Podle studie dovezla Evropská unie během prvních tří měsíců roku 6,9 miliardy kubických metrů ruského plynu. Oproti stejnému období loňského roku jde o nárůst o 16 procent. Růst pokračoval i v dubnu, kdy byly importy meziročně vyšší o dalších 17 procent. Přestože dodávky ruského plynu potrubím do Evropy po invazi z velké části ustaly, evropské státy nadále nakupují LNG přepravovaný tankery. Největšími odběrateli jsou podle IEEFA Francie, Španělsko a Belgie.
Ruský plyn přitom zůstává významnou součástí evropského energetického mixu. Moskva je stále druhým největším dodavatelem LNG do Evropské unie a pokrývá přibližně 14 procent celkových dodávek. Evropské země se zároveň výrazněji orientují na Spojené státy. Dovoz amerického LNG se mezi lety 2021 a 2025 více než ztrojnásobil a jen v prvním čtvrtletí letošního roku vzrostl o 27 procent. IEEFA očekává, že Spojené státy se v roce 2026 stanou největším dodavatelem plynu pro Evropskou unii a do roku 2028 mohou tvořit až 80 procent evropského dovozu LNG.
Dražší plyn, nové závislosti
Přesun od potrubního plynu k LNG měl Evropě podle původních plánů zajistit větší bezpečnost dodávek a širší diverzifikaci zdrojů. Analytici ale upozorňují, že realita je komplikovanější. „Evropský přechod od potrubního plynu k LNG měl zajistit bezpečnost dodávek a diverzifikaci,“ uvedla hlavní energetická analytička IEEFA pro Evropu Ana Maria Jaller-Makarewiczová. Podle ní však „narušení způsobená válkou na Blízkém východě a přílišná závislost na americkém LNG ukazují, že evropský plán selhal v obou směrech“.
Studie zároveň upozorňuje, že americký LNG je pro evropské odběratele nejdražší variantou. V situaci, kdy globální trh s energií dál reaguje na geopolitické konflikty a přerušené dodavatelské řetězce, tak Evropa čelí paradoxu: zatímco politicky deklaruje odklon od ruských fosilních paliv, prakticky zůstává na dovozu ruského plynu stále závislá — jen v jiné formě a za jiných podmínek.
