Ekonomové stále věří tomu, že dopady konfliktu na Blízkém východě budou znatelně mírnější, než tomu bylo v důsledku energetické krize před čtyřmi lety, kdy vypukla válka na Ukrajině.

Záleží ovšem na tom, jak rychle konflikt v Íránu skončí. Zatím brzkému konci války nic nenasvědčuje.

„Každým dnem, kdy zůstávají námořní trasy uzavřené, roste riziko méně příznivého scénáře – tedy přepisování výhledu na růst směrem dolů a na inflaci směrem nahoru,“ podotkl ekonom ČSOB Dominik Rusinko.

Česká ekonomika v prvním čtvrtletí, kdy se dopady války v Íránu ještě příliš neprojevily, vzrostla meziročně o 2,1 procenta. V případě dlouhotrvajícího konfliktu by její výkon podle ekonomů zpomalil k 1,5 procenta, a naopak růst spotřebitelských cen by zrychlil minimálně ke třem procentům z nynější dvouprocentní úrovně.

„Růst cen pohonných hmot je teprve začátek. Časem se k němu bude přidávat zdražování mnoha dalších druhů zboží a služeb, pro něž nedostatkové produkty z Perského zálivu představují důležitý vstup. Takových přitom může být velmi mnoho, od stavebních materiálů přes mikročipy až po potraviny,“ řekl Novinkám analytik společnosti Investika Vít Hradil.

Zdražování podle něj bude mít za následek nižší reálné výdělky domácností, což v kombinaci se zhoršeným sentimentem povede k poklesu jejich spotřeby.

Firmy už omezily investice

Zároveň kvůli drahým palivům a vyšším nákladům začaly omezovat investiční aktivitu firmy. „Po vypuknutí války v Íránu se mnohé rozhodly investice utlumit nebo odložit,“ potvrdil viceprezident Svazu průmyslu pro hospodářskou politiku Martin Jahn.

Problémem pro Česko je i to, že se opět zadrhává německá ekonomika, na jejímž výkonu je český průmysl z velké části závislý.

Pokud by se konflikt protahoval a ropa zůstala dlouho drahá, nejenže by sílily inflační tlaky, ale také by podle hlavního ekonoma Komerční banky Jana Vejmělka hrozilo oslabování koruny i případné zvyšování úrokových sazeb Českou národní bankou.

„Růst hrubého domácího produktu by se dál zpomalil, ale díky vyšší odolnosti ekonomiky nečekáme dramatický propad,“ mírnil obavy.

I tak by však podle něj hrozilo riziko takzvané stagflace, kdy dochází k souběhu vyššího růstu cen a stagnaci ekonomiky, s čímž mohou vlády i centrální banky jen obtížně bojovat.

Rizikem je, že pokračování války na Blízkém východě, v níž po útocích USA a Izrael na Írán došlo k íránskému zablokování Hormuzského průlivu a blokádě íránských přístavů, vyžene ceny energií dál výrazně nahoru.

„V tomto případě bychom se již bavili o zpomalení HDP pod dvě procenta a růstu inflace ke třem procentům. Hodně by záleželo na tom, jak by se vyvíjela cena zemního plynu. Jestli by se cena pohybovala v průměru kolem 50 eur za megawatthodinu nebo výrazněji výše,“ poznamenal analytik společnosti Citfin Miroslav Novák.

Podle něj by tak rostla pravděpodobnost, že ČNB zvýší úrokové sazby. „A pokud by koruna oslabovala, tak si dovedu představit i devizové intervence na podporu koruny jako v roce 2022,“ řekl.

Dodal, že případné další výrazné zdražení plynu a ropy by pak podle něj mohlo znamenat recesi při nárůstu nezaměstnanosti a inflaci nad tři procenta.

Loni česká ekonomika přitom vzrostla o 2,6 procenta. „V případě kratšího konfliktu by se stále výkon našeho hospodářství mohl zvýšit o více než dvě procenta, ale pokud se válka protáhne na několik měsíců, jak předpokládá náš scénář delšího konfliktu, růst poklesne směrem k 1,5 procenta,“ přidala prognózu za Raiffeisenbank její analytička Tereza Krček.

Motorem hospodářského růstu zůstává spotřeba domácností, kvůli zdražování však mohou i podle ní více šetřit. „V případě delšího konfliktu zahraniční poptávka poklesne, především v Asii, a naopak dovoz se zejména skrze ceny komodit prodraží,“ popsala ekonomka.

Covidový šok, následovaný energetickým šokem, které zanechaly výrazné šrámy na české ekonomice, se přitom podle ní stále nepodařilo zcela zacelit.

„A je tu hrozba nového šoku. Nicméně tentokrát jsme v lepší pozici. Inflace je nejnižší za několik let a naše závislost na dovozu komodit z Blízkého východu je mnohem nižší, než byla z Ruska před rokem 2022,“ doplnila s tím, že už před začátkem války na Ukrajině v lednu 2022 dosahovala inflace v ČR vysokých 9,9 procenta.