Úřední představitelé EU při příležitosti Světového dne svobody tisku opakovaně zdůrazňují závazek k ochraně svobody médií a novinářů. Ve svých prohlášeních uvádějí, že cílem evropské legislativy je posílit redakční nezávislost, omezit zneužívání soudních sporů proti novinářům a zároveň bránit šíření dezinformací při zachování svobody projevu.
„Ať zazní pravda, ať je tisk svobodný,“ zaznívá v oficiálním sdělení. Podle něj novináři dávají hlas těm, kteří ho nemají, a přispívají k transparentnosti veřejného života. EU v této souvislosti odkazuje například na Evropský zákon o svobodě médií (EMFA), směrnici proti tzv. SLAPP žalobám a také na Zákon o digitálních službách (DSA), který má regulovat obsah na velkých online platformách.
Kritici však upozorňují, že výklad těchto opatření se v praxi liší a může vést k napětí mezi ochranou svobody projevu a regulací obsahu. Podle nich existuje riziko, že opatření zaměřená na boj proti dezinformacím mohou být v některých případech vnímána jako zásah do svobody slova nebo jako prosazování určitého interpretačního rámce.
Debata se promítá i do konkrétních případů. Případ Musk. EU od roku 2023 intenzivně tlačila na X, aby cenzuroval „dezinformace“ a „hate speech“. V roce 2024 Thierry Breton (tehdejší komisař) poslal Muskovi otevřený dopis s požadavkem na cenzuru živého rozhovoru s Donaldem Trumpem před americkými volbami. Musk to odmítl jako cenzuru. V prosinci 2025 EU udělila X pokutu 120 milionů eur (první pokuta pod DSA) za „deceptive design“ modrých zaškrtávátek, nedostatečnou transparentnost reklam a omezování přístupu výzkumníkům k datům. X se odvolal u evropského soudu a označil to za trest za obranu svobody slova. Američtí republikáni v Kongresu to označili za „cizí cenzuru“ amerického projevu. EU zároveň vedla další vyšetřování X kvůli doporučovacím algoritmům a „šíření nenávisti“.
Tyranny Breton gets his dessert https://t.co/Oc41xFMlyI
— Elon Musk (@elonmusk) December 24, 2025
Anketa
Chcete, aby vypukla stávka v ČT?
hlasovalo: 12651 lidí
Další pozornost vyvolal případ zakladatele Telegramu Pavla Durova, který byl v srpnu 2024 zadržen ve Francii. Francouzské úřady jej obvinily z nedostatečné spolupráce při potírání nelegálního obsahu na platformě, včetně šíření drog či dětské pornografie. Kritici tohoto postupu tvrdí, že jde o precedentní zásah proti provozovateli komunikační služby, který dlouhodobě odmítá rozsáhlejší moderaci obsahu.
Evropský zákon o svobodě médií (EMFA), účinný od roku 2025, má podle Evropské komise posílit nezávislost médií a omezit politické zásahy. Odborné debaty však poukazují na to, že jeho implementace je zatím v jednotlivých státech nerovnoměrná a jeho praktický dopad bude možné vyhodnotit až s odstupem času.
Podobně je hodnocena i směrnice proti SLAPP žalobám. Ta má chránit novináře a aktivisty před účelovými žalobami, které mají odradit od veřejného vystupování. Podle dostupných dat se však tyto případy v některých zemích EU nadále objevují, přičemž směrnice se vztahuje především na přeshraniční spory.
Zákon o digitálních službách (DSA), plně účinný od roku 2024, ukládá velkým platformám povinnost aktivně řešit nelegální obsah a rizika spojená s dezinformacemi. Kritici upozorňují, že pojem „dezinformace“ není vždy jednoznačně vymezen a platformy mohou v obavě před sankcemi přistupovat k přísnější moderaci obsahu.
V Německu byly v posledních letech zatčeny stovky lidí za příspěvky na sociálních sítích (hate speech podle NetzDG + DSA). V roce 2026 se objevily zprávy o masových zatčeních za „dezinformace“. Ve Finsku je poslankyně Päivi Räsänen (křesťanská politička) stíhána šest let za tweet s biblickým citátem o manželství. A byla obviněna z „hate speech“. Soudy ji osvobodily několikrát, ale stát pokračuje. Podobné případy byly zaznamenány v Rakousku, Španělsku, Belgii. DSA tyto národní zákony posiluje tím, že nutí platformy mazat obsah plošně.
EU tlačila na platformy před volbami (2023–2025) v Nizozemsku, Francii, Belgii, Německu, Polsku, Španělsku, aby cenzurovaly „pravicové“ narativy o migraci a EU. A americký Kongres to vzal na vědomí jako „deset let trvající kampaň cenzury“.
Zdroje:
https://t.co/Oc41xFMlyI
Tyranny Breton gets his dessert https://t.co/Oc41xFMlyI
— Elon Musk (@elonmusk) December 24, 2025
https://www.cirkev.cz/finsky-soud-uznal-poslankyni-paivi-rasanen-vinnou-v-casti-pripadu-tykajiciho-se-svobody-projevu_69127
Líbil se Vám tento článek?
Nezávislost naší redakce můžete podpořit peněžitým darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:
131-981500247/0100
QR kód obsahuje údaje k platbě, výši částky si určete sami.
