Dívky ve věku devíti a sedmi let to s matkou neměly jednoduché. Vedle již zmíněných prohřešků se s nimi také žena často stěhovala, a když blanenskému okresnímu soudu došla s jejími eskapádami trpělivost, dokonce se s mladší dcerou skrývala před policií.

S dcerami se poté, co obě skončily u otce, neměla nejprve vůbec stýkat, soud pak přistoupil k tomu, že se s dětmi vídala na asistovaných setkáních na hodinu jednou za 14 dní. Dcery mezitím dosáhly znatelného pokroku ve škole a celkově se jejich situace s otcem stabilizovala.

Žena se proti rozhodnutí soudu bránila stížností k Ústavnímu soudu s tím, že bylo porušeno její právo na lidskou důstojnost, rodinný život, byla snížena její osobní čest a pošlapána její pověst.

Ať už mamka nevyvádí

„Soudy nezohlednily její dlouhodobou řádnou péči o děti od jejich narození, prospívaly a žily s ní v láskyplném vztahu. Stabilní vztah byl narušen soudními rozhodnutími a dcery byly z dobře známého prostředí odebrány,“ napsala její advokátka do stížnosti.

Podle zprávy opatrovníka dětí žena dlouhodobě nepracuje a žije na dávkách. Dcery při pohovoru uvedly, že matku chtějí i nadále vídat jen pod dohledem, protože nevěřily, že by matka dodržovala podmínky styku. Mladší dcera s ní vůbec nechce mluvit a přála si jen, aby „mamka nevyváděla a nevolala na nás policii.“

Senát Ústavního soudu se soudkyní zpravodajkou Danielou Zemanovou ženiným argumentům nepopřál sluchu. „Stěžovatelka nezletilé opakovaně vystavovala situacím, které pro ně musely být značně traumatizující. Nešlo přitom o dílčí porušení povinností plynoucích z rodičovské odpovědnosti, ale o opakované a závažné jednání. Svůj podíl odpovědnosti na celé situaci kontinuálně odmítá a hledá viníky v různých okolnostech mimo sféru svého vlivu,“ napsala Zemanová do rozhodnutí, které v těchto dnech soud zveřejnil.

ÚS: Děti má vídat častěji

Soudci ale jedním dechem dodali, že styk dcer s matkou nemůže ustrnout na jedné hodině za dva týdny, a pokud soudy nedaly matce perspektivu dalších rozšíření kontaktů s dětmi, dopustily se chyby.

„Takřka úplné vyloučení stěžovatelky ze života nezletilých, které byly po podstatnou část svého života v její každodenní péči, není v jejich zájmu. Stávající rozsah asistovaného styku bez perspektivy jeho rozšíření je stavem krajně nežádoucím,“ uvedla Zemanová.

Nicméně větší zapojení matky do života dcer nepůjde bez toho, že by přehodnotila své chování. „Při nejlepší vůli všech rozhodujících orgánů a pomáhajících subjektů nebude možné uvažovat o plnohodnotném návratu stěžovatelky do života nezletilých, pokud sama stěžovatelka nebude dlouhodobě a systematicky pracovat na obnově svých rodičovských kompetencí,“ zakončil Ústavní soud.