Evropská unie se po více než čtyřech letech války na Ukrajině ocitla v nezvyklé roli. Místo aby diktovala podmínky, hledá způsob, jak se vůbec dostat ke stolu, u něhož se rozhoduje o budoucnosti kontinentu. Předseda Evropské rady António Costa nyní otevřeně mluví o „potenciálu“ jednat s Vladimirem Putinem – a tvrdí, že k tomu má požehnání Volodymyra Zelenského. Mezi slovy a skutečností ale zeje propast plná nevyřešených otázek.
Když Amerika odvrátí pozornost
Costa v těchto dnech telefonuje s lídry všech 27 členských států. Snaží se zjistit, jak nejlépe zorganizovat případná jednání s Moskvou a především – o čem vlastně mluvit. „Když na to přijde ten správný čas,“ dodává opatrně. Problém je, že ten správný čas možná už přišel a Evropa nebyla připravená.
Diplomatické úsilí vedené Spojenými státy totiž uvázlo na mělčině. Washington se nyní soustředí na konflikt v Íránu a mírová jednání mezi Moskvou a Kyjevem prakticky stojí. Evropa, která se dosud spokojila s rolí pozorovatele, najednou zjišťuje, že pokud chce mít slovo, musí jednat sama. Jenže jak?
Jednotný postoj? Spíš mozaika zájmů
Brusel sice od začátku invaze v roce 2022 opakuje mantru „nic o Ukrajině bez Ukrajiny“, realita je ale složitější. Někteří lídři – slovenský premiér Robert Fico, belgický předseda vlády Bart De Wever či francouzský prezident Emmanuel Macron – otevřeně volají po dialogu s Kremlem. Jiní takový scénář kategoricky odmítají.
A pak je tu zásadní otázka: kdo by měl Evropu zastupovat? Costa? Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová? Nebo snad představitelé rotujícího předsednictví? V sedmadvacetičlenném bloku na tom nepanuje shoda. A právě taková roztříštěnost je pro Moskvu ideální terén.
Kyjev zdůrazňuje, že případná jednání musí odrážet jednotný postoj Evropy a vyvíjet tlak na Rusko – ne naopak. Zelenskyj souhlasí s tím, aby Evropa mluvila, ale jen pokud bude mluvit jeho jazykem.
Moskva čeká, kdo udělá první krok
Z Kremlu zatím nepřišel žádný signál, že by Putin měl zájem jednat s kterýmkoli představitelem Unie. Ruské zdroje naopak naznačují, že Moskva je sice „připravena jednat s každým“, ale první krok musí přijít z Bruselu. Obě strany čekají, kdo povolí jako první.
Costa to na nedávném setkání v Evropském univerzitním institutu ve Florencii formuloval opatrně: „Ano, tato možnost existuje. Zatím však nikdo nezaznamenal ze strany Ruska žádné náznaky, že by se skutečně chtěli zapojit do seriózních jednání.“ Zároveň ujistil, že Brusel se bude „vyhýbat narušování procesu, který vede prezident Trump“ – což zní jako diplomatický eufemismus pro „nevíme, co dělat, ale nechceme to pokazit ještě víc“.
Evropa se po čtyřech letech války dostává do pozice, kdy musí aktivně hledat svou roli v procesu, který se jí vymyká z rukou. Přípravy na jednání s Putinem jsou logickým krokem – ale jen pokud budou doprovázeny jasnou strategií a jednotou, která zatím chybí.
Zdroj info: TASR
Autor: Marek Hájek
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT