Mít v čele diplomacie člověka, který by propadl i ze základů společenského chování pro druhý stupeň základní školy, je pro každý stát obrovský hendikep. Petr Macinka to dokazuje v podstatě každý den.
Už jsme si tak nějak bolestně zvykli, že doma nálepkuje kritiky jako „méněcenné lidi“ a chová se jako nedotknutelný vládce vesmíru. To však neznamená, že to budeme akceptovat. Každopádně nyní svou toxickou aroganci začal ve velkém exportovat i za hranice naší země.
Ministr zahraničí, který by měl budovat mosty a udržovat dobré vztahy s naším klíčovým sousedem, spojencem a obchodním partnerem, a dělat maximum pro to, aby se u nás cítil co nejlépe, se chová jako hospodský rváč, který vyhazuje hosty od stolu, protože se mu nelíbí jejich přízvuk.
Diplomatická verze věty: „Zavolejte mi vedoucího“
Reakce z Mnichova na sebe nenechala dlouho čekat a byla naprosto dokonalá. Markus Söder nesklouzl na Macinkovu úroveň. Nezačal se hádat přes sociální sítě ani neposílal uražené diplomatické nóty. Naopak. S ledovým klidem potvrdil, že do Brna samozřejmě přijede.
A aby té výchovné lekce nebylo málo, bavorský premiér rovnou oznámil, že se při své návštěvě setká s prezidentem republiky Petrem Pavlem na Pražském hradě.
Je to vlastně ta nejelegantnější diplomatická verze věty: „S touhle uštěkanou čivavou na recepci se bavit nebudu, zavolejte mi rovnou dospělého vedoucího.“
Söder tím Macinkovi a potažmo celé Babišově vládě ukázal, jak vypadá skutečný státník. Dokázal, že česká diplomacie se v očích Západu momentálně nedělá ve Strakově akademii ani v Černínském paláci, ale na Pražském hradě.
Kdo tady vlastně škodí České republice?
Tato epizoda krásně, i když dost smutně, obnažuje, kdo reálně hájí zájmy naší země. Zatímco Babišovi Motoristé si z ministerstva zahraničí udělali megafon pro své vlastní extremistické PR a dělají nám v Evropě pověst nespolehlivých a zapšklých hulvátů, prezident Petr Pavel musí žehlit jejich průšvihy.
Pavel opět ukázal, že je tou tolik potřebnou pojistkou slušnosti a prozápadního směřování, na kterou se mohou naši spojenci bez obav obrátit.
Petr Macinka chtěl působit jako tvrdý chlap, který ukáže Němcům, kdo je tady pánem. Ve skutečnosti ze sebe ale udělal jen izolovaného a bezvýznamného křiklouna, kterého zkušení evropští politici s úsměvem přeskočí, když potřebují řešit skutečnou politiku.
Byla to krásná bavorská facka. Jen je škoda, že tu ostouzející červenou tvář po ní nemá jen pan ministr, ale tak trochu celá Česká republika.
Sledovat každodenní jízdu naší vládní diplomacie a zachovat si u toho zdravý rozum vyžaduje občas pořádný nadhled. Pokud vám mé glosy dávají smysl a baví vás toto pravidelné rozkrývání politického buranství, budu moc vděčný za jakoukoliv finanční podporu. Slibuji, že váš příspěvek nepoužiji na nákup megafonu pro křičení na zahraniční hosty, ale půjde čistě na kávu a udržení mé opotřebované klávesnice v chodu, abych tu pro vás mohl vše s odstupem dál komentovat. Díky, že to čtete a že stojíte na straně slušnosti!
Dočetli jste až sem? Podpořte autora libovolnou částkou.