Podle prezidenta Soudcovské unie Libora Vávry není nic neobvyklého, když se soud prvního stupně musí řídit názorem vyššího soudu, i když s ním nesouhlasí. Obvykle se to ale týká hlavně výkladu práva, nikoli samotného posuzování důkazů.
„Určitě se stávalo, že soud prvního stupně musel poslechnout právní názor soudu odvolacího, nejvyššího nebo například ústavního, a to přesto, že s tím výkladem nesouhlasil. Ale to je přímo v zákoně napsáno, že právním názorem vyššího soudu je vázán soud nižší,“ uvedl Vávra.
Za unikátní označuje především to, že se spor v kauze Čapí hnízdo netýkal jen výkladu práva. „Tady je ta situace unikátní v tom, že ta vázanost nesměřuje k právnímu názoru, ale k hodnocení důkazů. Což se doposud vykládalo tak, že v tom má soud prvního stupně volné pole působnosti. Proto je to unikátní,“ dodal.
Šott řekl v odůvodnění svého rozhodnutí, kterým v pondělí v kauze Čapí hnízdo potrestal podmínkou exporadkyni premiéra Andreje Babiše a nynější europoslankyni Janu Nagyovou, že podle jeho přesvědčení v případu nadále převažují pochybnosti, jenže soud musel vinu určit tak, jak mu to dříve nařídil odvolací Vrchní soud v Praze.
Jiný názor nižší instance by podle Vávry bylo možné v minulosti najít, většinou však šlo právě o rozdílný výklad práva. „Soudce je vázán dvěma věcmi: svým vědomím, resp. svědomím a zákonem. Vázanost zákonem vychází z toho, že musí respektovat rozhodnutí vyšší instance,“ doplnil Vávra.
Podobně situaci hodnotí také advokát Jan Černý. Podle něj se stává, že soud nižší instance v odůvodnění uvede nesouhlas s názorem odvolacího soudu. Soudce Šott to ale podle něj formuloval nezvykle upřímně.
„Z mých zkušeností to předsedové senátu prvního stupně říkají opatrněji. Tady to soudce Šott řekl poměrně otevřeně a já to považuji za statečnost,“ uvedl Černý.
Zároveň ale dodává, že Šott v dané situaci neměl příliš prostoru postupovat jinak. „To, že odvolací soud, v tomto případě vrchní soud, má jiný právní názor, se prostě stává. A to, že se první stupeň musí řídit názorem odvolacího soudu, je dáno zákonem,“ řekl.
Také bývalý šéf středočeských vyšetřovatelů a současný advokát Josef Doucha připomíná, že nesouhlas soudu nižší instance s rozhodnutím vyšší instance není sám o sobě výjimečný. „Stává se, že soud nižší instance s rozhodnutím vyšší instance nesouhlasí. Nakonec ale musí zohlednit názor odvolacího soudu, i když s ním nesouhlasí,“ uvedl Doucha.
Odsoudil, ale nesouhlasí
Šott v kauze rozhodoval potřetí, dvakrát rozhodl o zproštění obžaloby, což vrchní soud vždy zrušil.
„Nadále jsme přesvědčeni, že paní obžalovaná Nagyová by neměla být odsouzena, že o vině jsou důvodné pochybnosti, že odsuzující verdikt je v rozporu s principem presumpce neviny,“ řekl Šott.
Další protahování řízení by podle soudce Šotta za situace, kdy má vrchní soud o otázce viny jasno, nebylo účelné. Doplnil, že obžalovaná má v budoucnu možnost podat i mimořádné opravné prostředky, o kterých by případně rozhodoval Nejvyšší či Ústavní soud.
Soudce dále zopakoval, že jeho senát byl vázán názorem odvolacího vrchního soudu a městský soud není oprávněný hodnotit, nakolik přesvědčivě vrchní soud své závěry odůvodnil, nebo jak komplexní dokazování provedl.
Městský soud obžalované v minulosti dvakrát nepravomocně osvobodil, oba rozsudky ale zrušil vrchní soud. V posledním rozhodnutí, které padlo před tím, než Babiš znovu získal poslaneckou imunitu, navíc odvolací soud zavázal městský soud k tomu, aby Babiše a Nagyovou uznal vinnými.
Za dotační podvod a poškození finančních zájmů EU pak v pondělí městský soud potrestal Nagyovou tříletou podmínkou se zkušební dobou na pět let a peněžitým trestem 500 tisíc korun. Rozsudek není pravomocný, Nagyové obhájce proti němu podal odvolání k vrchnímu soudu.
Nagyová v závěrečné řeči vinu opětovně odmítla, z vyhlášení rozhodnutí se omluvila. U obžalovaného Babiše, kterého Sněmovna počátkem letošního března nevydala ke stíhání, je trestní řízení přerušené. O jeho vině tak městský soud rozhodovat nemohl.
