Globální investoři nacházejí nový cenný zdroj pro parkování rizikového kapitálu. Leží v Česku a okolních zemích. Jeho těžištěm jsou biotechnologie, tedy obor s ambicí nacházet pomocí buněk, enzymů a dalších živých nástrojů cestu k lepšímu lidskému zdraví či životnímu prostředí. Roste počet startupů i investic do nich. Jen vloni investoři vložili do startupů z oboru v regionu 140 milionů dolarů.
Čísla z databáze Dealroom zazněla na vědecké konferenci BioEquity Europe 2026. Je to poprvé v její 26leté historii, co se konala na východ od německých hranic, a právě investice s tím mají co do činění. „Region je dnes pro investory zajímavý nejen kvůli talentu a kvalitní vědě, ale i díky rostoucímu počtu firem, které jsou schopné pracovat v globálním měřítku,“ řekl Radek Špíšek, CEO společnosti Sotio Biotech.
Česko otevřelo zdarma světu databázi, která může urychlit hledání nových léků
Pro příklady není v Česku potřeba chodit daleko. Společnost CasInvent Pharma vyvíjí patentované látky, které hrají důležitou roli při vzniku závažných rakovinových onemocnění. Jde o spin-off Masarykovy univerzity. Investoři v čele s fondem Khan Technology Transfer Fund do firmy před časem vstoupili částkou přesahující milion eur.
Řeč je o boomu, který obor v regionu zažívá. Střední a východní Evropa a Pobaltí zaznamenaly obrat v sektoru biotechnologií a zdravotnických technologií v objemu 56 miliard eur a celkový růst hrubé přidané hodnoty činil mezi lety 2008–2022 plných 130 procent. V oboru v regionu pracuje téměř 900 tisíc zaměstnanců s vysokou přidanou hodnotou.
Co se Česka týká, podle analýzy, kterou provedla biotechnologická asociace Prague.bio, biotechnologický sektor zahrnuje 430 subjektů, ať již firem či výzkumných institucí, které ročně generují příjmy 97,5 miliardy korun. „Zahraniční investoři dobře vnímají pozitivní vývoj sektoru biotechnologií v regionu a chtějí být u toho. Výhodou Prahy a Česka v jejich očích je, že tvoří vstupní bránu do celé střední a východní Evropy,“ komentoval Jiří Fusek, výkonný ředitel Prague.bio, která propojuje tuzemské vědecké prostředí, veřejné instituce a byznys.
A podle čísel investoři na boom biotechnologií slyší. Počet investičních kol v posledních letech sice klesl, objem peněz v sektoru ale zůstává silný. V roce 2025 se po předchozím poklesu znovu vrátil k růstu a pohybuje se okolo 140 milionů dolarů.
„Vzhledem k příznivému poměru kvality a ceny je regionální biotechnologický výzkum zajímavou alternativou. Máme velkou radost, že se na jeho rozvoji formou zakládání startupů podílí rostoucí množství mladých vědců nejen ze zemí regionu, ale i z celého světa,“ říká Milan Prášil, ředitel IOCB Tech, která propojuje vědu s praxí, hlavně v oblasti chemie, biotechnologií a vývoje léků.
Cesta pro samotné vědce a jejich startupy ovšem není zdaleka jednoduchá, jak popsal biochemik Jan Konvalinka, ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd. „Musí vznikat malé firmy, startupy založené na našich vlastních patentech, které musí získat investory z domova nebo ze zahraničí. Je potřeba jejich výzkum dotlačit přes údolí smrti až do preklinických nebo počátečních klinických zkoušek, aby přišel zájem velkých farmaceutických firem,“ vyjmenoval. Pro to je ale potřeba také pomoc státu, konkrétně podpora základního výzkumu a legislativa, která dává rámec přechodu projektů z akademického do komerčního prostředí.
Vědci z Brna rozlouskli genetickou poruchu častou u amišů. Výzkum může vést až k léčbě nádorů
Podle místopředsedy vlády Karla Havlíčka z hnutí ANO takové kroky zapadají do hospodářské strategie vlády. Jako symbol úspěchu připomněl závody západního světa s Čínou o vědeckou nadvládu. „Čína je dnes velmi silná nikoli tím, že má levnou pracovní sílu nebo že kopíruje, co by se zkopírovat dalo, to je minulost. Čína je dobrá proto, že zavčasu pochopila, že právě ve výzkumu a inovacích je základ rozvoje, a lije do toho neuvěřitelné prostředky. Poráží nás našimi vlastními zbraněmi,“ řekl.