Čeští voliči se chovají, jako by měli v hlavě zakódovaný příkaz „Vyvažujme!“ Aktuálních 33,2 procenta hlasů pro hnutí ANO spolu se 7,1 procenta pro SPD a 5,1 procenta pro Motoristy dává vládní stranám dohromady 45,1 procenta hlasů. Pro opoziční síly by nyní podle průzkumu průzkumů hlasovalo 43 procent voličů, dalších 2,9 procenta by dalo hlas hnutí Naše Česko, které vzniklo odštěpením z ODS. Rozdíl mezi oběma tábory tedy i více než sedm měsíců po posledních parlamentních volbách zůstává zanedbatelný.
„Poměr sil vládního a opozičního bloku zůstává v květnu podobný jako u říjnových voleb. Ani nový projekt Naše Česko zatím nedokázal s dynamikou výrazněji pohnout. Stranický systém je stále roztříštěný,“ komentuje nejnovější výsledky analytička agentury NMS Tereza Friedrichová.
Uvnitř obou táborů se však síly dynamicky přelévají. Hnutí ANO premiéra Andreje Babiše ztratilo oproti začátku roku 1,4 procentního bodu. O jasné prvenství se nicméně nemusí obávat, všechny volební modely renomovaných agentur mu předvídají výsledek začínající trojkou, více než dvojnásobek oproti oběma nejbližším soupeřům.
Když hraje roli každá desetinka
Těmi jsou ODS a Starostové. Preference těchto stran od sebe už druhý měsíc dělí jen setiny procentního procenta. V posledním volební modelu agentury Kantar měli navrch Starostové, kteří se ziskem 16 procent vylepšili svůj dosavadní rekord. Podle průzkumu společnosti NMS, která oslovovala respondenty na přelomu dubna a května, ovšem stále těsně vede ODS. To nic nemění na tom, že Starostové jsou pod dlouholetým vedením Víta Rakušana nejvýrazněji posilujícím politickým subjektem, oproti volbám mají nyní v průzkumu průzkumů o 3,2 procentního bodu více.
O něco hůře se vede čtvrté nejsilnější straně – Pirátům. Jejich kandidátka, na které figurovali také zástupci Zelených, na podzim oslovila devět procent voličů, nyní jejich preference začínají nejčastěji osmičkou. Osudovější následky může mít povolební oslabení pro nejmenší vládní stranu – Motoristy. Těm aktuální průzkum průzkumů přisuzuje 5,1 procenta hlasů, je to však zejména zásluhou jednoho březnového průzkumu agentury NMS, v němž nečekaně zabodovali. Jinak by se už nyní pohybovali pod pětiprocentní hranicí nutnou pro vstup do sněmovny.
Z vládních stran tedy posiluje pouze SPD. Její průběžný výsledek 7,1 procenta hlasů sice zaostává za posledním volebním ziskem (7,8 procenta), toho však projekt Tomia Okamury dosáhl ve spolupráci s dalšími třemi subjekty na pravém okraji politického spektra. Nyní agentury měří výkon každé strany zvlášť a v případě SPD znamená momentální výsledek ve srovnání s březnem posílení o půl procentního bodu.
V čekárně na zázrak
Těsně pod tříprocentní hranicí se pak tísní tři opoziční strany. Největší ztrátu to představuje pro TOP 09, které ještě na konci ledna agentura Kantar přisuzovala nadějných 4,5 procenta. Poslední vývoj je ovšem zklamáním i pro příznivce jihočeského hejtmana Martina Kuby, jehož hnutí Naše Česko se navzdory slibnému startu nikdy nepřehouplo přes kritických pět procent a v posledních týdnech spíše ztrácí.
Na vzkříšení čekají také lidovci, kteří si před pár dny zvolili nové vedení včetně mladšího předsedy Jana Grolicha. Kromě generační obměny je může utěšovat skutečnost, že jsou jedinou stranou historii České republiky, které se po vypadnutí ze sněmovny podařilo v dalších volbách do parlamentu vrátit.
„KDU-ČSL a TOP 09 dnes stojí na podobném výchozím bodě – obě strany mají nové, mladé vedení a hledají cestu k oslovení širšího elektorátu. Přesto mají strukturálně odlišné předpoklady pro úspěch. TOP 09 disponuje výrazně vyšším volebním potenciálem, ale dlouhodobě nedokáže zájem voličů přetavit v pevnou podporu. KDU-ČSL má naopak výhodu jasněji vyprofilovaného jádra voličů. Po rozpadu SPOLU má proto lepší manévrovací prostor pro oslovení nových voličů,“ soudí Friedrichová. Při současném rozložení sil však může KDU-ČSL jen stěží pomýšlet na to, že by se jí podařilo uhájit 16 poslaneckých mandátů, které v rámci koalice Spolu získala vloni v říjnu.
Jak průzkum průzkumů počítá
Volební model Aktuálně.cz patří, stejně jako například projekt Mandáty.cz, mezi takzvané poll of polls, tedy průzkumy průzkumů. Jeho vstupem jsou všechny letos zveřejněné volební modely domácích agentur sdružených v profesní organizaci Simar.
Výsledky těchto modelů jsou pak váženy podle data zjišťování a počtu respondentů: čím novější je daný průzkum a čím vyšší má počet respondentů, tím větší váhu mu průzkum průzkumů přisuzuje. Vypočítaný volební zisk pak přepočítává na poslanecké mandáty s předpokladem, že v jednotlivých krajích bude hlasovat stejný počet voličů jako v roce 2025.
Do letošního průzkumu průzkumů Aktuálně.cz byly dosud zařazeny průzkumy těchto agentur: