Pevná skládací střecha měla zajistit optimální kompromis mezi otevřeným autem a akustickou i tepelnou izolací uzavřené karoserie kupé. Auta často označená CC tak rostla jako houby po dešti. Co stálo za jejich vznikem a proč tak rychle skončila?
Otevřené vozy se začaly ve větší míře objevovat už ve druhé polovině 80. let, aby v následující dekádě dále posílily. Ještě v předminulém desetiletí, tedy v první dekádě 21. století, se na trhu běžně vyskytovaly, následující roky však jejich působení rázně ukončily.
Ojetý Peugeot 206 CC: Bez střechy za dva platy
Jedním z hlavních důvodů značné obliby otevřených aut v té době byla jedna zásadní inovace, a sice pevná skládací střecha. Zmáčknutím tlačítka se tak auto proměnilo během několika desítek sekund z otevřeného kabrioletu či roadsteru v 2+2místné nebo dvoumístné kupé. Díky pevné skládací střeše tak mohli prodejci zákazníkům tvrdit, že si vlastně kupují dvě auta v jednom. A vlastně to byla i pravda, jakkoliv je celá věc trochu složitější.
Francouzské dávné prvenství
Kořeny pevné skládací střechy jsou ale mnohem starší. Její princip byl patentován už ve 20. letech 20. století v USA. Následně byl v roce 1932 ve Francii přihlášen patent na systém Éclipse, což nebylo nic jiného než pevná skládací střecha. Velice záhy ji jako první využil Peugeot v modelu 401D Éclipse Décapotable. Šlo ovšem o pouhý výkřik do tmy bez další návaznosti.
Ojetý Mercedes-Benz SLK (R 170): Už to není jen o snění
Jako první s myšlenkou na návrat pevné skládací střechy koketovali Francouzi, konkrétně specializovaná firma Heuliez. Ta už v roce 1992 představila prototyp vozu Peugeot 106 Spider s pevnou skládací střechou. O šest let později Peugeot uvedl koncept Peugeot 20Coeur, což byla otevřená verze budoucí malé 206 s pevnou skládací střechou, představená dříve než výchozí hatchback. Od něj odvozené kupé-kabrio 206 CC z roku 2000 jakoby konceptu 20Coeur z oka vypadlo. Střechu pro 206 CC dodala právě firma Heuliez, která si její řešení předtím v roce 1996 vyzkoušela na podivném konceptu Intruder – mixu mezi offroadem, SUV a kabrioletem s technikou Mercedesu třídy G.
Průkopnický mercedes
Ve stejné době ale na podobném řešení pracoval také již zmíněný Mercedes-Benz. Jeho elektrohydraulicky ovládaná pevná skládací střecha Variodach se poprvé v médiích objevila už v roce 1994. Tehdy zástupci značky tvrdili, že se auto za pouhých 25 sekund přemění z roadsteru na kupé. Motorističtí novináři byli nadšeni. Původní SLK (R170), coby první velkosériově vyráběné auto s pevnou skládací střechou (zkratka znamenající „sportovní, lehký, kompaktní“), vyjelo o dva roky později a stalo se hitem. A to samotná střecha vážila přibližně 33 kg.
Kompaktní kabriolety Opel Astra Cabriolet a Renault 19 Cabriolet: Bez oblouku boss
Ono spojení „velkosériově vyráběné“ je velmi důležité, jelikož už dříve měla podobná řešení třeba otevřená verze Nissanu 300 ZX (Z32) nebo Mitsubishi 3000 GT, obě využívající systém firmy ASC (American Sunroof Corporation). To však rozhodně nebyla masově vyráběná auta jako SLK a pozdější 206 CC.
Zajímavé je, že na Peugeotu 206 CC pracoval coby designér Murat Günak, který předtím působil u Mercedesu, kde se podílel právě na SLK. Po představení otevřeného malého Peugeotu s pevnou skládací střechou byl francouzský výrobce nařčen z kopírování, což ale ve skutečnosti nebyla pravda.
Zlatá éra a náhlý konec
Peugeot 206 CC byl prodejním hitem, byť po technické stránce (s výjimkou střechy) nešlo o nic jiného než o hatchback 206, nabízený ve sportovních verzích XS a GTi s motory 1.6 16V a 2.0 16V. V porovnání s Mercedesem SLK byl mnohem levnější. Dle britského magazínu Autocar přilákal jen v prvním roce produkce více než 70.000 kupujících. Peugeot poté koncept CC zopakoval u dalších tří modelů – 307 CC, 207 CC a 308 CC, přičemž změnil dodavatele střechy, kterou byla nově německá firma Car Top Systems (CTS). Také firma Mercedes pevnou skládací střechu uplatnila u tradiční řady SL (R230).
Ojetá Mazda MX-5 (NC): Ryzí sporťák pro masy
Hlavně však rychle přibývalo dalších vozů všech značek, které tohle řešení používaly. Z nich zmiňme malinký roadster Daihatsu Copen, čtyřmístný Renault Mégane CC, Opel Tigra TwinTop, Nissan Micra C+C, Volvo C70, Volkswagen Eos, Mitsubishi Colt CZC, Opel Astra TwinTop, BMW řady 3 Cabrio (E93) nebo Ford Focus CC. Modelů by se však našlo více. Kouzlu pevné střechy neodolala ani Mazda MX-5, když ji nabídla ve třetí generaci (NC) coby Hard Top jako alternativu k plátěné střeše (Soft Top). Systém stále žije u současné generace (ND) s přídomkem RF, jakkoliv v tomto případě jde spíše o takzvanou targu, tedy řešení s odnímatelným nebo odklápěcím střešním dílem. Koncept, který kdysi vymyslelo Porsche, nabídla v 90. letech také Honda v modelu CRX del Sol nebo později Renault Wind.
Éru kupé-kabrioletů ukončilo období po roce 2010. Důvodem byla ekonomická recese v kombinaci s až nezdravým vzestupem zájmu o SUV a crossovery. Právě ty zabily nejen otevřené vozy a různá kupé, ale dokonce také kategorii MPV. Nadšení pro CC tak skončilo podobně rychle, jako před více než deseti lety začalo.
Videotest bazarového Peugeotu 308 CC • auto.cz
Zdroj: Autocar, Wikipedie, prospekty výrobců automobilů, starší autorské články, Foto: výrobci aut a archiv Světa motorů