Příběh začal jako klasický scénář kyberpodvodníků. Mladé ženě ze Zlína zavolal muž, který se představil jako policista. Vystrašené oběti namluvil, že její bankovní účet byl napaden a její úspory jsou v bezprostředním ohrožení. Jedinou cestou, jak peníze zachránit, měl být jejich okamžitý výběr a předání „bezpečnému“ kurýrovi.
Důvěřivá žena podle policistů instrukce poslechla. Z účtu vybrala 449 tisíc korun, vložila je do obálky a ve Zlíně je předala mladíkovi, který na ni čekal. Ten však s penězi do banky nezamířil.
„Žena peníze vybrala a předala je kurýrovi, který je měl uložit do bezpečí. To se samozřejmě nestalo. Žena tak o peníze přišla a kurýr si přišel na předem dohodnutou částku. Co bylo v obálce, údajně nevěděl. Jednal pouze podle instrukcí po telefonu,“ uvedla policejní mluvčí Monika Kozumplíková.
Jak se kriminalistům podařilo zjistit, Zlín nebyl pro třiadvacetiletého kurýra jeho jedinou zastávkou. Muž do České republiky přijížděl ze sousedního státu, kde dlouhodobě pobývá, a to cíleně za účelem obdobně „snadného výdělku“.
„Obviněný je prověřován také v dalších částech České republiky pro obdobnou trestnou činnost. Kriminalisté proto podali návrh na vzetí obviněného do vazby, který soudce okresního soudu akceptoval. Policisté poté muže eskortovali do vazební věznice,“ dodala Kozumplíková.
Nejčastější podvody, jak je odhalit a nenechat se okrást
Policejní statistiky zaplavují v posledních měsících příběhy nešťastníků, kteří sedli na lep internetovým podvodníkům. Kyberšmejdi přitom používají pořád dokola stejné triky, jejichž prostřednictvím se snaží důvěřivce napálit a často i oškubat. Připravte se na ně a podívejte se, jak se nejčastějším podvodům na síti bránit.
Kriminalisté a bankéři na telefonu
Podobné podvodné telefonáty jsou v poslední době velmi časté. Vše začíná hovorem z neznámého čísla, ve kterém se vám podvodník představí jako policista nebo bankéř. Bude vás chtít přesvědčit, že se někdo pokouší zneužít váš bankovní účet, vaši identitu nebo že si na vás někdo chce vzít úvěr.
Podfukář se v takovém případě pasuje do role rytíře na bílém koni, který se vás snaží zachránit. Podobné vishingové podvody, jak se falešné telefonáty nazývají, se snaží uživatele vyděsit. Lidé totiž ve snaze zachránit své peníze často podlehnou nátlaku a řídí se pokyny člověka na druhé straně.
Vůbec jim přitom nemusí dojít, že na druhé straně není ve skutečnosti žádný policista nebo bankéř, ale jen podvodník, který se je snaží „oškubat“. Není to přitom problém pouze seniorů, ale i mladších ročníků. Podfukáři mají totiž vytvořené dokonalé scénáře, jak oběť vlákat do svých sítí. Často takto spolupracuje i více lidí, kteří si pak oběť předávají jako míček při ping-pongu, aby ji co nejvíce zmátli.
Poslechněte si, jak probíhá rozhovor s podvodníkemVideo: Novinky
Pozor, podvodníci nemusí zneužívat pouze neznámá telefonní čísla. Některé podvody jsou daleko propracovanější, díky technologii tzv. spoofingu mohou útočníci podvrhnout čísla bank, ověřených společností i státních institucí. Na displeji telefonu se tak může zobrazit číslo, jako kdyby vám skutečně volal například někdo z vaší banky nebo od policie.
Jak se bránit?Trvejte na tom, že věc chcete řešit vždy osobně. Nabídněte, že klidně okamžitě dojdete do banky nebo na policejní služebnu, v každém případě ale na oficiální místo. Žádný oficiální pracovník po vás nebude nikdy chtít, abyste se setkávali někde na ulici, a nebude vás ani tlačit do řešení dané věci výhradně po telefonu.Nenechte se dostat do časového presu a překonejte stres. Spěchat se nevyplatí, například bankéři mají možnost zablokovat podvodnou platbu v případě podezření i bez vašeho přičinění, spolupráci po telefonu rozhodně nepotřebují.Při sebemenší pochybnosti raději hovor ukončete a sami vytočte číslo policie nebo své banky, případně navštivte nejbližší pobočku osobně.Rozhodně nikam neposílejte peníze ani je nikomu nepředávejte v hotovosti jen kvůli tomu, že vám někdo tvrdí, že je takto zachráníte.
Foto: Policie ČR
Skuteční policisté před falešnými policisty a bankéři varují opakovaně.
