„Těch brzd, které jsem tam měl, bylo hodně, to do jednoho dílu vůbec nejde sestříhat. Byly měsíce, kdy jsem třeba tři týdny nemohl chodit jinak než o berlích,“ vypráví dnes Marek.
Nemohl obout protézu
„Z celého měsíce jsem byl relativně schopný hýbat se bez berlí jen týden. Jinak jsem kolikrát ani nedokázal dva či tři týdny po sobě obout protézu,“ líčí mladý muž, který natáčení skončil před víc než čtyřmi měsíci. Přes nemalé problémy to nevzdal a hubnul natolik dobře, že se mezi devítiměsíčním vážením a galavečerem dočkal vytoužené plastické operace kožních převisů. „Jenže jsem to měl komplikované, protože se mi potom zanítilo břicho,“ prozrazuje. „Někdy se to prostě stane. Bohužel se u mě udělal serom (čirá tkáňová tekutina v podkoží – pozn. red.) a pak jsem chytil covid, měl jsem čtyřicítky horečky a ty mi to rozjely.“ Objevil se zánět a Marek strávil čtrnáct dní v nemocnici. „Museli mě čistit, otevírat, ob tři dny jsem byl na sále a v narkóze,“ dodává.
Marek Vala z Extrémních proměn se představuje. Kdy přišel o nohu?
Restart po vyhoření
Všechny překážky se mu ale podařilo překonat, ještě ho čeká reoperace. „Od galavečera mám nahoře deset kilo, ale ve svalech. Tam jsem měl 14,5 procenta tuku, teď mám 12 procent tuku v těle. Všechno co mám, to jsem si vycvičil,“ říká s tím, že takto se cítí nejlíp. Během proměn se naučil znát svoje tělo, v době kolem šestiměsíčního vážení zjistil, co mu vyhovuje. „Přišel jsem na to, kolik potřebuju jídla i na to, jak to dělat, abych šetřil nohu. Začalo být hezky, mohl jsem jezdit na kole, víc plavat. Nastartoval jsem si po vyhoření hlavu. To mě nakoplo a druhá půlka proměny už byla jedna hezká jízda,“ doplňuje.
Jídlo šestkrát denně!
U režimu, který ho proměna naučila, zůstal dodnes. U jídla i u cvičení. „Mám čtyři až pět tréninků týdně, stravu dodržuju pořád. Stále si všechno vážím. Jenom jsem si navýšil příjem, protože už nepotřebuju hubnout,“ vysvětluje. „Potřeboval jsem a doteď potřebuju jíst čtyřikrát, pětkrát nebo šestkrát denně. Prostě si to musím rozházet. A z toho aspoň jedno jídlo musí být obrovské. Musí mít nad 700 kalorií, třeba k tisíci,“ říká. „Já do sebe potřebuju aspoň jednou za den dostat jídlo, o kterém vím, že mě zasytí.“
Pivečko, panáčky: Marek Vala z Extrémních proměn popisuje své libůstky.
Plachý je pořád
Během pořadu, do kterého přišel jako nezaměstnaný, získal práci na ministerstvu, kde je dodnes, daří se mu ji kloubit i s tréninky. „Když jdu ráno plavat, tak vstávám v pět hodin, v šest jsem na bazénu, abych byl v osm v práci,“ říká Marek, kterému začaly chodit i nabídky od žen, protože v pořadu přiznal, že nemá žádný milostný život. „Pořád jsem plachý. Proměny mi ale pomohly v jedné věci. Můžu přeskočit úplně tu prvotní seznamovací fázi, protože mě ty ženy znají. Nemusím řešit, jak oznámit, že nemám nohu, a celkově se představovat. To mi vždycky dělalo ten největší problém,“ zakončuje.
