Za růstem stojí především zvýšený zájem čínských technologických firem o domácí řešení. Ty se stále častěji poohlížejí po alternativách k americkým produktům, což společnosti Huawei otevírá dveře k posílení podílu na trhu.

Právě letos by se podle dostupných informací mohl stát lídrem v oblasti AI čipů v Číně.

Klíčovým produktem je nová generace procesoru Ascend 950PR, který se do sériové výroby dostal letos v březnu. Většina objednávek směřuje právě na tento model, přičemž firma už nyní podle Financial Times připravuje jeho vylepšenou verzi s označením 950DT, plánovanou na závěr roku.

Foto: archiv výrobce

Čip Ascend 950PR

Huawei se tímto krokem snaží proniknout do segmentu, kde dlouhodobě dominovala americká Nvidia. Té však situaci komplikují regulační omezení jak ze strany Spojených států, tak Číny. Výsledkem je prostor pro rychlejší expanzi domácí konkurence.

Čínská vláda navíc podle dostupných informací podporuje využívání lokálních technologií a omezuje nasazení zahraničních čipů.

Situace kolem Nvidie zůstává složitá. Přestože firma získala povolení k prodeji některých produktů do Číny, dodávky podle zdrojů zatím neprobíhají kvůli dalším regulatorním překážkám. Huawei tak získává čas i prostor pro posilování své pozice, i když jeho čipy zatím technologicky zaostávají za nejpokročilejšími řešeními amerického konkurenta přibližně o dvě generace.

Tlak v Evropě

Současně se Huawei musí vyrovnávat i s tlakem ze zahraničí. Evropská unie totiž zpřísňuje přístup k technologické bezpečnosti a členským státům doporučuje, aby při budování telekomunikační infrastruktury nevyužívaly zařízení od čínských firem, včetně Huawei. Opatření je součástí širší strategie zaměřené na ochranu kritické infrastruktury a snížení závislosti na dodavatelích, které Brusel označuje za rizikové.

Nová pravidla se přitom netýkají pouze mobilních sítí. Evropské instituce zvažují také omezit financování energetických projektů využívajících čínské technologie, například v oblasti fotovoltaiky. Právě některá zařízení mohou podle Bruselu představovat bezpečnostní riziko, včetně možnosti narušení stability energetické sítě.

Na kroky Evropské unie reagovala i Čína, která varovala před možnými protiopatřeními a označila připravovaná omezení za diskriminační. Evropská komise však zdůrazňuje, že cílem je především posílení odolnosti infrastruktury a větší podpora domácích či partnerských dodavatelů z jiných regionů.

Huawei se tak ocitá v paradoxní situaci. Na jedné straně těží z rostoucí poptávky po AI technologiích na domácím trhu, na straně druhé čelí sílícím omezením v zahraničí. Jak se tento střet dvou trendů promítne do dalšího vývoje firmy, ukážou následující měsíce.

Sedm let pod tlakem sankcí

Huawei přitom nečelí tlakům pouze v Evropě, od roku 2019 je čínská firma terčem amerických sankcí. Ty podniku výrazně zkomplikovaly přístup k technologiím a obchodním partnerům z USA. Zařazení na „černou listinu“ tehdy prakticky odstřihlo společnost od klíčových čipů i softwarových komponent.

Nejcitelnější dopad měly sankce na mobilní divizi. Telefony přišly o plnohodnotné služby Googlu a značka byla nucena hledat vlastní cestu. Výsledkem byl rozvoj vlastního ekosystému a operačního systému HarmonyOS, který dnes tvoří základ nejen smartphonů, ale i tabletů, hodinek či zařízení pro chytrou domácnost.

Zatímco kdysi byl Huawei vnímán jako jeden z největších výrobců telefonů na světě, dnes se profiluje mnohem šířeji – jako dodavatel infrastruktury, cloudových služeb a řešení pro digitalizaci průmyslu, těžby či energetiky.

Firma dlouhodobě odmítá obvinění, že představuje bezpečnostní riziko, a zdůrazňuje svou nezávislost. Od zavedení sankcí zároveň masivně investuje do výzkumu a vývoje.