„V Česku se dělají zhruba dva miliony zubních plomb ročně, amalgámových bude podle našich odhadů zhruba čtyřicet tisíc,“ sdělil Novinkám prezident České stomatologické komory Roman Šmucler.
Novela chemického zákona, kterou nedávno schválila vláda, by v budoucnu mohla amalgám dál omezit. Počítá totiž s tím, že výrobci a dovozci zubního amalgámu budou mít nově povinnost hlásit jeho množství státu.
Novela obsahuje také sankce. A to pro ty, kdo množství amalgámu neoznámí, ale i pro ty, kdo nedoloží, že je používán výhradně pro specifické zdravotní účely, jak stanoví chemický zákon.
Návrh zákona prošel meziresortním připomínkovým řízením loni na podzim. Teď ho dostane k posouzení parlament.
Návrh připravilo ministerstvo životního prostředí, aby se pravidla v Česku sladila s novými předpisy Evropské unie, které se týkají používání rtuti. Ta je součástí zubního amalgámu.
Evropská unie se postupnému snižování rtuti věnuje dlouhodobě, protože tato látka je rizikem pro životní prostředí i lidské zdraví. A proto se Unie snaží regulovat také zubní amalgámové plomby.
Amalgám jen když je to jediné řešení
Podle Šmuclera přistupují k amalgámovým plombám různé země různě: „Jsou takové, kde se amalgám už vůbec nepoužívá, třeba skandinávské země. Jiné jsou benevolentnější. Například ve Velké Británii si stomatolog sám rozhodne, jestli amalgámovou plombu udělá, nebo ne.“
Česká republika je teď někde mezi oběma možnostmi – zákaz amalgámových plomb není absolutní. Podle ministerstva zdravotnictví bude od 1. července možné zhotovit zubní výplň z amalgámu výjimečně v případech, kdy zdravotní stav pacienta neumožňuje použití jiného výplňového materiálu.
Ještě minulý rok se amalgám označoval jako „základní“ nebo „sociální“ plomba. Od ledna ale pojišťovny hradí takzvanou bílou výplň, tedy jednovrstevnou fotokompozitní. Je možné ji ale použít jen v případě povrchových kazů do hloubky několika málo milimetrů.
V případě rozsáhlejšího kazu pojišťovny hradí takzvaný chemicky tuhnoucí materiál (většinou skloionomerní cement) nebo duálně tuhnoucí materiál.
Od ledna platí také možnost za lepší plombu si připlatit. Pacient si přitom může doplatit jen částku, o kterou lepší plomba stojí víc než plně hrazená varianta.
Zaplatí tak částku, která zbude po odečtení asi 930 korun. To je přibližná suma, kterou dávají zdravotní pojišťovny za základní plně hrazenou bílou plombu.
