Podle mluvčího ministerstva financí Michala Žurovce bude mimořádná schůze svolána 6. května. „Důvodem je potřeba prosadit vládní priority. Jedním z bodů je sloučená novela zákona o rozpočtových pravidlech a rozpočtové odpovědnosti,“ sdělil Novinkám Žurovec.
Vládní koalice by na schůzi chtěla prosadit normu, která mění zákony v souvislosti s veřejnými rozpočty a sestavováním státního rozpočtu, a kterou opozice ostře kritizuje. Šéfka poslaneckého klubu ANO Taťána Malá svolání mimořádné schůze zdůvodnila obavami z obstrukcí.
Kritiku opozice vyvolaly hlavně pozměňovací návrhy ministryně financí Aleny Schillerové (ANO). Ta chce kromě jiného o tři roky prodloužit možnost vlády navyšovat rozpočtové výdaje na obranu nad požadovaná dvě procenta hrubého domácího produktu, aniž by se započítávaly do výdajových rámců rozpočtu.
Obdobné opatření navrhuje i pro investice do strategické infrastruktury podle liniového zákona. Podle opozice tyto návrhy narušují udržitelnost veřejných financí.
Schillerová chce rozpočet „sesouladit s realitou“
Změny kritizují i odborníci. „Pozměňovacími návrhy paní ministryně Schillerové dochází k zásadnímu rozvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti,“ řekla Novinkám mluvčí Národní rozpočtové rady Tereza Sura.
Šéfka státní kasy Schillerová argumentuje zhoršenou bezpečnostní situací a hájí své návrhy například tím, že v případě válečného konfliktu by Česko potřebovalo kvalitní dopravní síť.
„Česko chce jít obdobnou cestou, kterou se vydalo například Německo. Tedy nezahrnovat část obranných a infrastrukturních výdajů do fiskálních pravidel. Ta jsou nyní v České republice nastavena v diametrálním nesouladu s realitou státního rozpočtu, kterou po sobě zanechala minulá vláda,“ sdělila Novinkám Schillerová.
Připomněla, že letošní deficit veřejných financí je odhadován na 2,6 procenta hrubého domácího produktu, přesto by podle stávajících pravidel příští rok neměl přesáhnout 0,9 procenta HDP a v roce 2028 dokonce 0,5 procenta HDP.
„Takové tempo konsolidace by bylo zcela nerealistické a neexistuje pro něj žádný myslitelný scénář, který by zároveň neznamenal paralýzu základních funkcí státu – přes zdravotnictví, vnitřní i vnější bezpečnost, školství a naprostý útlum prorůstových kroků a investic,“ prohlásila ministryně.
Cílem pozměňovacího návrhu je podle ní „sesouladění zcela nerealistických fiskálních pravidel s realitou, tedy aby nebyl státní rozpočet v rozporu se zákonem“.
Opozice varuje před rychlým zvyšováním zadlužení
Sněmovna loni na návrh tehdejšího ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) rozhodla, že vláda bude moci v rozpočtech na roky 2026 až 2033 zvyšovat výdaje na obranu nad dosavadní dvě procenta HDP, a to i nad schválený výdajový rámec státního rozpočtu. Rozdíl mezi dvěma procenty HDP a skutečným objemem výdajů na obranu se nemá započítávat do zákonných výdajových limitů.
Opoziční členové sněmovního rozpočtového výboru minulý týden po projednání vydali k pozměňovacím návrhům svou oponentní zprávu. Uvádějí například, že v případě přijetí návrhů hrozí nekontrolovatelné rapidní zvyšování zadlužení a následné zvyšování výdajů na obsluhu státního dluhu, což je podle nich v současné ekonomické situaci neodpovědné.
Mluvčí rozpočtové rady Tereza Sura shrnula, že nová pravidla například udělují z výdajových rámců výjimku výdajům na dopravní infrastrukturu, prodlužují výjimku na obranu, ale i vyvádí financování výstavby nových jaderných bloků zcela mimo státní rozpočet tak, že výdaje poskytnuté na půjčku kryjící tuto výstavbu nebudou v deficitu státního rozpočtu vůbec viditelné.
Letošní státní rozpočet počítá se schodkem 310 miliard korun. Premiér Andrej Babiš (ANO) minulý měsíc v České televizi uvedl, že se nedá vyloučit, že příští rok bude deficit ještě vyšší.
Prostor pro vyšší schodky
Podle analytika Banky Creditas Petra Dufka je smyslem změny přísných rozpočtových pravidel vytvoření prostoru pro uvolněnější fiskální politiku. „Tedy i vyšší budoucí schodky. Může to tedy znamenat vytvoření finančního polštáře na investice a také na plnění předvolebních slibů, ovšem za cenu dalšího zvýšení dluhu,“ upozornil.
Podle něj se teprve uvidí, jak odpovědně vláda tento dluhový prostor využije. „Zda to bude na podporu firemních investic prostřednictvím odpisů, zvýšení firemních zisků nebo sociálních podpor,“ dodal ekonom.
Současný zákon tlačí na rychlou konsolidaci
Letos by měl být podle dosud platného zákona maximální strukturální schodek veřejných rozpočtů 1,75 procenta hrubého domácího produktu.
To podle Národní rozpočtové rady odpovídá deficitu státního rozpočtu 247 miliard Kč. Ten je ale schválen o 63 miliard vyšší.
Následně se má strukturální schodek snižovat na nejvýše 1,25 procenta HDP v roce 2027 a jedno procento v dalších letech.
