„Si poznamenal, že tchajwanská otázka je nejdůležitější otázkou ve vztazích mezi Čínou a USA, a řekl Trumpovi, že pokud bude řešena správně, bude se bilaterální vztah těšit celkové stabilitě. V opačném případě se obě země budou potýkat se střety a dokonce i konflikty, což celý vztah vážně ohrozí,“ napsala čínská agentura Nová Čína.
„Zdůraznil také, že ‚tchajwanská nezávislost‘ a mír v Tchajwanském průlivu jsou stejně neslučitelné jako oheň a voda,“ dodala agentura dále k varování čínského prezidenta.
Si měl také říct, že „ochrana míru a stability v Tchajwanském průlivu je největším společným jmenovatelem mezi Čínou a Spojenými státy“.
„Velká čínská zeď sebevědomí“
Posílené pozice Číny od poslední Trumpovy návštěvy před osmi lety si přitom povšimla i řada západních médií, která poukazují na postupující technologický pokrok země i stoupající nacionalismus. Peking už se prezentuje jako supervelmoc připravená předstihnout Západ, podotkl například list New York Times.
Deník Financial Times v této souvislosti píše o „Velké čínské zdi sebevědomí“.
Ostrov Tchaj-wan má vlastního prezidenta, měnu, vydává vlastní pasy a razí svou zahraniční politiku, velmi odlišnou od té čínské. Peking ale ostrov, který se sám označuje jako Čínská republika a který de facto funguje jako samostatný stát, bere jen jako svou vzbouřeneckou provincii.
Drtivá většina zemí světa oficiálně tuto „politiku jedné Číny“ respektuje, přičemž však s Tchaj-wanem udržují vztahy na jiné než mezistátní úrovni. USA mimo jiné Tchaj-wanu prodávají zbraně k jeho obraně. Jedinou evropskou zemí oficiálně uznávající Tchaj-wan jako nezávislý stát je Vatikán.
