Co se týká hereckých kategorií, Akademie upřesnila, že za výkony způsobilé k ocenění budou považovány pouze role „prokazatelně hrané lidmi s jejich souhlasem“, uvádí server Independent.
Podobné pravidlo je uvedeno i u psaní předloh a scénářů, i ty musí „být napsány lidmi, aby byly způsobilé k udělení ocenění“.
Už z těchto upravených pravidel je tak jasné, že například „posmrtný výkon“ herce Vala Kilmera (zemřel v dubnu roku 2025) v připravovaném snímku As Deep as the Grave, ke kterému se upsal ještě za života předtím, než přišel o hlas, se o ocenění ucházet nemůže.
Herec se totiž ve snímku představí jen díky umělé inteligenci. Režisérka a scenáristka snímku Coerte Voorheesová si podle dřívějšího prohlášení do připravované role nepředstavovala nikoho jiného, rodina herce po jeho smrti úpravu pomocí AI podpořila.
Celkový zákaz používání umělé inteligence ve filmech v širším smyslu ale Akademie nevydala. Pokud tvůrce použije AI v jiných oblastech, které se nebudou týkat přímo herectví nebo psaných scénářů, pak tyto nástroje „nesnižují šance takového snímku na nominace“.
„Akademie bude při výběru oceněných filmů posuzovat dosažený výsledek s přihlédnutím k míře, do jaké byl člověk jádrem tvůrčího autorství. Pokud se vyskytnou sporné otázky týkající se užití umělé inteligence, vyhrazuje si právo požádat o podrobnější informace o povaze využití a lidském autorství,“ cituje z vyjádření BBC.
Jak zpravodajský web doplňuje, různé moderní technologie jsou součástí filmového průmyslu již mnoho let. Od 90. let 20. století se například ve velkém využívají tzv. CGI – počítačem generované snímky. Zatímco takové snímky jsou stále považovány za manuální proces – na kterém pracuje celá řada odborníků, kteří pomocí technologie upravují či zdokonalují různé prvky filmu – nástroje AI jsou obecně navrženy tak, aby práci zcela automatizovaly pomocí jednoduchých příkazů.
Umělci proti AI
Boj proti využívání, resp. zneužívání umělé inteligence v americkém filmovém průmyslu, se vede již nějaký čas. Počátkem letošního roku se několik stovek amerických herců, scenáristů, spisovatelů či hudebníků spojilo v kampani pod názvem Krádež není inovace.
Účastníci tvrdili, že autorství není důležité jen pro jednotlivé herce a umělce, ale pro celý americký kreativní sektor zahrnující film, hudbu, televizi, vydavatelství i digitální média, který podle prohlášení aktivistů „podporuje miliony pracovních míst i ekonomický růst a projekty po celém světě“.
Tento ekosystém je ale podle nich výrazně ohrožen, protože vývojáři umělé inteligence v rámci sběru dat pro další trénink AI využívají díla tvůrců netransparentně, často bez povolení a bez zaplacení odměny.
Různí umělci ale za svá práva bojují i jednotlivě. Jen před několika málo dny médii proběhla zpráva, že zpěvačka Taylor Swiftová prostřednictvím své společnosti, která spravuje její duševní vlastnictví, podala žádost o tři ochranné známky, které jí mají pomoci v boji s umělou inteligencí.
Dvě z nich jsou zvukové, vztahující se na fráze pronášené zpěvačkou – „Hey, it’s Taylor Swift“ a „Hey, it’s Taylor“.
Třetí je spojena se snímkem zpěvačky z jejího turné Eras, na kterém drží v ruce růžovou kytaru s černým popruhem, má na sobě barevné oblečení a stříbrné boty. Turné odstartovalo v březnu roku 2023, trvalo přes dva roky a bylo označeno za nejvýdělečnější v historii.
Ke stejnému kroku se již počátkem roku odhodlal i herec Matthew McConaughey. Patentový úřad požádal o schválení ochranné známky na svou osobu, a to hned v několika případech. Má se vztahovat na tvorbu veškerých videoklipů, kde je herec byť jen vidět, usmívá se, ale i mluví.
Další je pak stanovena na jakékoli využití zvukové stopy. Hlavně pak té, kde říká slavnou hlášku „alright, alright, alright“ z filmu Omámení a zmatení (Dazed and Confused) z roku 1993.
