Letošní maximum roje připadá právě na tyto dny, konkrétně na noc z úterý na středu. Pro pozorovatele v Česku je ale klíčové správné načasování i realistická očekávání. „Tento meteorický roj je obecně lépe pozorovatelný z jižních zeměpisných šířek. Jeho radiant u nás vychází nad obzor až před třetí hodinou ranní. Dříve není možné meteory roje pozorovat. Na pozorování máme zhruba 1,5 hodiny, pak už začíná svítání,“ upozorňuje astronom Pavel Koten z Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR.

Právě nízká poloha radiantu je hlavním důvodem, proč je aktivita u nás nižší než například na rovníku nebo na jižní polokouli. Zatímco tam lze běžně spatřit desítky meteorů za hodinu, u nás je situace skromnější. „Z našich zeměpisných šířek to bývá méně i za dobrých pozorovacích podmínek. Vzhledem k jasnému Měsíci se obávám, že letos to budou spíše jednotky meteorů za hodinu,“ doplňuje Koten.

Podmínky letos navíc výrazně zhoršuje Měsíc. Ten byl nedávno v úplňku a je nad obzorem ve druhé polovině noci, kdy se roj pozoruje nejlépe. Jeho světlo potlačí slabší meteory, takže na obloze vyniknou hlavně ty nejjasnější. Tomu je potřeba přizpůsobit i samotné pozorování. „Obvykle může být úhel pohledu libovolný, protože meteory se objevují na celé obloze. Ale letos je nezbytné dívat se směrem, kde nebude Měsíc, ideálně jej mít za zády,“ radí Koten.

Zásadní roli hraje i výběr místa. Platí jednoduché pravidlo: čím tmavší obloha, tím lepší zážitek. „Najít si místo daleko od městského osvětlení je základním předpokladem vždy, ale za dnešních podmínek to bude ještě důležitější,“ vysvětluje. Pokud by bylo možné skrýt se před září Měsíce za nějakou přírodní překážku, kopec či les, může to podle něj pomoci.

Nejdůležitější je trpělivost

Éta Akvaridy mají navíc zajímavý původ. Jejich mateřským tělesem je Halleyova kometa, která oběhne slunce přibližně jednou za 76 let. „Její dráha protíná dráhu Země hned dvakrát za rok. Díky tomu můžeme pozorovat dva meteorické roje pocházející z této komety. Kromě květnových éta Akvarid jsou to také Orionidy v říjnu,“ připomíná Koten.

Pro astronomy je přitom tento roj zajímavý i z vědeckého hlediska. „Dynamické studie přitom ukazují na odlišné stáří obou dvou rojů. Pro astronomy je proto i zajímavé studovat vnitřní strukturu meteoroidů, která se zjevně u obou rojů liší,“ dodává.

Samotný princip „padajících hvězd“ je přitom poměrně jednoduchý. Jde o drobné částice, které při vstupu do zemské atmosféry shoří a vytvoří krátký světelný záblesk. Dokážou nabídnout působivou podívanou – zvlášť když se objeví jasnější bolidy, tedy mimořádně výrazné meteory. Ačkoliv letošní podmínky nejsou ideální, zážitek z noční oblohy to nevylučuje. Stačí si najít tmavé místo, pohodlně se usadit nebo si lehnout, nechat oči přivyknout tmě a vydržet. Trpělivost je totiž při sledování meteorů tím nejdůležitějším.

VIDEO: Lidi průzkum vesmíru nezajímá, proto je slabá i veřejná podpora, říká Jan Šifner z Planetária a hvězdárny hl. m. Prahy.

Zdroje: Česká astronomická společnost, Dark Sky Beskydy, NASA, Space