Víkend by měl být od toho, abychom si odpočinuli od povinností. Jenže místo relaxu většina z nás přepne z pracovních e-mailů na zprávy, sociální sítě a rychlé projíždění internetu. A pak přijde neděle večer a my cítíme ještě větší únavu než v pátek odpoledne. Není divu. Jak bychom se mohli cítit odpočatí, když jsme byli celou dobu „na příjmu“?

Stále více lidí proto zkouší víkend úplně bez telefonu a počítače. Nejde o žádný experiment nebo bláznivý výstřelek, ale o součást digitálního wellbeingu.

Pořád ve střehu

Pro většinu z nás je těžké se odpojit. „Online svět je navržený tak, aby nás nepustil. Ví, co na nás funguje. Kombinuje okamžitou odměnu v podobě lajků, a zároveň v nás umí aktivovat strach, že o něco přijdeme, a také tlak na přesvědčení, že musíme být neustále k dispozici,“ vysvětluje vztahová expertka a koučka Jana Řehulková.

Výzkumy z Texaské univerzity v Austinu ukazují, že už to, že máme v ruce, nebo poblíž sebe, chytrý telefon, snižuje naši schopnost soustředění. Také už po něm saháme automaticky – ve frontě, v tramvaji, uprostřed rozhovoru. Vždyť přece o nic nejde, říkáte si. Nic se neděje, když se jen mrkneme na displej. Jenže ono se děje. Zareagování na pípnutí, rychlá kontrola zprávy nebo „jen na vteřinu“ otevřená aplikace. Tenhle digitální multitasking často končí tím, že máme i v hlavě pomyslně otevřených deset oken najednou.

Na vlně odvykání

Popravdě, ani já jsem si neuměla představit stoprocentní odpojení. Nedávno jsem ale odjela na chalupu a zapomněla jsem si nabíječku k notebooku i mobilnímu telefonu. Nejprve přišlo zděšení. Říkala jsem si: „Co teď? Vrátím se zpátky domů, nebo si objednám náhradní adaptéry přes internet?“

Najednou mi došlo, že budu offline. A přesně v tu chvíli se ke slovu přihlásil syndrom FOMO, lehký neklid, strach, nutkání zkontrolovat, co se děje, a pocit, že mi něco utíká. Dochází k němu, protože mozek byl zvyklý na pravidelné „odměny“ v podobě zpráv a notifikací. Když najednou chybí, mysl chvíli protestuje. Reaguje podobně jako při odvykání. Postrádá zkrátka stimul, na který je zvyklý.

„Důležité je nepříjemný pocit neodmítat, ale pozorovat ho. Uvědomit si a ptát se, co nejhoršího se reálně stane? A připomenout si, že většina věcí počká. Jedna klientka si pomáhala větou: Když to bude opravdu důležité, někdo mě sežene. A měla pravdu,“ říká Jana Řehulková.

Už po pár hodinách úzkost klesne a zvýší se pocit pohody. Lidský mozek je totiž geniální orgán, překvapivě rychle se adaptuje. Jakmile zjistí, že „nehrozí zásadní nebezpečí“, přepne z režimu neustálého sledování do klidnějšího módu. První večer offline tak může být trochu nervózní. Druhý den už méně. A třetí? Možná si ani nevzpomenete, kde telefon máte.

Předem si naplánujete, co budete dělat místo scrollování na telefonu, aby mozek měl kam „přepnout“Promyšlený plán

Dá se i bez náhodně zapomenuté nabíječky zmírnit informační zahlcení? Určitě, cestou je vědomé vytváření prostoru bez technologií. Výzkumy ukazují, že i krátká offline pauza má efekt. Odborníci ji nazývají „digitálním resetem“. Je to stejné, jako když resetujete počítač – mozek dostane prostor přepnout z režimu „reaguji na všechno“ do režimu „jen budu“. A třeba víkend je zkrácená verze tohoto efektu, díky němuž se budete cítit o něco klidnější a soustředěnější.

Na víkendový reset se vyplatí trochu připravit. Odborníci na digitální wellbeing doporučují dát vědět rodině, známým, šéfům i kolegům, že budete méně dostupní a že se nemají ozývat, pokud nepůjde o život. Dalším krokem je vypnout notifikace a ideálně si určit jasný začátek offline módu.

Psychiatr Marc Potenza také radí realistické omezení místo radikálního „už nikdy“, protože mozek lépe reaguje na pomalou změnu. Pomáhá i trik, kdy si naplánujete, co budete dělat místo scrollování na telefonu. Ne kvůli tomu, abyste byli za každou cenu produktivní, ale aby mozek měl kam „přepnout“. Nejde tedy o to, abyste úplně vypnuli, ale zapnuli něco jiného. Třeba si naplánujte pohyb, procházku, nebo klidně i obyčejnou nudu, která je dnes překvapivě vzácná.

Jana Řehulková navrhuje i jednoduchý rituál, který používá její klientka. Ta si v pátek večer vypne telefon a dá ho do šuplíku. V neděli večer ho vyndá a zapne. Jak říká: „Je to, jako bych na víkend vystoupila z rychlíku.“ Buďte také na sebe na začátku hodní. První hodiny bez telefonu či notebooku můžou být zvláštní, někdy lehce neklidné. Mozku chvíli trvá, než se přenastaví.

Kdo si netroufá na celý víkend, může zkusit jeden den. V Evropě existuje iniciativa Offline Club, která vyzývá lidi, aby vypnuli internet a vyměnili čas na sítích za ten opravdový. Kromě jednodenních výzev pořádá klub i setkání. Organizátoři říkají, že i tak krátká pauza má překvapivý efekt. Účastníci s nimi sdílejí, že se pak cítí méně ve stresu a víc propojení sami se sebou.

Trochu jiná dovolená

Komu nevadí pár dnů offline, může zkusit trend zvaný digital detox travel nebo analog travel. Jde o dovolenou na cestách, která se odehrává bez sdílení zážitků online. Najednou není třeba nikomu nic dokazovat, porovnávat se, komu víc svítilo sluníčko a slušely plavky. Často vyhledávaná jsou dnes i místa bez signálu, která dříve patřila do „zakázané zóny“. Vytvářejí totiž větší prostor pro zjištění, že nás baví si číst, hrát hry, povídat si. Na oplátku dostaneme to, co nám online svět zuřivě bere – zpomalení a prostor pro sebe. Tak proč si je nevzít zpátky?!