Čtvrtou etapu rozjasnilo účastníkům slunné ráno v Sienně. Tedy jak komu, protože skupina šikovných mechaniků kolem Tomáše Tochtara si upírala spánek, aby ostatní mohli jet. Pomocnou ruku potřeboval přes noc ze čtvrtka na pátek tým Käfer, jehož brouk odmítal startovat.
Technici pojali podezření na cívku, kterou ovšem posádka s sebou neměla. A tak přišla na řadu zásoba součástek z „naší“ modré Octavie. Ne nadarmo získal její majitel Alois Krejčí na poslední expedici odměnu za nejlépe připravený vůz – kromě spojovacího materiálu, těsnění pod hlavou nebo třeba brzdového obložení vozí také náhradní cívku. A ta se tentokrát náramně hodila, aby mohl brouk ráno vyrazit na trať.
Velkou část spánku mechanikům ukradla závada týmu Alfa Portas s vozem Triumph TR6, který den předtím postihlo poškození těsnění pod hlavou. Závadu indikoval bílý dým z výfuku. Díky volání na všechny strany a pomoci od dalších nadšenců doma i v cizině se podařilo těsnění v Itálii obstarat a ještě do půlnoci ho dopravit týmu Tomáše Tochtara. Mezitím hlavu sundali, oškrábali a připravili na další úkony.
Ještě ráno před startem stál vůz na improvizovaném paddocku, ale už byl plně funkční. „Spát jsme šli nad ránem v půl čtvrté, bylo například potřeba motor ohřát, nechat zchladnout a znovu hlavu dotáhnout. Ale teď by to mělo fungovat líp než dřív,“ smál se hned po ránu zjevně unavený Tomáš. Kluci jsou fakt borci a bez nich by taková dálková výprava nebyla představitelná.
Czech Oldtimer Express, den 4. • Petr Slováček/Svět motorů
Zprovoznění všech vozů se před nejdelší etapou hodilo, vždyť na účastníky čekalo bezmála 600 kilometrů kolem Říma, Neapole, Vesuvu až dolů na pobřeží Amalfi. Tam jsme si bohužel postáli v pátečních kolonách, které ještě okořenila nehoda motorkáře s autem přímo v legendárním městečku.
Naštěstí lze trávit hodinku čekání i na horších místech než v jednom z nejfotogeničtějších městeček na světě (a prý nejhezčím v Itálii), přilepeném mezi skálou a mořem se zaparkovanými jachtami miliardářů.
Czech Oldtimer Express živě, den 3: Po stopách Mille Miglia
Nicméně heslo „Vidět Neapol a zemřít“ bychom po aktuální zkušenosti modifikovali na „Projet Amalfi a už nikdy víc!“. Vzhledem ke všemožným skútristům, kteří se pletou pod kola, jsme si potvrdili i známé pravidlo: bez funkčního klaksonu do Itálie nejezdit! Vzpomínat na to bohužel bude jeden z účastníků výpravy, který má teď pochroumaný blatník…
Zdroj: Autorský text