Glamping v Česku dál roste, spolu s ním ale i počet sporů a nejasností kolem toho, co vlastně lze legálně postavit a provozovat. Tiny houses, maringotky, luxusní stany nebo mobilní domky často balancují na hraně mezi mobilním zařízením a stavbou podléhající stavebnímu zákonu. Výsledkem je prostředí, které sami provozovatelé označují za šedou zónu – stejný projekt může v jednom regionu projít bez větších komplikací, zatímco jinde narazí na odpor úřadů.
Úředníci tápou a nevědí si rady
„Přístup stavebních úřadů je závislý na jednotlivých pracovnících na úřadech, kteří mají samozřejmě jiné výklady legislativy. Je to opravdu hodně individuální, a proto se stávají situace, že na záměr na stejném typu pozemku, se stejným objektem je pohlíženo jinou optikou. Taková je realita,“ říká Jiří Veselka, CEO společnosti BAYAYA, která vyrábí glampingové objekty a klientům pomáhá s jejich realizací. Podle něj úředníci často sami nevědí, jak podobné případy správně uchopit. „Úředníkům není jasné, kam daný projekt přesně zařadit,“ dodává.
Související
20 fotografiíProhlédnout si 20 fotografií
Právě nejednotný výklad stavebního zákona dnes představuje jednu z největších překážek rozvoje glampingu v Česku. Jak upozorňuje advokátní kancelář Invicta ve svém textu „Glamping z pohledu stavebního a živnostenského práva“ zveřejněném na webu kanceláře, problém začíná už u samotné definice stavby. Podle stavebního zákona totiž nejde jen o klasické zděné nebo dřevěné budovy.
Pokud mobilní objekt dlouhodobě nahrazuje rekreační chatu nebo ubytovací zařízení, úřady jej mohou vyhodnotit jako stavbu bez ohledu na technické detaily.Foto: Tomas Havel Photography
Povolení potřebuje téměř cokoli
„Za stavbu, která bude potřebovat povolení, považuje stavební zákon i tzv. výrobky plnící funkci stavby, a to pokud mají být jako stavba užívány na konkrétním pozemku. Povolení tak mohou potřebovat i mobilhousy, tinyhousy, treehousy, karavany, maringotky apod.,“ uvádí právní kancelář Invicta na svém webu.
Právníci upozorňují, že v praxi nezáleží jen na tom, zda objekt stojí na kolech nebo má homologovaný podvozek. Rozhodující je především to, jakým způsobem je využíván. Pokud mobilní objekt dlouhodobě nahrazuje rekreační chatu nebo ubytovací zařízení, úřady jej mohou vyhodnotit jako stavbu bez ohledu na technické detaily.
Související
19 fotografiíProhlédnout si 19 fotografií
Váš pozemek není tak úplně jenom váš
„I dnes ještě často slýchávaný názor, že si na svůj pozemek bez jakéhokoliv povolení mohu dát např. karavan namísto rekreační chatky, není správný,“ píše Invicta. Rozhodující podle kanceláře je, zda objekt na místě pouze krátkodobě stojí, nebo fakticky „zapustí kořeny“.
Právě tato hranice bývá v praxi velmi nejasná. Podobné problémy popisuje i specializovaný portál Kodu.cz, který se tiny houses dlouhodobě zabývá. Podle něj mohou být problémem i zdánlivé detaily – například terasa, napojení na sítě nebo veřejná nabídka objektu na internetu jako rekreačního ubytování. Jakmile totiž úřady získají dojem, že nejde o dočasné parkování mobilního objektu, ale o dlouhodobou rekreační funkci, mohou zahájit řízení o odstranění stavby.
Na CHKO raději zapomeňte
Kritická je zejména situace v nezastavitelném území. Mnoho investorů totiž hledá právě odlehlé louky, lesy nebo místa v chráněné krajině, která jsou pro glamping atraktivní. Jenže právě tam bývá povolování nejsložitější. „Na území, které je určeno jako nezastavitelné, prostě stavět chatu k rekreaci nelze,“ upozorňuje Kodu.cz. Výjimkou mohou být pouze specifické stavby určené například pro lesní hospodářství nebo myslivost, nikoliv objekty sloužící k rekreačnímu pronájmu.
Stejnou zkušenost potvrzuje i BAYAYA. „V případě umístění do CHKO víme, jak je to složité, a nedoporučujeme to,“ říká Veselka. Pokud se klient přesto rozhodne projekt v chráněné oblasti realizovat, firma podle něj nechává zajištění všech souhlasů plně na investorovi.
Hygienické normy jsou jedna velká nejasnost
Vedle stavebního zákona ale provozovatelé často narážejí i na další předpisy. „Z mého pohledu jsou všichni připraveni na čistě stavebně legislativní část, ale pak řeší právě hygienu, bezbariérovost, povolení lesní správy v případě blízkosti lesa, nakládání s odpady a další provozní požadavky dle velikosti záměru,“ popisuje Veselka.
Právě hygienické a provozní normy dnes představují další oblast, kde podle provozovatelů chybí jasná pravidla přizpůsobená specifikům glampingu. „Glamping by si zasloužil své místo ve stavebním zákoně a objektivně posoudit úpravu předpisů, převážně hygienických, na tento typ ubytování,“ míní Veselka.
Podnikáte a možná o tom ani nevíte
Další komplikací je skutečnost, že mnoho lidí stále považuje glamping za „soukromý pronájem“, který nepodléhá podnikatelským pravidlům. Podle právní kanceláře Invicta je ale situace jiná. Krátkodobé pronajímání objektů k rekreaci dnes soudy běžně posuzují jako podnikání v oblasti ubytovacích služeb.
„Glamping, či pravidelné krátkodobé pronajímání nemovitosti za účelem rekreace bude vždy považováno za podnikání, ke kterému je nutné mít zřízené živnostenské oprávnění,“ uvádí kancelář na svém webu. Povinnost se přitom netýká jen velkých provozovatelů. Pokud majitel nabízí objekt veřejně přes platformy typu Airbnb nebo Booking a poskytuje krátkodobé pobyty, vstupuje podle výkladu soudů do režimu podnikání. S tím souvisejí i další povinnosti – například označení provozovny nebo dodržování pravidel ochrany spotřebitele. Pro řadu menších provozovatelů je právě tato část legislativy překvapivá.
Pravidla se musí změnit
Nejasnosti kolem povolování zároveň podle provozovatelů prodlužují celý investiční proces. „Lidé to mají často jako vášeň, což naštěstí zvládnutí dlouhého procesu pomáhá,“ říká Veselka. Podle něj je ale stále obtížnější najít firmy nebo odborníky, kteří jsou ochotni podobné projekty řešit, protože výsledek schvalování bývá nejistý.
Přesto zájem o glamping nepolevuje. Investoři i jednotlivci dál hledají cesty, jak podobné projekty legálně realizovat. Shoda napříč oborem ale panuje alespoň v jednom bodě – současná pravidla jsou nejasná a stát zatím nedokázal na rychlý rozvoj tohoto typu ubytování reagovat jednotnou legislativou.
Zdroj: autorský článek, invicta-law.cz, investujdopole.cz, Kodu.cz