Nová analýza přitom ukazuje, že o zvýhodněné bydlení přijde většina lidí, kteří by jej podle expertů potřebovali.
Ze čtyřiceti modelových případů nízkopříjmových jednotlivců, samoživitelek, rodin s dětmi i seniorů by podle nových podmínek získalo byt se státem podporovaným nájmem jen osm z nich, vyplývá z analýzy vypracované Platformou pro sociální bydlení.
„Zásadní problém představuje nové nastavení příjmových limitů,“ uvedl analytik platformy Mikoláš Opletal.
Zvýhodněný nájemní byt nebo jiná pomoc by nově připadla jen domácnostem, jejichž příjem nepřesáhne 1,6násobek životního minima. Dosud se limit vztahoval až na příjem po odečtení nákladů na bydlení – což je výrazně příznivější podmínka.
Životní minimum pro samostatně žijícího jednotlivce má od října stoupnout na 5500 korun měsíčně. Na pomoc by tedy neměl nárok nikdo s příjmem vyšším než 8800 korun.
Zároveň návrh stejně jako dosud vyžaduje, aby lidem po zaplacení nákladů na bydlení zůstalo alespoň zmíněné životní minimum. „Nepodpoří tak ani chudé, ani nižší střední třídu,“ dodal Opletal.
Poslankyně ANO Eva Fialová, která návrh zaštítila, změny obhajuje. Zákon podle ní nemá vytvářet dlouhé seznamy lidí, kteří v praxi podporu nezískají. „Stát by měl pomáhat těm, kteří si to nejvíce zaslouží a kteří si nemohou pomoci sami,“ uvedla.
Zákon, který různé vlády v Česku slibovaly přes patnáct let, začal platit od ledna. Původně měl pomoci získat stabilní přístřeší 160 tisícům lidí, kteří jsou bez domova nebo v nevyhovujícím bydlení na ubytovnách či azylových domech. Už předchozí kabinet Petra Fialy (ODS) jej ale během schvalování osekal.
Po nástupu nové koalice ANO, SPD a Motoristů pak premiér Babiš v lednu oznámil, že hodlá celý systém podpory bydlení přehodnotit a upravit.
Nyní navržený změněný systém podpory na rozdíl od předchozího umožňuje udělovat výjimky. Poslankyně Fialová slibuje individuální přístup.
O pomoc podle ní nepřijdou třeba oběti domácího násilí nebo lidé v rozvodovém řízení či s invalidním důchodem. Na ty se má také vztahovat mírnější příjmová hranice. Limit pro ně bude činit trojnásobek životního minima.
Nárok na podporované bydlení (vybrané příklady)PříkladPříjem z prácePříjmový stropNáklady v přiděleném bytěDávky v přiděleném bytěZíská podporu?Jednotlivec Brno
19 011 Kč (minimální mzda)
8800 Kč9 750 Kč5 400 KčNEStarobní důchodce Kladno9 800 Kč (minimální důchod)8800 Kč9 825 Kč12 600 KčNESamoživitelka Ústí nad Labem
8 000 Kč12 880 Kč10 750 Kč11 600 KčANOSamoživitelka Zlín
8 000 Kč
12 880 Kč13 450 Kč11 600 KčNEDomácnost 2+2 Brno23 000 Kč23 760 Kč20 550 Kč19 600 KčANODomácnost 2+2 Brno15 000 Kč23 760 Kč20 550 Kč18 000 KčNEZdroj: Platforma pro sociální bydlení
Analýza ukazuje, že po schválení nových pravidel bude výrazně záležet i na místě, kde lidé žijí. Například samoživitelka z Ústí nad Labem s jedním dítětem, výplatou osm tisíc čistého měsíčně a výživným dva tisíce, na podporu dosáhne. V Brně nebo ve Zlíně by se tak nestalo. V Ústí jí pomůže tamní nižší nájemné.
Bez ohledu na lokalitu, v níž žijí, ze systému vypadnou senioři. Minimální důchod 9800 korun je totiž vyšší než zmíněný příjmový strop.
Experti přitom upozorňují, že část seniorů má kvůli rostoucím nákladům na bydlení potíže vyjít s příjmem. „Pokud jim systém podpory nepomůže, hrozí jim ztráta bydlení a propad do sociálního vyloučení, což je pro ně i jejich okolí velmi závažná situace,“ varovala před možným dopadem změn Terezie Šmídová, manažerka sociálních služeb organizace Život 90.
