — Čína v posledních letech stále častěji používá exportní omezení jako nástroj politického vlivu.
Zpráva zároveň upozorňuje na méně zjevnou hrozbu: tlak ze strany Spojených států. Ty by mohly po Evropě požadovat odstranění čínských technologií z energetické infrastruktury, jinak by hrozily sankce, cla nebo omezení bezpečnostní spolupráce. Podobný scénář už nastal v případě společnosti Huawei, kterou Británie vyřadila z budování 5G sítí pod silným americkým tlakem.
Kybernetická rizika a „kill switch“
Autoři studie identifikovali celkem osm kategorií rizik. Mezi nimi i možnost rozsáhlého kybernetického útoku, který by mohl prostřednictvím tzv. „kill switchů“ na dálku vyřadit solární panely, větrné turbíny nebo další infrastrukturu. Přestože připouštějí, že čínští aktéři „téměř jistě mají schopnost vzdáleného přístupu k hardwaru či softwaru“, pravděpodobnost takového scénáře označují za velmi nízkou.
Za zranitelný bod považují například invertory, tedy zařízení propojující obnovitelné zdroje s elektrickou sítí. Obavy z kybernetických hrozeb nejsou pouze teoretické — britské úřady již dříve doporučily odstranit komponenty dodané čínskou státem podporovanou firmou z části energetické infrastruktury.
Mezi bezpečností a klimatem
Čínští představitelé varování odmítají. Tvrdí, že levné technologie z jejich země pomáhají řešit mnohem závažnější problém — klimatickou změnu — a že Peking nemá v úmyslu svou pozici zneužívat. Debata se tak odehrává na pomezí energetické transformace a bezpečnostní politiky.
„Nedávné cenové šoky u fosilních paliv by měly urychlit energetickou transformaci Evropy, ale zároveň vznikají nová rizika, protože nejlevnější cesta vede z velké části přes Čínu,“ říká výkonný ředitel organizace Loom Joss Garman. Některé evropské země už reagují — Británie například odmítla plán na výstavbu čínské továrny na větrné turbíny ve Skotsku a Itálie požaduje u nových solárních projektů nečínské komponenty.
Podle Collinse je však zásadní rozdíl mezi závislostí na fosilních palivech a na nízkouhlíkových technologiích. „Pokud se dostanete do sporu s Čínou poté, co už máte technologie instalované, ekonomika se nezhroutí během několika dní, jako je tomu u fosilních paliv,“ uzavírá.