V podzimních volbách získalo hnutí ANO 35 procent hlasů. V průzkumech to teď vypadá dost podobně. Co děláte špatně?
Výsledky hnutí ANO, které má, i přes to, jakým způsobem vládne a co tady máme za kauzy, mě zcela upřímně také překvapují.
Osobně mě to vede k zamyšlení nad tím, co musíme dělat. Nicméně nechci přistoupit na to, že mermomocí děláme něco špatně. Spíš musíme pokračovat v tom, co děláme.
Považuji kromě odborného zázemí za nejdůležitější jezdit do regionů. Já jsem včera měl dvacátý pátý výjezd od voleb. Potřebujeme lidem na velmi konkrétních příkladech vysvětlovat, že je Andrej Babiš obelhal. Že těm regionům, kde se lidem žije špatně a odkud měl zásadní počet hlasů, nepomáhá vůbec v ničem.
Vypadá to, že to voličům nevadí.
Jsou tady hraniční témata, kde máme pocit, že se dostáváme na hranu toho, jak naše demokracie a systém fungují. Veřejnoprávní média, rušení služebního zákona a podobně. Myslíme si, že to je opravdu únos státu slovenskou, maďarskou cestou. Je pravda, že tahle témata voliče současné vládní koalice nějak hluboce neoslovují. Ale my proti tomu přesto musíme bojovat.
Ta témata, o kterých já mluvím, jsou témata, která se dotýkají peněženky. Zrušil agenturu pro sociální začleňování, takže nebude možné čerpat peníze pro ty nejchudší. Zrušil plánovanou podporu bydlení, která pro ty nejchudší a potřebné byla připravena. Do třetice všeho „dobrého“ byla velmi pozměněna Nová zelená úsporám.
To jsou témata, která se dotýkají kvality života lidí v regionech. Až lidé pocítí, že se jim i přes velkohubé sliby nežije lépe, tak ta naše opoziční politika, pokud bude důsledná, začne mít úspěch.
Vy už jste v opozici vzdal snahu, že byste byl místopředsedou Sněmovny. Další vaše kandidátka na tuto funkci Barbora Urbanová však může mít také problémy. Předseda Motoristů Petr Macinka o ní řekl, že na funkci nemá.
Barbora Urbanová šla poctivě na všechny poslanecké kluby. Na rozdíl ode mě o ni všechny kluby měly zájem. To byl pro mě signál, že jsou o ní ochotní uvažovat a bavit se s ní. Ze sezení na klubu Motoristů měla pocit, že to byla věcná debata.
Ve Sněmovně je druhé volební období, podílela se na koncepčních změnách v rámci projektu Moderní Sněmovna (snažila se o změnu jednacího řádu a větší efektivitu Sněmovny – pozn. red.), má za sebou prosazení dětského certifikátu nebo redefinici znásilnění. Neumím jmenovat tři projekty Klausova zapisovatele Macinky, které by měl za sebou on.
Budu teď zlý. Motoristé nominovali do čela Sněmovny pana místopředsedu Jiřího Bartáka. Já jim to nezazlívám, on je nový, ale nezažil jsem za svých devět let ve Sněmovně větší taškařici a nekompetenci, než předvádí on. Čekal jsem u něj vývoj, který nepřichází.
Když jsme se vás ptali na Motoristy v jednom z předchozích rozhovorů ještě před volbami, říkal jste, že nevíte, co si o nich myslet. Teď už to víte?
Teď už ano. Jsou to ideové děti Institutu Václava Klause a ideologická válka proti čemukoliv, co má v názvu zelené, je pro ně absolutním fanatismem. Je legrační, že právě oni označují někoho za zelené fanatiky. Ve svých věcných agendách se chovají neuvěřitelně. Takový projekt Zelená úsporám měl pouze smůlu, že měl v názvu slovo zelená, i ten deformují a ničí.
Je tam obrovská nedospělost a politická nezkušenost. To bych jim nevyčítal, každý někdy ve vysoké politice začíná, ale ta jejich nezkušenost je překrývána drzostí, exhibicí a frackovitostí.
A když se podíváme na jejich výkony, například Oto Klempíř je tragédie.
Nejen kvůli veřejnoprávním médiím, ale i kvůli nim. Pokud se bavíte s lidmi z kulturní scény, zástupci divadel nebo galerií, tak je to ministr absolutně nekomunikativní, bez manažerských kompetencí. Svůj resort absolutně nezvládá. Jestli jsou dva ministři zralí na odvolání už teď a okamžitě, tak je to Oto Klempíř a ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová.
Na ministerstvu životního prostředí není žádné jiné zadání než nenávist, úředníci tam chodí do práce s absolutní nechutí.
Motoristé jsou zkrátka podle mě politická síla, která si nevyzkoušela jinou úroveň politiky než tu vládní, vpadla do toho a nahrazuje kompetenci předváděním se, které už není vtipné. A v případě Filipa Turka je bohužel i hnědé.
Stavíte se proti Klempířovu mediálnímu zákonu, který ruší poplatky za televizi a rozhlas a převádí financování pod státní rozpočet. Kam až chcete zajít, aby neprošel?
Mluvil jsem o maximálních a drtivých obstrukcích. Ukázali jsme, že je umíme. Vládní koalici jsme dali signál, že zbývající radní ČT nezvolíme a nepustíme to jednání klidně po celý týden, z jejich strany se pak odehrál ústupový manévr (opozici vadily spekulace o korupci radního Pavla Matochy a bývalého radního Romana Bradáče, což má dokládat údajná zvuková nahrávka – pozn. red.).
Asi nedokážu mluvit jedenáct hodin bez přestávky jako Tomio Okamura, klobouk dolů, ale určitě bychom těch hodin u řečnického pultíku strávili hodně a pokoušeli bychom se jednání nespustit.
Stále však vidím naději, že se bude uvažovat racionálně. Babiš už reaguje a vzkazuje voličům: Stardance a Peče celá země nedáme, zlý pan Klempíř je nezruší a já jsem ten, kdo vše zachraňuje. Stále můžeme Andreje Babiše přesvědčit, že změna by byl i ekonomický nesmysl, kdy by televize skončila v problémech hraničících s insolvencí. Nebyla by to jen technická změna, ale únos televize politickým směrem.
Takže podle vás zákon neprojde?
Je tu enormní tlak veřejnosti, i náš politický tlak, v kombinaci s tím, že podle mě ten zákon za pět týdnů napsala ministru Klempířovi umělá inteligence. Chybí tam zásadní věci. Je to takový paskvil, že se Babiš rozhodne ho zmuchlat a hodit pod stůl. Otevřelo by to okno příležitosti, a to svolat debatu, klidně moderovanou premiérem, jaký má být osud veřejnoprávních médií.
Neměli jste takovou debatu vést vy, když jste vládli? Místo toho jste na sílu prosadili změnu poplatků, včetně například zvyšujících se plateb firem podle počtu zaměstnanců, což dnešní kabinet kritizuje.
Úpravy u podnikatelů jsme nakonec připustili, tento návrh se v minulé vládní koalici řešil tři roky. V minulé vládě byly vnitřní spory na téma poplatků ohromné, ale náš tehdejší poslanec Jan Lacina prosadil takzvanou indexaci pro Českou televizi, tedy že příjmy porostou o inflaci. Zavedli jsme stav, který veřejnoprávním médiím umožňuje nezávislost na politické vůli, ať tu bude naše, nebo Babišova vláda.
Umíte si představit podporu pro návrh, který by převedl financování veřejnoprávních médií pod stát, pokud by se změnil po diskusi a byl kvalitní?
Ne. Teď to funguje extrémně dobře a nikdo nás nepřesvědčil o důvodu změny. Proč ji děláme, když to nyní funguje? Ministr Klempíř takový důvod neřekl.
Před měsícem jste demonstroval i kvůli médiím mezi dalšími na Letné. Zaznělo tam, že se máte podívat na chyby, které jste udělali v minulosti, a poučit se z nich. Jaké chyby to byly a co uděláte jinak?
Chyby si přiznáváme velmi otevřeně. Měli jsme o víkendu ideovou konferenci Starostů. Řešili jsme v jednom z nejdelších bloků za přítomnosti bývalých ministrů naší vlády právě reflexi toho, v čem se naše vládnutí nepovedlo.
Určitě jsme jako Starostové zklamali v oblasti školství, čekalo se od nás víc. Ale nemá to pro nás být důvodem, abychom školství nepovažovali za naši prioritu. Určitě jsme tady měli asi nejpřísnější reflexi.
Co dál?
Určitě jsme nedokázali prosadit v rámci nějakých koaličních kompromisů dost silně témata, která považujeme za důležitá. Třeba euro a minimálně vstup do ERM II (Evropský mechanismus směnných kurzů – pozn. red.), vytvoření funkce zmocněnce pro něj a podobně.
Na Letné zaznělo, že máme představit jednoduchou srozumitelnou strategii a vizi pro Česko v těch nejdůležitějších otázkách. To je ekonomický růst země, to je naše odolnost a udržitelnost, to jsou bezpečnostní témata. A tohle všechno jako Starostové máme.
Na Letné zaznělo také, že se máte zamyslet, jestli není na místě mu nabídnout podporu, tolerování vlády, něco podobného. Přemýšlíte nad tím?
Nepřemýšlím. Na Letné zaznělo několik výzev a já s částí z nich absolutně souhlasím. Poslední výzva, kde se neztotožňuji s východisky, je ta, abychom nabízeli nějakou míru spolupráce Andreji Babišovi.
My se umíme bavit o věcných záležitostech. Dopředu jsem avizoval, že podpořím cizinecký zákon. Jsme připraveni dokonce jednat o velkých tématech, jako jsou veřejnoprávní média.
Babišovi ale stále zůstává ve Sněmovně většina, to znamená SPD a Motoristé, se kterými by stejně navzdory jakýmkoliv dohodám cokoliv prohlasoval. Tady není žádný prostor, abychom my, aniž bychom zradili voliče, zajistili nějakou reálnou změnu.
Když se vrátíme k budoucnosti příštích sněmovních voleb. Chcete, aby vznikla nějaká superkoalice? Budete se na tom podílet?
Teď alibistická odpověď. Můj předsednický mandát končí přesně za rok. To znamená, že my do těch voleb budeme mít ještě dva kongresy. Příští rok, pokud se nic závažného nestane, jsem připraven obhajovat funkci předsedy. Jestli tomu tak bude před těmi volbami? Nebo jestli se tady někdo, kdo bude lepším lídrem, novějším, méně zaprášeným?
Vidíte někoho takového?
Vidím. Ale jestli má někdo být alfa samcem, alfa samicí v nějaké smečce, což předseda má být, tak nemá být opečováván tím starým. Když je někdo hýčkán a má protekci, tak se z něj skutečný šéf nestane. Skutečný šéf v těch strukturách má vyrůst, má umět vyzvat toho odcházejícího šéfa.
Chcete tedy vést STAN do příštích sněmovních voleb?
Zatím si myslím, že ano. Ale znovu říkám, jsme tři a půl roku před tím. Připravuji se, vedu stínovou vládu, snažím se vytvářet podmínky prací v regionech.
Co ta koalice?
Teď o žádném takovém projektu neuvažuji. Mým cílem je teď posílit Starosty. Ale ne v prostém porovnávání, jestli máme ve dvou průzkumech víc než ODS, ve třech míň. Mně jde o trend a ten je poslední dva roky s drobnými výkyvy vzestupný. Chci být připraven na rok, který bude rozhodovat, to znamená rok 2029, a to chci mít podstatně větší preference.
Teď tu konstrukci širší spolupráce nevidím. Ale pokud by měla vzniknout, tak v ní STAN musí mít dominantní postavení.
Každý lídr opoziční strany má chtít být premiérem. Byl bych špatným předsedou, kdybych neusiloval o to, abych se stal příštím předsedou vlády. Jinak je to nedůvěryhodná pozice.
Jak se díváte na nový projekt hejtmana Martina Kuby, který má podobný základ jako vy – my jsme lidi z regionu, jsou za námi úspěchy na komunální, krajské úrovni a teď chceme do celostátní politiky.
Ten základ je podobný jen na první pohled. Zatím neříkám nic. Vidím billboardy, vidím Martina Kubu jako někdejšího ministra, který už jednou ve vysoké politice byl, jako člověka, který už krátce vedl ODS. Nevidím teď žádný program. Zatím víme, co se nelíbí, a uvidíme, co se bude líbit.
STAN vznikal jako regionální hnutí, prvním impulsem bylo nespravedlivé financování obcí a měst, především těch nejmenších. Na tom začal nějaký boj, který začal spojovat lidi a začala se k tomu autenticky přidávat další témata, prorůstali jsme do té nejvyšší politiky.
Projekt Martina Kuby je přesně opačný. To je opakování toho, co už udělal Andrej Babiš. Viditelný politik začne sbírat bez ohledu na názorové ukotvení lidi v regionech, z kterých začne tvořit stranu, která věcně bude řešit problémy a bude méně ideologická. Je to růst od jednoho člověka, jehož cílem je od začátku celostátní politika.
Proč jste nepodpořili vyšetřovací komisi ke kauze Dozimetr?
My jsme se zdrželi, protože hon na čarodějnice a paralelní soudnictví v době, kdy probíhá soud, nebudu podporovat ani u jiné kauzy. Zdržel bych se také u kauzy Čapí hnízdo, když je ta věc u soudu.


