Co se děje? Proč tu zvoníte? Apríl! Apríl? Dnes je masopustní úterý, vy… Tak promiňte. Já už to napřesrok neudělám. Dovolte prosím, měl bych malou otázku. Jdu tady dobře po zemi? Tedy dobře ne, ale jdete. Děkuju. Já jsem myslel, že je středa a on je tady průvan. Já totiž pospíchám na vlak. Tak se nezdržujte! On stejně dneska jede dřív. Dřív von jezdil pozdějc, ale pozdějc bude zase jezdit dřív. Já to tam mám zařízený! To z vás budou mít na nádraží radost! A-aprííííl!
Tento známý dialog pochází ze slavné filmové komedie Hotel Modrá hvězda (1941). Vladimír Rychta (Oldřich Nový) narazí před hotelem na úplně ožralého zubatého muže s vykulenýma očima, který si spletl nejen směr, ale i den, roční období i letopočet. Kdo to byl?
Foto: Pohled 111/Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0
Ozdoby a sochy na radnici v Humpolci vytvořil Ferenc Futurista!
Zmateného opilce famózně zahrál Ferenc Futurista, který proslul roličkami potrhlých a rozevlátých chlapíků, co se někam dobývají, něco chtějí, mohutně pijí, zpívají, překáží – i se starají o to, aby profesoři udělali zkoušku! „Andulky se zase porvaly. A co septima? Ta je vod tý doby, co se jim stal ten malér na chodbě, jako vyměněná!“ utěšuje odpočívajícího trémistu Matulku Ferenc Futurista jako školník Peťule ve studentské komedii Cesta do hlubin študákovy duše!
I po mnoha letech si milovníci filmů pro pamětníky při vyslovení jeho jména okamžitě vybaví jeho podlouhlý obličej se širokým úsměvem. Diváky přitahoval originálním, svérázným, drastickým a černým humorem, kvůli němuž se mu říkalo car Ivan Hrozný české komiky, vypoulenýma očima a nápadnými zuby.
Krajské listy
Filmové plátno však zachytilo jen zlomek z neskutečné energie, která z Futuristy přímo tryskala. Byl to velice zvláštní muž se specifickou fyziognomií. Zuby jako bobr, vyvalené oči, úsměv od ucha k uchu. S obličejem vyváděl skutečné psí kusy. Vycenil chrup, zašvidral očima – a lidé se smíchy plácali do kolen dříve, než vůbec promluvil. Hrál si s češtinou, vytvářel absurdní slovní hry a hříčky; při skečích improvizoval a obecenstvo jej milovalo.
Futurista měl také neobyčejně obratné tělo: skákal, visel hlavou dolů, kmital údy na všechny strany; děsil pitvornými grimasami, jeho vzhled působil až vyšinutě. „Všechno na něm bylo pokroucené a přehnané. Stejně jako jeho brutální humor. Hrál do roztrhání těla. Bavil diváky až na hranici svých fyzických možností a na jevišti dokonce několikrát zkolaboval.“ popsal vystupování geniálního komika, který předběhl dobu, časopis 100+1.
Foto: Wikimedia Commons/volná licence
Ferencův bratr Eman Fiala
Ferenc Futurista občas skutečně vypadal jako šílenec. Maniak. Třásl se, vyluzoval děsivé zvuky, cuchal si vlasy, poléval se vodou. „Z jeho zemitého humoru a vyceněných tesáků byli kritici na mrtvici, publikum ho ale zbožňovalo. Veřejnost si ho cenila víc, než Buriana. Ferenc Futurista dokázal úspěšně vést několik divadel, ztvárnil nezapomenutelné divadelní a filmové postavy, psal texty, maloval, zpíval, působil jako scénograf i režisér a namluvil desítky gramofonových desek,“ stojí v Krajských listech.
Život našeho velkého a pozapomenutého „klauna“ byl však plný podivných – až legendárních – událostí. Například chtěl zabít svého nejlepšího přítele Járu Kohouta, protože mu přebral roli – a po střelbě putoval do ústavu pro duševně choré. Za první republiky byl jednou z největších hereckých a kabaretních hvězd a Praha ho milovala. A víte, kdo byl jeho bratr? Eman Fiala!
Jaký je příběh Ference Futuristy?
Legendární herec, komik a kabaretiér se narodil 7. prosince 1891 v Mníšku pod Brdy (často se chybně uvádí Smíchov) jako František Fiala. Jeho táta byl slavný herec Karel Fiala a maminka se jmenovala Antonie. Ta však brzy zemřela, ovdovělý Karel se záhy oženil znovu a narodil se syn Emanuel – budoucí slavný herec Eman Fiala! Když si oba pány srovnáme na fotkách nebo na filmových záběrech, podoba tam rozhodně je.
František Fiala se vyučil štukatérem – a byl opravdu dobrý. Natolik, že se dostal na Umprum, kde studoval sochařství u slavného mistra Stanislava Suchardy. Ferenc Futurista je autorem mnoha povedených soch, jeho díla zdobí secesní radnici v Humpolci, měl stvořit i hlavu klauna nad bočním vchodem Vinohradského divadla. Ale Františka to táhlo k divadlu. Chtěl bavit lidi.
Změnil si jméno (pseudonym pravděpodobně přijal na počest průkopníka futurismu Fillippa Tommasa Marinettiho) a vydal se dobýt prkna, která znamenají svět. V roce 1913 začal bavit Pražany jako komik a zpěvák v pivovaru u Halámku na Betlémském náměstí. A brzy se mezi občany začalo povídat: „Hele, už jste viděli toho vykulenýho chlapa? Ten je hroznej, já se smál, až jsem málem spadl pod stůl! Jděte se na něj podívat, to něco zažijete!“
A byla to pravda – obyvatelé Prahy skutečně zažili show, jaká tu ještě nebyla. Svérázný Futurista brzy získal věhlas po celém hlavním městě a mohl rozjet svou kariéru ve slavných pražských kabaretech. Hvězda netypického herce vystoupala dokonce až do Národního divadla, které Ference chtělo angažovat! „To ale Futurista rozumně odmítl. Zřejmě chápal, že jeho energie by byla na Zlatou kapličku příliš extravagantní,“ zmiňuje 100+1.
Foto: Wikimedia Commons/volná licence
Otec obou mužů, herec Karel Fiala
Futurista ale s radostí přijal nabídku angažmá u Voskovce a Wericha. „Je dost možné, že právě Futuristova přítomnost zachránila Osvobozené divadlo před ekonomickým krachem!“ domnívají se Krajské listy – legendární scéna měla v době hostování „Zubatého Ivana Hrozného“ neustále vyprodáno a lidé se před divadlem prali o lístky. Ference Futuristu diváci milovali, kritici jej ale nesnášeli.
„Obhroublý a lačný, honí se za senzací. Šklebí se, mumlá, zabalen v lajntuchu huhlá na scéně o tom, že kvete kamení a vede koně za ruku? Kam dospěl národ, když obdivuje takové pokleslé šašky?“ tepali kritici. Možná nemohli pochopit, že Futurista bavil diváky víc, než Vlasta Burian! S ním Ferenc vystupoval ve společných programech – a Burian se nestačil divit, když „jeho“ diváci freneticky vyvolávali jméno Ference Futuristy, zatímco „král komiků“ stál opodál a jen vrtěl hlavou!
Ferenc účinkoval také po boku svého bratra Emana i nejlepšího přítele Járy Kohouta. A občas dělal velké maléry. Někdy rozdal pár facek, „rozseděl“ se v hospodě a nepřišel na představení… Pak se zamiloval a odjel na svatební cestu, přičemž to jaksi opomněl dát vědět vyprodanému sálu! „Takovej tajtrlík a má takovou kost!“ neslo se Prahou závistivě, když se pak vrátil z líbánek po boku své druhé manželky Aničky Tiché (s první ženou Jindřiškou Jiráčkovou se rozvedl v roce 1926).
Krásná herečka tvořila s excentrickým a o 15 let starším Ferencem Futuristou velice nesourodý pár, to je pravda, ale zamilovaný herec byl šťastný a spokojený. Narození společné dcery Anny prý slavila „celá Praha“ a Futurista zanášel své milované luxusem a přepychem. Koupil si vilu, propadl drahým automobilům a jezdil na zahraniční dovolené. Mohl si to dovolit – byl zřejmě (až na Buriana) nejlépe placený herec a komik své doby!
Foto: Wikimedia Commons/volná licence
Jára Kohout
Ferenc Futurista také patřil mezi nejobsazovanější herce. Už za éry němého filmu si vypracoval svou „škatulku“ potrhlých figurek, směšných opilců, vrátných, nerudných sousedů, zpěváků, neodbytných kolemjdoucích… V každém filmu, kde se objevil, byl nezapomenutelný, i když se na plátně mihl jen chviličku. A po příchodu zvukového filmu mohl k těmto roličkám přidat i specifický hlaholivý hlas.
Ference Futuristu si vybavíme například z filmů Lucerna, Švejk v ruském zajetí, Páter Vojtěch, Osudy dobrého vojáka Švejka (1930), Otec Kondelík a ženich Vejvara, Důvod k rozvodu, Cesta do hlubin študákovy duše, Tetička, Roztomilý člověk, Dva týdny štěstí… Je jich mnohem a mnohem víc, samozřejmě. Poslední rolí Ference Futuristy byl kočí v Prstýnku – a celkově se objevil v téměř padesáti filmech!
A s filmem souvisí obrovský skandál, o němž tehdy dlouhé měsíce mluvila celá Praha. Ferenc Futurista už roky hrál v divadle skvělou roli hajného Štětivce v operetě Na tý louce zelený. Režisér Karel Lamač se rozhodl, že operetku zfilmuje – a místo Futuristy obsadil do úlohy hajného Járu Kohouta! Ferenc Futurista se rozzuřil. „Zrada!“ řval na celé kolo, okamžitě bylo po dlouholetém přátelství a Jára Kohout, který vlastně za nic nemohl, musel před komikem utíkat z divadelní šatny, protože dostal pár facek.
Foto: JiriMatejicek Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0
Hlava klauna na budově Divadla na Vinohradech, dílo Ference Futuristy
Jenže těmi to neskončilo. Ferencovi Futuristovi přeskočilo v hlavě, popadl ho záchvat šílenství, na veřejnosti vytáhl zbraň a na Kohouta jednoduše vystřelil. Zhrzený herec naštěstí minul, ale kdyby se trefil, zabil by ho. Přivolaná policejní patrola ho nechala svázat do kozelce a odvézt sanitním vozem do blázince (nejdřív do Kateřinek, protože měl akutní „epizodu“, poté do Bohnic), kde si komik pobyl pěkných pár měsíců!
Po propuštění z ústavu pro duševně choré se uklidnil. Přidaly se zdravotní obtíže, Ferenc Futurista měl delší dobu problémy s dechem, ale odmítl to řešit – musel hrát. „Hraní bylo jeho životem. Psal si sám své skeče, tepal do nešvarů doby, uměl to s diváky, byl zcela nepředvídatelný – a to se lidem líbilo.“ říká 100+1. Futurista sice hostoval v Divadle na Vinohradech či v Tylově divadle, ale i když se jeho výkony ve velkých a slavných divadelních kusech líbily, jeho to nebavilo a raději šel opět do kabaretů a sálů restaurací v Praze i na venkově. Nechtěl být vážný – měl neustálou touhu bavit lidi.
Ke konci druhé světové války Ferenc Futurista těžce onemocněl. Bylo mu zle, je to opravdu hodně vidět v Prstýnku, kde Futurista v roli kočího Václava působí jako stín sebe sama, i když se velice snažil, aby na něm nebylo nic poznat. Přesto ale po osvobození stihl spolu s bratrem Emanem založit Divadlo Ference Futuristy, které sídlilo v paláci Kotva. Hrál i v Osvobozeném divadle, ale už to nešlo – chřadl čím dál více. Navíc jej popotahovali za rozhlasový pořad, kde z donucení musel „jít na ruku“ okupantům. Vězení se ale Futuristovi (na rozdíl od jiných) vyhnulo.
Foto: Wikimedia Commons/volná licence
Dobová reklama na dílo F.F.
Zdravotní problémy slavného komika vygradovaly na začátku roku 1947. Ještě relativně mladý Ferenc Futurista už byl tak zesláblý, že jej museli z představení několikrát odnést – a když se konečně dostal do nemocnice, lékaři zjistili, že herec přechodil nejméně dva (možná i víc) těžkých zápalů plic. „Já se divím, že vůbec ještě žijete!“ vrtěl nad ním hlavou primář. Ferenc Futurista byl vyhublý na kost, nemohl dýchat, zežloutl… Přesto se snažil žertovat i ze smrtelné postele – například žádal Antonii Nedošínskou, aby mu „laskavě přenechala nějaké své kilíčko!“
Antonie už to nestihla, řečeno s trochou ironie – Ferenc Futurista zemřel 19. června 1947 v Praze ve věku nedožitých 56 let. Jeho pohřeb se stal hotovým divadlem, protože věrní fanoušci a obdivovatelé zablokovali průvod s rakví z centra Prahy do smuteční síně ve Strašnicích a házeli na vůz kytice. Lidé plakali, mávali a psali kondolence plné vděčnosti.
Ferenc Futurista byl za účasti davů lidí i slavných hereckých kolegů pochován na pražském hřbitově Malvazinky. Zbyly po něm jeho role, skandály, gramodesky s písněmi a skeči, načtený Švejk či spousta vzpomínek na legendární vystoupení. Naše vyprávění můžeme zakončit slovy fanouška v diskusi na ČSFD:
„Takoví lidé, komici, už se nerodí. Ferenc Futurista byl jen jeden. Dovedl využít svůj netypický obličej i svůj neskutečný talent, charisma a energii. Přetavil to v jednu prostou, ale přitom tak vzácnou věc – v umění bavit lidi.“
Foto: Alena Pokorná – Vlastní dílo, CC BY-SA 4.0,
Hrob na Malvazinkách