Aktivisté spolku Nebourat si stěžují na magistrát, který nenařídil SŽ most opravit.
Spolek Nebourat uspěl se svým odvoláním proti rozhodnutí Městského soudu v Praze ohledně zanedbání údržby a oprav Vyšehradského železničního mostu na pražské Výtoni. Ohledně mostu se vede vleklý spor mezi zastánci opravy původní historické konstrukce a příznivci tříkolejné novostavby, kterou preferuje Správa železnic.
Spolek v žalobě tvrdil, že pražský magistrát „nečinně nepodnikl kroky k ochraně mostu.“ Konkrétně nezahájil řízení, které by vlastníkovi nařídilo most opravit. Majitelem mostu je s výjimkou bočních pěších lávek právě Správa železnic.
„Chtěli jsme, aby soud řekl, že to byla nezákonná nečinnost a přikázal magistrátu začít jednat. Městský soud žalobu rovnou odmítl, protože tvrdil, že spolek nemá právo si stěžovat, protože není vlastník mostu,“ uvedl spolek na svých sociálních sítích. Zároveň soud uvedl, že spolek chrání jen ‘veřejný zájem’, ne vlastní práva.
Tato argumentace se však nelíbila Nejvyššímu správnímu soudu (NSS), ke kterému se zástupci Nebourat odvolali. Nyní se tak stížnost opět vrací k Městskému soudu.
„Veřejný zájem a veřejná subjektivní práva se dle stěžovatele mohou prolínat. Jak totiž vyplývá z Listiny či komentářové literatury, veřejný zájem se prolíná s individuálním právem na zachování kulturního dědictví. Také z judikatury vyplývá, že osoba se může dovolávat i těch ustanovení, která se vztahují k veřejnému zájmu, jestliže má tento zájem souvislost i s její právní sférou (…) Tak je tomu i v nyní projednávané věci, v níž stěžovatel chrání své subjektivní právo na přístup ke kulturnímu dědictví, které se překrývá s veřejným zájmem,“ uvedl NSS v rozsudku.
Znovu a pořádně
Spolek z toho tak vyvozuje, že jednotlivec může zasahovat do toho, jak se nakládá s kulturními památkami ve veřejném prostoru. Představitelé Nebourat ve svém vyjádření oceňují, že nyní se soud jejich stížností bude zabývat “znovu a pořádně”.
Poslední větší opravy na mostě proběhly v roce 1981, kdy se ještě používalo nýtování – už v té době historická technika, která budila zájem veřejnosti.
Rozsáhlejší opravou prošly pak pouze boční lávky pro pěší, které jsou v majetku města. V roce 2023 byla provedena jejich velká údržba, zahrnující drobné opravy lávky a schodiště, obnovu nátěrů, odstranění nápisů a zámků ze zábradlí, omytí tlakovou vodou a kontrolu a dotažení šroubů.
Právě zanedbání oprav v minulosti označují odpůrci demolice mostu za příčinu jeho současného tristního stavu. Musela na něm být snížena rychlost a omezen objem dopravy, zároveň byl kvůli bezpečnosti spuštěn trvalý monitoring jeho stavu.
Správa železnic v minulosti tvrdila, že oprava mostu by byla drahá a jeho životnost by byla kratší než v případě nové konstrukce. Nyní však stále platí loňské rozhodnutí exministra dopravy Martina Kupky, že SŽ musí v souladu se stanoviskem UNESCO most opravit. Proti tomu ovšem protestuje petice komory inženýrů a techniků.
O konkrétním rozsahu a způsobu oprav rozhodne pracovní komise, kterou sestavil Národní památkový ústav.
Památkáři si s experty prohlédli Výtoňský most. Blíží se rozhodnutí o postupu oprav
Tagy
Magistrát hlavního města Prahy
nebourat
NSS
Správa železnic
Vyšehradský most
Výtoňský most
17 komentářů