Za drahou ropu i vysoké ceny nafty vlivem blokace Hormuzského průlivu může americký prezident Donald Trump. Aspoň podle Čechů. Právě americká administrativa má totiž podle většiny české veřejnosti největší podíl viny na konfliktu na Blízkém východě. Ukazuje to nejnovější průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), který na přelomu března a dubna zjišťoval postoje více než tisícovky respondentů ve věku nad 15 let.

Íránu přisuzuje vinu necelá třetina Čechů, 23 procent respondentů vidí vinu především na straně Izraele. „Pouze jedno procento oslovených uvedlo, že na vině je v tomto případě ještě někdo jiný, konkrétně jednotky respondentů zmiňovaly, že jde o Rusko,“ dodává socioložka Naděžda Čadová z CVVM.

chart visualization

Nadpoloviční většina Čechů navíc soudí, že útok na Írán, který USA a Izrael společně zahájily letos 28. února, nebyl ani oprávněný, ani přiměřený. Konkrétně je o tom přesvědčeno 59 procent dotázaných, ve větší míře ti, kteří vidí vinu u USA nebo Izraele.

O jeho oprávněnosti jsou naopak přesvědčeni muži a lidé, kteří se o tamní situaci zajímají. Za přiměřený útok považují také ti, kteří vinu za jeho vznik připisují především Íránu.

Hrozba pro světový mír

Na čem se však většina Čechů shodne, je názor, že konflikt představuje hrozbu pro světový mír. Myslí si to téměř devět z deseti občanů. Jako hrozbu pro evropskou bezpečnost jej vidí 73 procent obyvatel. Nejméně často vnímali respondenti konflikt jako ohrožení České republiky. Riziko ale i tak pociťuje nadpoloviční většina dotázaných.

Jako hrozbu méně často vidí konflikt lidé ve věku 40 až 54 let. Mladší ročníky se také příliš nebojí, že by mohla válka ohrozit bezpečnost České republiky. „Naopak lidé ve věku od 65 let výše jsou o tomto ohrožení častěji přesvědčeni,“ vysvětlují analytici CVVM rozdíly podle věku. Z hlediska vzdělání se výsledky liší pouze v případě ohrožení světového míru, kterého se častěji obávají lidé s vysokoškolským vzděláním. Podobné mínění mají také ve větší míře lidé, kteří vývoj konfliktu sledují.

Írán jako Ukrajina

A přestože Írán neleží v Evropě, není to slovanský stát s podobnou historií a je od Česka mnohem dál než Ukrajina, Češi se o válku na Blízkém východě zajímají poměrně živě. Dění sledují téměř dvě třetiny obyvatel, což je srovnatelné s tím, jakou pozornost věnovali v listopadu minulého roku situaci na Ukrajině.

„Zájem o vývoj konfliktu mezi Íránem, USA a Izraelem více projevují muži než ženy. Vyšší zájem se objevil také u starších lidí,“ doplňují analytici CVVM. Aktuální vývoj sleduje dokonce 78 procent českých seniorů. Právě těch by se totiž přetrvávající konflikt mohl dotknout nejvíce.

Pokud by došlo k dlouhodobé blokádě Hormuzského průlivu, podle analytiků by se ještě prohloubil dosavadní nedostatek ropy. Její cena by se držela delší dobu vysoko a s tím by se zdražoval i plyn a elektřina. Právě rostoucí náklady na energie by tak nejtvrději dopadly na penzisty a další ekonomicky neaktivní obyvatele.

Mohlo by vás zajímat: Maskované komando přepadává lodě v Hormuzu. Íránci ukázali video, zajali i Evropany