Pukliny v poušti, které mění tvář kontinentu

V Afarské oblasti severovýchodní Etiopie se setkávají hned tři tektonické desky, které se od sebe pomalu vzdalují. To, co geologům na téhle vyprahlé krajině přijde nejzajímavější, neleží na povrchu, ale stovky kilometrů hluboko pod ním. Africká deska se podle vědců dělí na dva velké úlomky pojmenované Núbijská deska a Somálská deska.

Východoafrický riftový systém se táhne v délce zhruba 3 500 kilometrů a protíná Etiopii, Keňu, Ugandu i Malawi. Hlavní rift se rozprostírá od Rudého moře až do Mosambiku v délce 3 500 kilometrů. Tahle trhlina je tak dlouhá, že na mapě Evropy by se s ní pohodlně přejelo od Lisabonu až někam k Uralu.

V Afaru leží jedno z nejteplejších a nejnehostinnějších míst planety, kde teploty ve dne běžně atakují hranici 54 stupňů Celsia. Geofyzička Cynthia Ebingerová z Tulane University o této krajině poznamenala, že bývá nazývána „Danteho peklem“.

Foto: „East Africa Rift System GPS and stresses“ by Mikenorton is licensed under CC BY-SA 4.0.

Kinematika Východoafrického riftu

Drama z roku 2005, které trvalo deset dní

V září 2005 se v etiopské poušti otevřela během deseti dnů obří trhlina dlouhá 60 kilometrů. Spouštěčem této události byla mohutná erupce sopky Dabbahu, která zatřásla okolím sérií zemětřesení. Trhlina dosáhla šířky až osmi metrů, přičemž okolní terén poklesl o několik metrů a vytvořil propadlinu.

Cynthia Ebingerová pohyb desek během této epizody přirovnala k několika stům let tektonického posunu zhuštěným do několika dní. Upozornila, že podobné rozsáhlé pevninské události představují vážnější hrozbu pro místní obyvatele než série menších otřesů. Christopher Moore z University of Leeds, který oblast pozoruje pomocí satelitního radaru, nazývá Afar jediným místem na Zemi, kde lze sledovat přechod od kontinentálního riftu k oceánskému.

Tři desky se rozcházejí, čtvrtý oceán se rodí

Arabská deska se podle měření vzdaluje od Afriky tempem zhruba 2,5 cm ročně. Núbijská a Somálská deska se rozcházejí pomaleji, rychlostí přibližně 0,5 až 1,3 cm za rok.

V oblasti Turkany se africká a somálská litosférická kra od sebe odsouvají rychlostí asi 4,7 milimetru za rok. Když se tyhle zdánlivě nepatrné posuny sčítají po dlouhé miliony let, dokážou nakonec rozpůlit celý kontinent a otevřít cestu novému moři. Ken Macdonald z Kalifornské univerzity v Santa Barbaře tempo riftingu přirovnal k rychlosti, jakou lidem rostou nehty na nohou.

Geolog David Adede z University of Nairobi popsal, že silné deště v roce 2018 odhalily v Keni další podobnou prasklinu, která si vyžádala uzavření silnic. V Afarské pánvi navíc leží oblasti pod úrovní mořské hladiny, přičemž moře zatím odděluje pouze hřeben v Eritreji vysoký zhruba 20 metrů. Kdyby se tahle bariéra propadla, slaná voda by se hrnula do kontinentu dávno předtím, než se vznik oceánu dokončí.

Tep srdce hluboko pod povrchem

Tým vědců z University of Southampton odhalil rytmické vzedmutí roztavených hornin, které vystupuje z hlubokého pláště pod Afarem.

Emma Wattsová ze Swansea University popsala, že plášť pod Afarem není stabilní, ale chvěje se v rytmických pulzech s odlišnými chemickými podpisy

Vědci pro studii nasbírali přes 130 vzorků sopečných hornin z Afaru a hlavního etiopského riftu. Profesor Tom Gernon z University of Southampton chemické pruhy v plášti přirovnal k tlukotu srdce, který se pod rychleji rozevírajícími se rifty šíří jako pulz tepnou. Studie byla publikována v časopise Nature Geoscience a zapojily se do ní instituce z deseti zemí.

Turkanská puklina

Tým z Lamont-Doherty Earth Observatory zjistil, že kůra pod Turkanským riftem je tenčí, než kdokoli dosud předpokládal. Tahle informace zásadně mění pohled na to, jak daleko ve svém rozpadu Afrika dospěla a jak blízko je rozhodující zlom.

Pod středem trhliny dosahuje zemská kůra pouhých 13 kilometrů, zatímco po stranách přesahuje 35 kilometrů. Christian Rowan z Columbia University vysvětluje, že čím tenčí kůra, tím je křehčí, což riftingu nahrává.

Co bude dál: oceán za miliony let

Vědci se shodují, že úplné zaplavení Afaru a vznik nového oceánu potrvá nejméně 5 až 10 milionů let. V přepočtu na lidský život je to nepředstavitelné číslo, ale v geologických kalendářích se taková mez považuje za pouhé mrknutí oka.

Po fázi této fázi bude následovat oceanizace, při níž magma proteče skrze trhliny a vytvoří mořské dno, na které se nahrne voda z Indického oceánu. Až se dnešní Afarská pánev ponoří, vznikne podle modelů z menšího afrického cípu samostatný kontinent zahrnující dnešní Somálsko a části Keni, Etiopie a Tanzanie. Tahle nová pevnina se pak bude pomalu vzdalovat dál a dál do nitra Indického oceánu jako gigantická ostrovní karavela. Ken Macdonald dodává, že při současném tempu by se za 20 až 30 milionů let mohlo otevřít moře velikosti dnešního Rudého moře.

https://www.zmescience.com/science/news-science/africa-rift-valley-split-new-ocean/

https://www.earth.com/news/great-continental-rift-african-splitting-landmass-creating-ocean-basin/

https://www.sciencedaily.com/releases/2026/04/260424233204.htm

https://earthlymission.com/new-ocean-forming-africa-35-mile-crack-ethiopia-2005-dabbahu-fissure-afar-rift/

A giant crack is spreading across Africa — scientists think they’ve finally found what’s driving it

https://en.wikipedia.org/wiki/East_African_Rift

https://www.southampton.ac.uk/news/2025/06/scientists-detect-deep-earth-pulses-beneath-africa.page

https://www.geologypage.com/2025/07/a-giant-pulse-beneath-africa-could-split-the-continent-and-form-an-ocean.html

https://www.livescience.com/planet-earth/geology/is-africa-splitting-into-two-continents

https://www.sciencealert.com/africa-is-splitting-apart-faster-than-we-thought-forming-a-new-ocean