Praktické městské MPV segmentu B bylo populární jako nové a mezi ojetinami tomu není jinak. Existovalo však také několik málo známých variant včetně terénního vozu s rámovou karoserií nebo skútru či mopedu.
Když se řekne jazz, nemusí to nutně znamenat hudební styl, který dnes slaví svůj světový den. Honda tak totiž pojmenovala svůj městský vůz, který se zejména v prvních dvou generacích proslavil nesmírně praktickým uspořádáním interiéru. Inovativní řešení „magických“ zadních sedadel přineslo možnost rozšíření nákladového prostoru místo zadních sedadel.
První generace modelu je populární dodnes, zejména se silnější motorizací oficiálně značenou 1.4 jde o příjemně hravé a živé auto, které umí tak nějak vše, včetně dnes tolik oblíbeného vyššího posedu řidiče. Existuje však několik variant, které se vymykají stereotypu auta pro rodiny a majitele staršího věku.
Jazz do terénu?
Stávající generace Hondy Jazz sice nabízí oplastovanou variantu Crosstar, ovšem v minulosti byl jazz určený do terénu mnohem zajímavější. Mezi lety 1993 a 1996 se na domácím japonském trhu prodával v těle tehdejšího Opelu Frontera.
TEST Honda Jazz Crosstar vs. Suzuki Vitara – Není hybrid jako hybrid
Ano, relativně velký terénní vůz postavený na rámové konstrukci byl prodáván jako Honda Jazz. Stejně jako frontera, ale také mnoho dalších licencovaných modelů tak využil techniky vozu Isuzu MU, přičemž jazz na rozdíl od frontery využil pouze třídveřovou variantu.
Pod kapotou našel své místo vznětový čtyřválec 4JG2 o objemu 3,0 litru ve spojení se čtyřstupňovou automatickou převodovkou. Produkoval 88 kW (120 k) a 270 Nm točivého momentu, přičemž obtloustlý jazz vážil 1750 kg.
Díky využití třídveřové karoserie ani nebyl s délkou 4135 mm příliš velký, dnešní jazz je ve variantě Crosstar kratší jen o 3 centimetry. Terénní jazz se dočkal mírně pozměněné masky chladiče a samozřejmě loga automobilky Honda na všech běžných místech včetně středových pokliček.
Honda Jazz MS (1994-1995) | Zdroj: Honda
Na boku stylového SUV byl také výrazný nápis JAZZ, takže jste si ho nemohli splést. Pod ním bylo malým písmem napsáno „PLEASURE FIELD“ (volně přeloženo oblast potěšení). Zda to mělo odkazovat na možnou demontáž zadní pevné části střechy nebo terénní schopnosti, zdroje neuvádí. Vozů jazz z tohoto období se totiž mnoho nedochovalo a informace o modelu jsou spíše skromné.
První nákupy, potom okruh?
Jakkoli jsme se v Evropě nedočkali terénního jazzu na základu sdíleném s Opelem Frontera, v domácím Japonsku se zase označení jazz dočkali až po evropském trhu. Když totiž Honda chtěla přijít do Evropy s městským supermini v podobě modelu City, narazila na problém.
Jméno City měl totiž v osmdesátých letech registrované Opel pro svůj tehdy úspěšný model Kadett. Z tohoto jednoduchého důvodu jsme se v Evropě dočkali Hondy Jazz už v roce 1982, a to v podobě roztomilého supermini, které bylo také nesmírně praktické. Vždyť do jeho zavazadelníku se vešel celý motorový skútr Motocompo!
Honda City Turbo II (1983–1986) | Zdroj: Wheelsage.org
A proč že po nákupech na okruh? Na domácím trhu totiž existovala také verze Turbo II, která sice oficiálně nikdy jméno Jazz nenesla, šlo však o totožný vůz. Měl motor s ventilovými víky z hořčíku, karburátor vyměnil za vstřikování PGM-FI a jak název i výrazná grafika na boku karoserie napovídají, disponoval také turbodmychadlem.
Přítomnost výkonnějšího motoru dávala na odiv opravdu výrazný body kit specifický pro verzi Turbo II, která se vyráběla až do roku 1986 a z 0 na 100 se dostala za 8,2 sekundy. V aukci na platformě Cars & Bids se ke konci minulého roku jeden kousek prodal za 21.000 dolarů (440.000 korun).
Honda Fit: Mugen upravuje novinku tokijského autosalonu
O propagaci modelu se Honda pokusila také ve spolupráci s úpravcem Mugen. Ta dala vzniknout sérii závodů s modely City Turbo R a Hyper Turbo. Designem původní Hondy City/Jazz se později inspiroval také elektrický model Honda e.
Předběhla dobu
Zatímco první generace nabídla sportovní bodykit nebo variantu Fit RS pro japonský trh, ve své druhé generaci se Honda Jazz vydala směrem ekologie. V roce 2011 tak navázala na model Insight a přidala do nabídky motorizací také hybridní verzi ve výrazné zelené barvě.
Dnes už hybridní verze možná nezní nijak zajímavě, v době uvedení na trh šlo však o celosvětově první model segmentu B, který hybridní pohon nabídl. Kombinoval spalovací motor 1.3 i-VTEC s technologií IMA a převodovkou CVT. Hybridní verze slibovala přes svou výšku spotřebu 4,5 l/100 km, nižší než leckterý vznětový hatchback. Realita navíc nebyla daleko od pravdy.
Honda Jazz: Příplatek za Hybrid 20 tisíc Kč
Druhá generace se také dočkala varianty pro závody rallye, a sice australský šampionát ARC. Šlo o dva kusy vytvořené ve spolupráci se společností Mugen a JAS Performance. Posádka Eliho Evanse a kopilota Glena Watsona dokonce s vozem jazz G2 vyhrála 12 po sobě jdoucích závodů v kategorii 2WD mezi roky 2012 a 2013. Závodní jazz byl vybaven dvoulitrovým motorem o výkonu 183 kW (249 k).
Ne vždy čtyři kola
V modelu City/Jazz jste sice za příplatek mohli mít skútr Motocompo, ale věděli jste, že Honda prodávala také skútr zvaný jazz? Ten se nazýval Honda Jazz 50 AC09 a jednalo se o moped inspirovaný americkými choppery. Disponoval čtyřtaktním motorem SOHC řady Cub o objemu 50 ccm ve spojení s manuální převodovkou. Vyráběl se od roku 1986 prakticky až do nového milénia.
Alespoň svým názvem na něj navázal skútr Honda Jazz 50 CHF vyráběný v letech 2002 až 2009. Stejně jako nejznámější varianta jazzu byl i skútr prakticky navržený a disponoval prakticky tvarovanými úložnými přihrádkami, včetně té pod sedadlem. Alespoň to tak tvrdí dobový popis kanadského prodejce skútrů Honda.
Honda Jazz 2020: Malé MPV se představuje ve čtvrté generaci • Honda
Zdroj: Honda, JAS Motorsport, PetrolBlog, dsf.my, Supercar Nostalgia, Toronto Moto, Wikipedia