Do západočeské metropole zavítalo 23 děvčat a chlapců. Mezi nimi i Xenie Semenenková. „Doma pořád létají rakety, noci jsou hlučné. Tady spíme v klidu. Nejraději bych u vás zůstala,“ přiznala žákyně lycea.

Halina Hlobcastová působila dlouhá léta jako učitelka. Nyní přijela s ukrajinskou skupinou. Zmínila, že děti původně bydlely v Luhanské oblasti. „Kvůli okupaci se musely přestěhovat. Některé se učí na dálku. Jsou rozptýlené různě po zemi,“ nastínila.

Xenie aktuálně žije v Kyjevské oblasti. „Dvakrát třikrát denně je poplach, takže musíme ze třídy do krytu,“ popsala. „Když hrozí velké nebezpečí, do školy vůbec nejdeme,“ doplnila.

Desetidenní pobyt organizuje náměstkyně primátora pro oblast školství a cestovního ruchu Lucie Kantorová (ANO). „Děti musely kvůli válce opustit svoje domovy. Řada z nich má otce na frontě nebo o něj už přišla. Jejich maminky často zůstaly na péči o rodinu samy a dlouhodobě čelí velmi náročné životní situaci,“ shrnula.

Rovněž Veronika Gsludhková a její příbuzní se od začátku války už několikrát přesouvali. „S maminkou jsem nejdřív utekla do Polska, pak jsme se vrátily na Ukrajinu a jsme v Poltavě,“ vyprávěla.

Jí i kamarádce Angelině Chaikové se v Plzni velmi líbí. „Vaše země je mnohem bezpečnější. Češi nás hezky přijali. Máme samé dobré zkušenosti,“ řekly.

Podobně hovořila i někdejší učitelka Halina. „Vážíme si toho, že jsme k vám mohli přijet. Moc děkujeme,“ zdůraznila.

„Ať naberou sílu“

Město Plzeň poskytlo v rámci programu 216 tisíc korun, které uhradí dopravu a jídlo. Částka také pokryje personální náklady. Žáci přespávají na ubytovně v prostorách plzeňského bazénu, stravují se na 13. základní škole na Slovanech.

Připravený mají pestrý program, jako třeba návštěvu zoo, Techmanie, setkání s vrstevníky, sportování i různé výlety. Ve středu skupina zavítala do plzeňského Centra robotiky. Interaktivní besedu si tam pro starší děti přichystal jejich krajan Nazar Kononiuk, který od začátku války žije v západočeské metropoli a pracuje jako programátor. Předvedl jim, co všechno dokáže robotický pes.

Kantorová doufá, že žáci si alespoň na chvíli odpočinou a naberou sílu. „Zároveň jsme chtěli ulevit jejich maminkám, které často samy nesou obrovskou zodpovědnost, každodenní stres i obavy o své blízké,“ dodala.

Foto: Martin Pecuch