Brusel mění pravidla hry. Stéphane Séjourné, místopředseda Evropské komise zodpovědný za průmysl, poslal jasný vzkaz Spojeným státům i dalším obchodním partnerům: Pokud nechcete evropské firmy na svých trzích, nezískáte ani přístup k veřejným zakázkám EU. Jde o zásadní posun v evropské obchodní politice, který odráží rostoucí frustraci z nerovných podmínek v globálním obchodu.
„Pokud nebudeme jednat proti nespravedlivé konkurenci od globálních rivalů, Evropa riskuje ztrátu kontroly nad kritickými výrobními řetězci v oblasti čistých technologií, automobilového průmyslu a jaderné energie,“ varoval Séjourné. Francouzský komisař dlouhodobě prosazuje koncept „evropské preference“ – tedy upřednostňování místních výrobců při čerpání peněz z unijního rozpočtu.
Debata už prý není o tom, zda by Evropa měla takto postupovat, ale jak to udělat efektivně. A podpora mezi členskými státy roste. Dokonce i Německo, které podobné návrhy tradičně odmítalo jako příliš rigidní, nyní podle utajovaných dokumentů požaduje, aby veřejně financované projekty upřednostňovaly ocel od evropských výrobců.
Co se změnilo? Svět kolem. A především vztahy s Amerikou.
V květnu oznámil prezident Donald Trump záměr zvýšit cla na dovoz evropských automobilů a nákladních vozidel. Dal EU ultimátum do 4. července – buď splní závazky z loňské obchodní dohody uzavřené v Turnberry, nebo bude čelit vyšším clům. Americký obchodní deficit se zeměmi EU činil v roce 2024 úctyhodných 236 miliard dolarů a Trump chce toto číslo snížit.
Implementace dohody z července 2025 však uvázla v Bruselu. Zákonodárci zvažují pojistky pro případ, že Washington od svých závazků ustoupí – což není při Trumpově stylu vyjednávání nepředstavitelné. Politickou krizi navíc prohloubily americké ambice ohledně Grónska.
Výsledek? Obchodní vztahy mezi oběma stranami Atlantiku jsou napjaté jako dlouho ne. Trump pohrozil „mnohem vyššími“ cly, pokud EU nesníží své sazby na nulu. Efektivní sazba dovozního cla v USA má do konce roku vzrůst na 14 procent.
Není to jen Amerika. Rostou také hlasy požadující tvrdší postup vůči Číně, která podle kritiků uzavírá svůj trh zahraničním firmám, zatímco sama ovládá klíčová odvětví čistých technologií v zahraničí. Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot po návštěvě Pekingu koncem dubna vyzval EU, aby řešila problém čínské nadprodukce.
Séjourné argumentuje, že nová politika dává Evropě silný vyjednávací nástroj: „Země, které chtějí přístup k evropským trhům veřejných zakázek, budou muset výměnou otevřít své vlastní trhy.“
Načasování není náhodné. Mezinárodní obchod v roce 2026 čelí turbulentnímu období. Růst objemu globálního obchodu se má zpomalit na pouhých 0,6 procenta – oproti dvěma procentům v roce 2025. Celkový růst světové ekonomiky se odhaduje na 2,6 až 2,9 procenta, inflace přetrvává kolem 3,5 procenta.
V takovém prostředí se každá vláda snaží chránit své výrobce a pracovní místa. Otázka zní, zda evropská „preference“ povede k otevřenějšímu globálnímu obchodu, nebo naopak spustí spirálu protekcionismu.
Séjourné věří v první variantu. Skeptici varují před druhou. Odpověď ukáže, jak rychle Washington a Peking zareagují – a zda Brusel dokáže udržet jednotu mezi členskými státy, z nichž každý má trochu jiné zájmy.
Přinejmenším jedno je jisté: Éra, kdy Evropa otevírala své trhy bez podmínek, definitivně skončila.
Zdroj info: Politico.eu
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT