Debata o větším zapojení státu v rámci mezinárodního karlovarského letiště se rozproudila během návštěvy premiéra Andreje Babiše (ANO) v Ázerbájdžánu, kde jednal mimo jiné s prezidentem Ilhamem Alijevem o dodávkách zemního plynu. Po jednání na obchodním fóru v Gabale uvedl, že vláda by mohla Karlovarskému kraji s projektem prodloužení a rozšíření dráhy pomoci.
„Mluvili jsme spolu také o cestovním ruchu, protože Ázerbájdžánci a lidé ze střední Asie mají Karlovy Vary rádi,“ uvedl Babiš.
Právě turisté z těchto regionů patří podle dlouhodobých zkušeností mezi významné klienty lázeňského města. Přilétají nejen z Ázerbájdžánu, ale i z dalších zemí Blízkého a Středního východu či střední Asie a často zde tráví delší dobu.
Zásadní problém ale představuje samotná přistávací dráha. Její délka a šířka totiž neumožňuje odbavovat větší dopravní letadla, která se používají na delších trasách. Právě to omezuje rozvoj přímých spojení například z Baku nebo Taškentu.
Premiéra na cestě doprovázel také ministr průmyslu Karel Havlíček, který se pro rozšíření letiště rovněž vyslovil. Podle obou by projekt mohl organizačně zajistit kraj, stát by ale poskytl potřebnou podporu.
„Pro nás je to samozřejmě velmi pozitivní informace a ještě pozitivnější by byla, pokud by se tím vyřešila i letecká záchranná služba, kterou stavíme,“ glosoval prohlášení premiéra hejtman Karlovarského kraje Petr Kubis (ANO). Podle něj jde zatím o začátek jednání s vládou, kraj už ale nechal zpracovat podrobný materiál o letišti, který má sloužit jako podklad pro další kroky.
Jednou z variant je podle hejtmana změna statutu letiště. Inspirací by mohl být model z Pardubic, kde funguje vojenské letiště se statusem veřejného mezinárodního letiště a civilní část provozuje společnost East Bohemian Airport.
Projekt rozšíření a prodloužení ranveje už má kraj připravený a čeká na stavební povolení. Náklady jsou ovšem vysoké a hejtmanství proto hledá možnosti jejich financování, včetně zapojení státu a dalších externích zdrojů.
Dlouhodobě ve ztrátě
Podle dopadové studie společnosti KPMG, kterou v roce 2024 zpracovala pro Sdružení Karlovarského kraje pro rozvoj leteckých linek, má karlovarské letiště potenciál zaujmout i z hlediska republikového pevnou pozici. Investice do rozšíření a prodloužení dráhy dosahující téměř 1,24 miliardy by se měla státu vyplatit v horizontu návratnosti deseti let a profitovat z ní by měli i podnikatelé v kraji.
Stanovený horizont počítá se zvýšením návštěvnosti až o 66 % a růstem tržeb v předpokládaném objemu 700 milionů. A to ještě studie pracuje s minimalistickým výhledem do budoucna.
Zatím je ale letiště dlouhodobě v minusu. V roce 2024 činila jeho ztráta 23,4 milionu korun, o rok dříve to bylo kolem 26 milionů. Kraj proto letiště opakovaně dotuje, například formou podpory leteckých linek. Naposledy podpořil rozvoj linek do Burgasu, Taškentu a poslední pravidelnou linku do izraelského Tel Avivu, se kterým ale vzhledem ke geopolitické situaci už operátor spojení neobnovil.
Z karlovarského letiště už tedy nelétá žádná stálá linka, pouze chartery, a také u nich zaznamenalo loni výrazný propad. Počet dovolenkových destinací nabízených českými cestovními kancelářemi klesl meziročně z osmi na tři, což se promítlo i do celkového počtu odbavených cestujících. Oproti roku 2024 jich letiště přepravilo zhruba o polovinu méně.
