V zemi, kde elektřina a pohonné hmoty dlouhodobě stojí na kombinaci dovozů a zastaralé infrastruktury, má takové přiznání mimořádnou váhu. Podle ministra kvůli tomu části Havany postihují výpadky proudu trvající až 22 hodin denně.
Dopady se podle britské BBC projevují napříč ekonomikou. Nemocnice nejsou schopné fungovat v běžném režimu, školy a úřady musely zavřít a problémy dopadají i na turistiku, jedno z mála odvětví, které Kubě přináší cenné devizy.
„Rozsviťte světla“
V Havaně se začaly objevovat protesty. Podle agentury Reuters vyšly ve středu večer do ulic stovky lidí, blokovaly silnice hořícími odpadky a skandovaly protivládní hesla. Šlo o největší demonstraci v metropoli od začátku letošní energetické krize. V části San Miguel del Padrón bylo podle AFP slyšet výkřiky „rozsviťte světla“.
Havana vinu připisuje Spojeným státům. Prezident Miguel Díaz-Canel označil situaci za zvlášť napjatou a tvrdí, že za dramatickým zhoršením stojí americká energetická blokáda a hrozba cel vůči zemím, které by Kubě dodávaly palivo.
Ostrov tradičně spoléhal hlavně na ropu z Venezuely a Mexika, jenže právě tyto dodávky v poslední době výrazně zeslábly poté, co americký prezident Donald Trump pohrozil postihem státům, které by Kubě s palivy pomáhaly.
Do celé věci navíc vstupuje i další spor s Washingtonem. Americká administrativa znovu nabídla Kubě humanitární pomoc v hodnotě 100 milionů dolarů (přes dvě miliardy korun), ovšem výměnou za „smysluplné reformy komunistického systému“. Kuba ale tvrdí, že podobnou nabídku odmítla a považuje ji za politicky podmíněný tlak.
