„Třikrát museli cvičení zastavit,“ popsal AP ukrajinský operátor dronů s přezdívkou Tarik. „Kdyby to byla realita, byli by mrtví,“ dodal s tím, že švédští vojáci byli při cvičení „rozdrceni“ a potřebovali opakovanou pauzu, aby přišli na to, co dělat lépe.
„Západní armády si nedokážou představit, jaké to je. Musíte to vidět na vlastní oči,“ popsal další operátor s přezdívkou Karat zkušenosti Ukrajinců s reálnou dronovou válkou. Dodal, že Ukrajinci s malými útočnými FPV drony na frontě někdy musí útočit proti ruským silám „naslepo“, když nemají podporu jiných průzkumných bezpilotníků. Švédské jednotky podle něj mají potenciál, ale potřebují podle něj lepší taktiku, drony i porozumění aktuálním principům dronové války.
Scénář bojového cvičení vypadal následovně: Švédsku hrozilo nebezpečí ze strany nejmenované země, která soustřeďovala vojáky podél východní hranice NATO. Scénář cvičení — v němž švédský ostrov Gotland teoreticky čelil výpadkům elektřiny a nedostatku potravin v důsledku sabotáží — měl prověřit, jak by členské státy Aliance reagovaly ještě před aktivací článku 5, tedy klauzule o kolektivní obraně.
„Mohlo by se to stát už zítra“
„Teoreticky by se to mohlo stát už zítra,“ řekl švédský kontradmirál Jonas Wikström, který cvičení velel. Zjevně tak narážel na rostoucí počet sabotáží v Evropě připisovaných Rusku i opakovaná varování před hrozbou přímého ruského útoku na některý ze států NATO. Možnost, že ruský prezident Vladimir Putin otestuje reakci Aliance útokem na Gotland, nedaleko ruské kaliningradské exklávy, přitom šéf švédské obrany Michael Claesson označil za „velmi realistický scénář“.
Cvičení se kromě Ukrajinců v roli útočníků zúčastnili také Američané. „Naučili nás, že se musíte opravdu soustředit na vlastní přežití a na to, abyste nebyli odhaleni,“ připustil přínos Ukrajinců brigádní generál americké armády Curtis King. Zároveň podle něj musí západní státy rozvíjet schopnosti „hloubkové detekce“, tedy odhalování dronů na velké vzdálenosti.
Manévry za účasti Američanů se přitom zároveň odehrávají i v době, kdy jsou vztahy mezi USA a evropskými spojenci napjaté, podotkla agentura AP. Americký prezident Donald Trump, nespokojený s chladnou reakcí evropských zemí na americko-izraelské údery na Írán, nedávno nařídil stáhnout nejméně 5000 vojáků z Německa a pohrozil podobnými kroky v dalších zemích. Claesson se snažil zdůraznit, že slova o snižování počtu amerických vojáků v Evropě neznamenají jejich úplný odchod. Připustil ale, že celkovou rovnováhu ovlivňuje „jakákoli změna americké přítomnosti“.
