Na obzoru se rýsuje nová a v mnoha ohledech složitá výzva. Tentokrát za nedostatkem součástek nestojí zavřené přístavy nebo pandemie, ale nevídaný technologický hlad po umělé inteligenci. A zájemci o nová auta z toho radost mít nebudou.
Na obzoru se rýsuje nová a v mnoha ohledech složitá výzva, která může zásadně ovlivnit dostupnost i cenu nových automobilů. Tentokrát za nedostatkem klíčových součástek nestojí dozvuky pandemie či ochromená globální logistika. Výrobci polovodičů totiž masivně přesouvají své špičkové kapacity tam, kde se momentálně točí nejvíce peněz – k obřím serverům a datovým centrům.
Zatímco starších typů čipů, které dříve kriticky chyběly, je nyní ve skladech dostatečné množství, u těch nejmodernějších a nejvýkonnějších verzí začíná být kritický nedostatek kvůli nevídanému hladu po umělé inteligenci.
Pro běžného řidiče to znamená jediné: moderní asistenty, na které jsme si v nových vozech rychle zvykli a kteří vyžadují právě tyto nejpokročilejší součástky, se kvůli obsazeným výrobním linkám mohou brzy stát luxusním a nedostatkovým zbožím.
Nedílnou součástí dnešních aut jsou systémy pro pokročilou podporu řízení, známé pod zkratkou ADAS. Významnou roli zde hraje i evropská legislativa, která řadu těchto prvků nově nařizuje jako povinnou výbavu každého vozu s cílem zvýšit bezpečnost na silnicích.
Zatímco však základní bezpečnostní prvky musí výrobci zajistit u každého kusu, za rozšířené asistenty, které zvyšují pohodlí nebo umožňují pokročilejší úroveň automatického řízení, si majitelé i nadále připlácejí nemalé částky. Právě tyto volitelné doplňky, které vyžadují nejvýkonnější čipy, se nyní kvůli nedostatku výrobních kapacit stávají prvním terčem odkladů nebo citelného zdražování.
Chcete nové auto? Kupte ho teď! Určitě totiž přijde zdražování
Bezpečnost se prodraží
Asistenční systémy ke své práci potřebují obrovské množství elektronických komponentů, zejména procesorů a paměťových modulů, které dokážou v reálném čase vyhodnocovat data z kamer a radarů. Automobilky však narážejí na neúprosného konkurenta v podobě technologických gigantů, kteří budují infrastrukturu pro umělou inteligenci.
Problém zkrátka spočívá v ekonomické prioritizaci výrobních linek. Výroba nejmodernějších čipů pro servery je pro dodavatele násobně ziskovější než produkce standardních součástek pro autoprůmysl.
Situace zašla tak daleko, že někteří klíčoví producenti již nyní hlásí vyprodané výrobní sloty na několik let dopředu. Automobilky se tak ocitají na vedlejší koleji a musí se prát o zbytky času v továrnách, které raději obslouží objednávky pro technologické obry typu Nvidia, Google nebo Microsoft.
Aby mohla auta v budoucnu jezdit částečně nebo zcela autonomně, potřebují čipy, které jsou čím dál složitější a vyžadují takzvané pokročilé zapouzdření. Jde o klíčovou fázi, kdy se mikroskopické jádro čipu propojí s okolím a uzavře do speciálního obalu, který mu umožňuje bleskově komunikovat se zbytkem vozu. Právě tato technologicky náročná kompletace je dnes hlavním úzkým hrdlem celého řetězce.
Kapacity pro tento proces jsou omezené a přednost dostávají komponenty pro datová centra, která trénují modely umělé inteligence. Automobilový svět se tak dostává do paradoxní situace, kdy technologie, která mu má pomoci k větší bezpečnosti, je mu odčerpávána jiným odvětvím.
Proč je globální nedostatek čipů? • Škoda
Zřejmě bude líp. Ale bude to trvat
Tento vývoj s sebou nese dva pravděpodobné scénáře pro koncového zákazníka. Prvním je nevyhnutelné zdražování, protože pokud budou chtít výrobci aut získat prioritní místo ve výrobě, budou muset za komponenty zaplatit podstatně více.
Druhou cestou je pak návrat k „osekaným“ verzím výbavy. Podobně jako v nedávné minulosti se může stát, že výrobci začnou z nabídky dočasně vyřazovat pokročilé funkce, jako je parkovací asistent nebo inteligentní tempomat, jen aby byli schopni auto vůbec dokončit a prodat za konkurenceschopnou cenu. Digitální výbavu vozu tak dnes nedefinuje přání zákazníka, ale aktuální příděl výrobních kapacit v globálních továrnách.
V přístupu k řešení této krize se navíc dramaticky rozevírají nůžky mezi starým kontinentem a dravým východem. Zatímco evropští giganti jako Volkswagen nebo BMW bojují se složitou sítí externích dodavatelů, čínští výrobci jako BYD nebo Xiaomi zvolili cestu naprosté soběstačnosti a většinu klíčových komponentů si navrhují i vyrábějí sami.
Evropa se snaží kontrovat budováním vlastních obřích továren, například v rámci projektu „Křemíkového Saska“ u Drážďan, kde investují firmy jako TSMC, Bosch či Intel. Americká společnost Onsemi zase investuje 46 miliard korun do výroby čipů v Rožnově. Tento proces je však během na dlouhou trať a nové linky začnou naplno chrlit součástky až za několik let.
Do té doby budou muset tradiční domácí značky své technologické ambice pečlivě vyvažovat stabilitou obchodních tras a schopností vyjednat si své místo na slunci v konkurenci s AI giganty.
Čína chce spojit státní automobilky. Mají lépe konkurovat doma i u nás
Zdroje: Wall Street Journal, Reuters, Automotive News, S&P Global Mobility, EE Times, TSMC, Soitec.