Průvod studentů vyšel zhruba v 10:20 z Kampy, odkud pokračoval přes Národní divadlo, Karlovo náměstí, Staroměstské náměstí a do Kampusu Hybernská. Cestou jednotlivé družiny provolávaly hesla na podporu svých kandidátů na krále Majálesu, zpívaly a skandovaly hesla jako „studenti všude, Majáles bude“. Jednou z kandidátek byla například Věstonická venuše, kterou studenti převlečení za pralidi nesli na nosítkách, cestou troubili na lesní roh. Ta se nakonec stala královnou majálesu. Další skupina byla převlečená za bandity a doprovázela svého kandidáta Humrita Bandita. Průvod zval cestou lidi, aby se k němu přidali, družina kandidáta Ivana Mládka hrála píseň Jožin z bažin.
Během trasy dělali studenti několik zastávek, kde plnili úkoly. Například u Národního divadla hráli kradení ocásků, na Karlově náměstí šest kandidátů představilo své volební programy. Na Staroměstském náměstí měly jednotlivé skupiny utvořit co nejdelší řetěz z bot, nesměly ale použít své vlastní, a tak si vyměňovali boty mezi sebou a prosili kolemjdoucí turisty.
„Studentstvo má hlas, který má být slyšet, a studentský Majáles je místo, kde může být slyšet a kde dostávají všichni studenti a studentky prostor ukázat, co umí, o čem přemýšlí, nad čím si lámou hlavu,“ řekla Kateřina Škorvánková ze spolku Studentský Majáles, který akci pořádá.
Program pokračuje v kampusu Hybernská, nabízí vystoupení studentských kapel, slampoetry, divadlo či autorské čtení studentské poezie. Na programu je i akademická debata a promítání filmu o LGBTQ+ komunitě v Thajsku či workshop oprav si svůj počítač. Součástí festivalu jsou také stánky studentských spolků a neziskových organizací.
Kořeny majálesu
Kořeny studentské slavnosti majálesu sahají až do 15. století. Původně to byly výlety studentů s učiteli do přírody se zpěvem, recitací a divadlem. Od 19. století majáles získal podobu karnevalového a recesistického průvodu s volbou krále.
Tradice v Česku ochabovala po druhé světové válce, komunisté se v poválečných letech snažili studentské slavnosti proměnit v organizovanou svazáckou manifestaci po vzoru prvomájových politických průvodů. Původní duch akce se postupně vracel po pádu Stalinova kultu v roce 1956. Oficiálně byly slavnosti povoleny v roce 1964. O rok později se v Praze uskutečnila zřejmě nejznámější majálesová slavnost, když byl králem zvolen americký básník a představitel beatnického hnutí Allen Ginsberg. Tradici majálesů přerušila normalizace, studenti akce obnovili v roce 1990.
Nová královna Majálesu Věstonická venuše, kterou studenti převlečení za pralidi nesli na nosítkách, oslavuje vítězství na Studentském majálesu, 8. května 2026, Praha.
Autor: ČTK / Kamaryt Michal