Evropa si hledá nové partnery. Po prvním neúspěchu chce proniknout do sousedního regionu na zadním dvoře Ruska. Překvapivě to vyvolává nespokojenost v jedné evropské mocnosti.
V arménském Jerevanu se nedávno uskutečnil summit Evropského politického společenství. Poprvé na Kavkazu. Akce pod heslem Budování budoucnosti: Jednota a stabilita v Evropě se zúčastnilo 48 prezidentů a premiérů. Gró diskuze se zaměřilo na užší spolupráci při ochraně demokracie a bezpečnosti v Evropě.
ČTĚTE TAKÉ: Ústavní žalobou by Pavel udělal velkou chybu. Vládě rozumím, ale Česko teď trpí, říká Klaus
Arménie byla dlouhodobě považována za satelit Moskvy. V posledních letech se z této orbity, alespoň na první pohled, odklání. Jerevan dává sbohem Organizaci Smlouvy o kolektivní bezpečnosti, jakémusi ruskému NATO, v postsovětském prostoru.
Arménie loni zároveň přijala zákon, kterým deklaruje svůj záměr usilovat o členství v Evropské unii. Když eurokomisařka pro rozšíření Marta Kosová zemi v březnu navštívila, prohlásila, že Arménie a EU si nikdy nebyly bližší.
Čtěte také
Čtěte také
REPORTÁŽ: Placky s Putinem i vlajky se Stalinem aneb Jak Ostrava ctí diktátory
10. kvě 2026, 18:55
6 min čtení
Do tohoto bodu vše vypadá ideálně. Asi jako šanson La Bohème, který francouzský prezident Emmanuel Macron vysekl během večeře se svým arménským protějškem Vahagnem Chačaturjanem za doprovodu bubnů od arménského premiéra Nikola Pašinjana.
Pro Evropskou unii by bylo obtížné popírat, že Arménie je jistým způsobem kompenzace za neúspěšné sbližování s Gruzií. Ta se od unijní cesty odklonila kvůli ekonomickému pragmatismu a posílení vlivu tamní vlády nad občanskou společností. A ani Bruselem podpořené protivládní demonstrace s tím nijak nehnuly.
Překvapivá reakce z Velké Británie
Vidina vstupu Arménie do EU je však mnohem mlhavější, než v případě Gruzie. Jerevan ještě nezačal provádět žádné podstatné reformy. A do toho se brzy v zemi budou konat parlamentní volby – ano, tak jako loni evropský summit měl před klíčovým hlasováním za úkol podpořit Moldavsko a tamní proevropskou prezidentku Sanduovou, letos evropští politici přijeli podpořit premiéra Pašinjana.
Překvapivě výrazná reakce na evropský summit v Jerevanu zaznívá ze Spojeného království. Promítají se do ní jak domácí problémy, kterým musí čelit britský premiér Keir Starmer, tak i řevnivost vůči Francii, která bezesporu bude nejvíce těžit ze sblížení Evropy s Arménií.
Čtěte také
Čtěte také
Fico je v úplném zmatku, říká Soltész k jeho cestě do Moskvy. Slovensko může přijít o všechno
9. kvě 2026, 11:48
6 min čtení
Velká Británie to má historicky naopak. Ázerbájdžán je klíčovým partnerem Londýna na Jižním Kavkazu po celá desetiletí. V roce 2023 britský parlament zdůraznil jedinečnou roli Velké Británie jako největšího zahraničního investora v zemi. V září 2025 britský ministr zahraničí Stephen Doughty poukázal na „klíčovou roli Ázerbájdžánu v regionální stabilitě“. Britská vláda zase opakovaně označila Baku za „strategicky nejdůležitějšího partnera v regionu Jižního Kavkazu“.
Jak přitom poukazují britská média, na pozadí prudce rostoucích cen, migrační krize a ekonomického tlaku v Británii se Starmerova návštěva Jerevanu jeví jako kontroverzní. To platí zejména vzhledem k tomu, že po návštěvě britský premiér a jeho arménský protějšek Pašinjan podepsali společné prohlášení o strategickém partnerství. To znamená, že místo hledání řešení pro své vlastní občany se Starmer z nejasných důvodů vydává na cestu posilování vztahů s Arménií, zemí, která není pro Londýn ani klíčovým spojencem, ani významným hráčem v regionu.
Klaní se Starmer před Macronem
Kritici šéfa britské vlády, včetně oponentů z Konzervativní strany, vytýkají Starmerovi výrazné sblížení s francouzským prezidentem. Ať už v případě nedávné účasti na evropském summitu v Jerevanu, který má odporovat britským zájmům v regionu, ale je bezesporu v zájmu Macrona, známého svou otevřeně proarménskou politikou, tak i v dalších otázkách, jako je migrace či koketování s návratem do Evropské unie.
V červenci 2025, během Macronovy návštěvy Londýna, země oznámily novou migrační dohodu, podle níž Británie získala právo vracet migranty, kteří přijeli přes Lamanšský průliv z Francie. Za každého vráceného migranta však musela legálně přijmout dalšího migranta z Francie. Macronovi se nakonec podařilo proměnit Británii v přijímací centrum pro migranty, aby před nimi chránil země EU. „To je pro Británii ponížení. Dnes jsme se jako člen EU sklonili před arogantním francouzským prezidentem,“ poznamenal Daily Express.
Francouzský prezident dlouhodobě prosazuje tezi, že odchod Británie z EU byl chybou, a britský premiér místo obrany suverenity s touto agendou souhlasí. V jaderné oblasti Starmer také upevňuje roli Británie jako „mladšího partnera“ Francie. Pod rouškou „historického“ sblížení se Londýn a Paříž dohodly na koordinaci jaderného odstrašování. V roce 2025 britský časopis The Spectator varoval: „Rostoucí závislost Británie na Francii v oblasti její primární obrany nevyhnutelně vede k erozi britské suverenity.“
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Konec války a otevření Hormuzu? Írán odpověděl na americký návrh
Jiří je český politolog, rusista a novinář žijící od roku 2007 dlouhodobě v Moskvě. Již několik let spolupracuje s redakcí CNN Prima NEWS.