Například v supermarketu Billa lákali v minulých týdnech na arašídový olej v akci za cenu 169,90 koruny, s avizovanou slevou 15 procent oproti ceně „dříve“ 199,90 Kč.

Už tři roky přitom platí základní pravidlo slev podle zákona o ochraně spotřebitele. To ukládá obchodníkovi uvádět nejnižší cenu, za kterou zboží prodával v období 30 dnů před zlevněním, a z této ceny také slevu počítat. Porušuje tedy supermarket pravidla?

Ze samotné cenovky to jasné není. Podle mluvčího České obchodní inspekce Františka Kotrby mohou případy inspektoři posuzovat jen provedením kontroly na místě.

„Pokud byla cena 199,90 Kč v případě výrobku arašídový olej skutečně cenou nejnižší za posledních 30 dnů před poskytnutím slevy, pak by uvedená cenovka byla formálně v pořádku. Není totiž explicitně nutné na cenovce výslovně uvádět informaci, že se jedná o nejnižší cenu za posledních 30 dní, podstatné je, aby tomu tak skutečně bylo,“ řekl Kotrba Novinkám.

U dalších produktů láká Billa k nákupu červenou cenovkou s nápisem „naše cena“. Tady předchozí cenovka být nemusí.

„Česká obchodní inspekce zastává konstantní názor, že oznámení tohoto typu není oznámením o slevě. V tomto případě se zákon o ochraně spotřebitele neaplikuje,“ dodal Kotrba.

Foto: Novinky

Takto vypadala v dubnu akční nabídka v jednom ze supermarketů Billa.

Jak Novinkám potvrdil i advokát a předseda Sdružení obrany spotřebitelů Ondřej Zelenka, stanovisko inspekce odpovídá aktuálnímu právnímu výkladu.

„Zákon neukládá povinnost výslovně na cenovce uvádět nejnižší cenu za posledních 30 dní, ale stanoví, z jaké ceny musí být sleva fakticky počítána. Jinými slovy, není rozhodující forma, ale obsah,“ potvrdil Zelenka.

Milionové pokuty řetězce nebolí

Současně toto pravidlo ovšem komplikuje kontrolní činnost. „Inspekce musí zpětně dohledávat cenovou historii konkrétního výrobku, což je výrazně náročnější na dokazování. A právě v těchto situacích se v praxi častěji objevují pochybení, typicky když je jako dřívější nebo přeškrtnutá cena použita jiná než skutečně nejnižší za posledních 30 dní,“ dodal.

Anketa

Rozumíte tomu, jak řetězce označují slevy?

V zásadě ano, ale občas jsem zmatený/zmatená

Nerozumím tomu skoro vůbec

Celkem
hlasovalo
158
čtenářů.

Pokud obchodník transparentně pracuje s pravidlem 30 dní, bývá to podle něj často signál, že má procesy nastavené korektně. Naopak vágní označení dávají větší prostor k manipulaci a spotřebitel si správnost slevy prakticky nemá jak ověřit.

Jiný postup volí u slev například Penny Market. Ten během dubna lákal na Coca-Colu s červenou cenovkou za 32,90 koruny. Malým písmem je zmíněná nejnižší cena za posledních 30 dní, která byla 29,90 Kč. V tomto případě tedy zboží podle standardního výpočtu slevy naopak mírně zdražilo.

U řady dalších červených cenovek byla předchozí cena přesně stejná jako ta aktuální. Červená cenovka ovšem zákazníky i tak láká. Jsou totiž už léta zvyklí, že na rozdíl od bílých cenovek bývá barevně značené zboží v akci.

„Samotná barva bez dalšího nemusí automaticky znamenat slevovou akci. Pokud ale v kontextu prodejny, například ustálené praxe a marketingu či letáků, červená cenovka u spotřebitele vyvolává očekávání slevy, může se opět dostat do roviny klamání,“ uvedl Zelenka.

V prvním čtvrtletí rozdala Česká obchodní inspekce za porušování zákona na ochranu spotřebitele řetězcům pravomocné pokuty za více než osm milionů korun. Skoro polovinu této sumy zaplatí Kaufland, následují Penny Market a Albert. Ve srovnání s miliardovými tržbami a zisky řetězců ovšem není výše pokut příliš bolestivá.

Nejvyšší pokuty od krajských inspektorátů padaly typicky za situace, když skutečná nejnižší cena za posledních 30 dní byla jiná, obvykle nižší, než řetězec uváděl. V takových případech nesedí ani procentuální výše slevy.

Podle potravinového ombudsmana Jindřicha Fialky u slevových akcí mnohdy o žádnou slevu nejde.

„Pokud mám kupovat zboží, které je tři čtvrtě roku ve slevové akci, to období, kdy není v akci, je cenová přirážka. Spotřebitel pak už nezná reálnou cenu,“ komentoval Fialka.

Dodal, že rozhodně není jeho ambicí ani pravomocí slevové akce rušit. Chce se ale bavit o případném zpřísnění pravidel nastavení slev jak s inspekcí, tak s ministerstvy průmyslu a obchodu i financí. Konkrétnější ale nebyl.

„Obchodníci dobře vědí, jak mají oslovit své zákazníky, a nepotřebují žádný výbor pro veřejné blaho, který bude obchodní strategii rozhodovat za ně,“ řekl Novinkám Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu.

Snahy zakázat nebo výrazně omezit slevy by podle něj nepříznivě dopadly na nejzranitelnější skupiny zákazníků a zvedly by průměrnou cenu základních potravin.