Z oficiálních údajů ve státních médiích plyne, že od 18. března bylo za tyto činy popraveno nejméně 28 lidí, polovina z nich v posledních dvou týdnech, tedy poté, co začalo platit příměří, napsal list The Financial Times. Naznačuje to snahu íránského vedení upevnit svou moc a odradit obyvatele od dalších protestů.
Většina jich byla obviněna ze spolupráce s nepřítelem a ze zabití příslušníků bezpečnostních sil během lednových protivládních protestů vyvolaných ekonomickou krizí v zemi. Další byli obviněni ze špionáže.
Nejméně jedenáct lidí bylo oběšeno, aniž by byli obviněni, že někoho zabili, nebo se zapojili do ozbrojených protestů. Většinou byli obviněni, protože u sebe měli dlouhé nože, z útoků na policejní stanice, aby se zmocnili zbraní, nebo ze zapálení státního majetku.
Bývalý íránský politický vězeň a obhájce lidských práv Emadeddin Baghdí to komentoval slovy: „Podle zpráv od soudů někteří z popravených nezabíjeli a neměli ruce od krve. Spáchali zločiny, za které by normálně šli do vězení.“ Zmínil, že je to důsledek loňského rozšíření spektra činů, za které lze vynést absolutní trest.
Baghdí je jedním z profesorů a právníků, kteří loni označili zákon o špionáži jako „katastrofu“ pro právní systém země.
Poprav přibývá
První vlna poprav přišla poté, co byly loni po dvanáctidenní válce s Izraelem schváleny vyšší tresty za špionáž a s ní související trestné činy. Podle organizace na ochranu lidských práv Amnesty International bylo od začátku loňského roku do konce září popraveno přes tisíc lidí, což je nejvíce za 15 let. Důvodem byly především trestné činy související s drogami, ale také snaha potlačit disent.
Poprav ještě přibylo poté, co byl loni v říjnu schválen nový zákon, který rozšířil trestné činy související se špionáží a zradou, za něž lze odsoudit k smrti. „Termíny v novém zákoně, jako operativní jednání, dávají soudcům takřka neomezenou šíři interpretace a umožňují jim vynášet trest smrti bez omezení,“ řekl listu obhájce lidských práv Amir Resjan, který sám čelí obvinění z propagandy proti státu, za což může jít do vězení.
„Výsledkem jsou mnohem přísnější tresty, kratší procesy a rychlejší vykonávání poprav,“ dodal. Změnil se také přístup nejvyššího soudu, který dříve působil jako zmírňující síla brzdící spěch revolučních soudů. Popraven byl i Naser Bakrzadeh, který byl zatčen ještě před loňskou válkou Íránu s Izraelem. Proces se měl obnovit, místo toho byl muž popraven 2. května.
Nejvyšší představitel íránské soudní moci Gholámhosejn Mohsení Ežheí ale rychlé procesy hájí, protože je válka a případy týkající se bezpečnosti musejí být řešeny rychle. Označil to „za legitimní požadavek lidu, který se chce vypořádat s pěšáky nepřítele“.
Mučení
Amnesty International uvedla, že třináct oběšených bylo mučeno, ve vězení je bili, bičovali a s namířenou zbraní jim vyhrožovali smrtí.
Nejvíce lidí je ovšem popraveno za drogové delikty. Resjan uvedl, že jejich neklesající počet jasně ukazuje, že poprava nepůsobí jako odstrašující prostředek. Přiznal ale, že je situace stále lepší než v 80. letech po revoluci, kdy noviny informovaly o 150 popravených za den.
