Činnost Česko-německého fondu budoucnosti bude prodloužena do roku 2037. Stojí to v memorandu, které v Berlíně podepsali ministři zahraničí Česka a Německa Petr Macinka a Johann Wadephul. Fond vznikl na základě Česko-německé deklarace z roku 1997 a je klíčovým hráčem v česko-německém smiřování a sbližování. O jeho financování se podle memoranda rozhodne později.

Podle prohlášení je Česko-německý fond budoucnosti „nejvýznamnějším podporovatelem česko-německých přeshraničních projektů a zásadně přispěl k realizaci humanitární pomoci obětem nacistického násilí“. „Shodujeme se na tom, že činnost Česko-německého fondu budoucnosti bude prodloužena do roku 2037,“ stojí dále v textu memoranda, které má k dispozici.

Macinka a Wadephul jej v pátek podepsali na německém ministerstvu zahraničí v Berlíně. Český ministr do německé metropole přijel na jednodenní návštěvu, ocenil přitom, že německá strana nabídla jako její termín 8. květen. Zmiňuje se o tom i deklarace, která datum označuje za významné „nejen v německo-českých vztazích, ale také v celosvětové připomínce konce druhé světové války“. Na dnešek připadá 81. výročí konce války v Evropě, kterou rozpoutalo nacistické Německo.

Česká debata kolem plánovaného sjezdu sudetských Němců v Brně pak podle Macinky nijak neovlivní dobré česko-německé vztahy. Po setkání s německým ministrem zahraničí Johannem Wadephulem to dnes v Berlíně řekl českým novinářům. „Vztahy s Německem to nijak neovlivnilo a nijak určitě neovlivní,“ řekl Macinka. „Shodli jsme se i s Johannem Wadephulem, že existují reálné problémy, které je třeba řešit, a toto reálný problém pro Německo není,“ dodal.

O tématu jednali ministři podle Macinky krátce, další čas věnovali válce na Ukrajině, nadcházejícímu summitu NATO, energetice či migraci. Společná tisková konference po jednání, na které by bylo možné získat reakci ministra Wadephula, se dnes nekonala, i když to u podobných návštěv v Berlíně bývá zvykem.

Macinka také uvedl, že předák sudetských Němců Bernd Posselt podle něj reakci české společnosti na sjezd podcenil. Na konání akce v Česku je podle něj příliš brzy, teprve za deset, dvacet let by mohla být vnímána neutrálně. Ministr zároveň odmítl, že by byla česká společnost v pohledu na sjezd rozdělená.

„Části našich lidí je to více méně jedno a ten zbytek je proti,“ uvedl. Sjezd podle něj pak aktivizoval tu část společnosti, která je proti. Jedná se přitom především o starší lidi. „Ta akce nebude mít pozitivní vyznění ani pro jednu stranu,“ doplnil ministr.

Sudetoněmecký sjezd se uskuteční od 22. do 25. května v Brně, bude poprvé v Česku, a to jako součást festivalu Meeting Brno. Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů, jimž Macinka předsedá, v návrhu usnesení chce, aby dolní komora českého parlamentu s pořádáním sjezdu sudetských Němců v Česku nesouhlasila. Sněmovna by navíc měla podle návrhu vyzvat organizátory k tomu, aby od pořádání akce upustili. O usnesení se bude po přerušení znovu jednat příští čtvrtek. Macinka dnes zdůraznil, že usnesení není ničím, „co by bylo namířeno proti Německu“.

Premiér Andrej Babiš tento týden řekl, že nepovažuje sjezd za šťastný. Za vládu se ho podle něj nikdo nezúčastní. Z německé strany se na sjezd chystá mimo jiné spolkový ministr vnitra Alexander Dobrindt a bavorský premiér Markus Söder.

Macinka dnes českou pozici vysvětloval také předsedou česko-německé parlamentní skupiny ve Spolkovém sněmu Stephanovi Mayerovi, který je také místopředsedou Svazu vyhnanců (BdV), který zastřešuje organizace Němců vyhnaných po druhé světové válce ze střední a východní Evropy.

Česko-německá deklarace, na jejímž základě vznikl fond budoucnosti i Česko-německé diskusní fórum, byla podepsána v lednu 1997. Na příští rok tak připadá její 30. výročí. Obě země se v ní vzájemně omluvily za příkoří minulosti a zavázaly se, že budou respektovat právní řád druhé země.

Fond, který na základě deklarace vznikl, se v počátečních letech věnoval odškodňování českých obětí nacismu včetně nuceně nasazených. V současnosti finančně podporuje společné projekty v oblasti kultury, umění, vzdělávání či ochraně životního prostředí a kulturního dědictví.

Pokračování činnosti Česko-německého fondu budoucnosti má dlouhodobě podporu v obou zemích. K jeho další podpoře se přímo v koaliční smlouvě loni zavázala i německá vláda kancléře Friedricha Merze. Jak bude fond v příštích deseti letech financován, zatím ale není jasné. „O výši a formě finanční podpory bude ještě rozhodnuto,“ stojí v podepsaném memorandu.