Moderní válka už dávno nevypadá tak, jak si ji řada evropských armád ještě donedávna představovala. Jasně to ukázalo i nedávné vojenské cvičení ve Švédsku, kde ukrajinští operátoři dronů v roli protivníka podle účastníků doslova „zničili“ švédské síly. Výsledek nebyl jen varováním pro Stockholm, ale i silným vzkazem pro celý Západ: kdo nebude umět vést a zároveň čelit dronové válce, ten v budoucím konfliktu rychle prohraje.
Foto: Ukrajinští a švédští operátoři dronů během cvičení Aurora 26 | Försvarsmakten
Rozsáhlé manévry Aurora 26, které se ve Švédsku konaly v dubnu pod švédským vedením, simulovaly hrozbu pro jednu z nejnovějších členských zemí NATO. Scénář počítal s nepojmenovanou zemí, která soustřeďuje vojska podél východní hranice Aliance. Do cvičení se zapojily i ukrajinské týmy bezpilotních systémů, jejichž zkušenosti z reálného bojiště se ukázaly jako mimořádně cenné.
Ukrajinci nejprve školili švédské vojáky v tom, jak pomocí dronů zasahovat pěchotu. Následně se sami zapojili do simulované obrany ostrova Gotland, který má pro bezpečnost regionu zásadní význam. Právě Gotland leží ve strategickém prostoru Baltského moře mezi Švédskem a ruskou exklávou Kaliningrad, kde Moskva rozmístila rakety. Není proto náhodou, že se cvičení soustředilo právě na tento ostrov.
Průběh cvičení byl pro mnoho západních vojáků mimořádně vystřízlivěním. Podle účastníků musely být manévry hned třikrát přerušeny, aby se vojáci mohli poučit ze svých chyb a upravit postup. V reálném boji by na podobnou opravu už ale nebyl čas. „V ostrém nasazení by už byli mrtví,“ zaznělo mezi účastníky cvičení.
Právě tato věta vystihuje zásadní rozdíl mezi teoretickou přípravou a realitou moderního bojiště. Ukrajinští operátoři totiž přinesli zkušenosti z války, v níž drony nejsou doplňkem, ale jedním z hlavních nástrojů přežití i ničení protivníka.
Operátor ukrajinského bezpilotního prostředku s volacím znakem „Karat“ uvedl, že švédské síly mají potenciál, ale musejí výrazně zlepšit jak samotné drony, tak taktiku jejich nasazení. Podle něj je zároveň nutné, aby velitelé mnohem lépe pochopili realitu dronové války. Západní armády si ji podle jeho slov zatím nedokážou plně představit. „Musíte to vidět na vlastní oči,“ vzkázal.
Podobně otevřeně mluvil i švédský náčelník obrany, generál Michael Claesson. Podle něj se všechny západní armády musejí velmi rychle naučit, jak dronové operace vést i jak se proti nim bránit. A nejrychlejší cesta podle něj vede právě přes naslouchání Ukrajincům, kteří dnes mají nejtvrdší a nejaktuálnější zkušenost z bojiště.
Silné dojmy si z cvičení odnesli také američtí vojáci. Brigádní generál americké armády Curtis King přiznal, že jednou z hlavních lekcí byla nutnost soustředit se mnohem více na vlastní přežití a na schopnost zůstat neodhalený. Jinými slovy: na bojišti, kde neustále krouží oči ve vzduchu, už nestačí jen síla a technika — rozhoduje i to, kdo se dokáže skrýt dřív, než ho dron najde.
King zároveň upozornil, že západní země budou muset urychleně rozvíjet schopnosti detekovat drony na velkou vzdálenost. Právě včasné odhalení hrozby může v budoucnu rozhodovat o tom, zda jednotka útok přežije, nebo bude zasažena dřív, než vůbec stihne reagovat.
Cvičení ve Švédsku tak nepřineslo jen další alianční tréninkový scénář, ale i velmi konkrétní upozornění: válka v Evropě změnila pravidla. To, co se ještě před několika lety mohlo jevit jako specializovaná technologie pro úzký okruh jednotek, je dnes klíčovou součástí moderního boje. Ukrajinci během cvičení neukázali pouze technickou převahu v práci s drony. Ukázali především způsob myšlení, který je formovaný skutečným konfliktem, rychlým přizpůsobováním a vědomím, že každá chyba může být poslední.
Pro Švédsko, NATO i další západní armády je to jasný signál. Nestačí mít moderní výzbroj a kvalitní vojáky. Pokud velení nebude chápat tempo, všudypřítomnost a ničivost dronové války, může být jakákoli obrana nebezpečně zranitelná. A právě proto dnes zkušenosti z Ukrajiny představují něco, co se nedá nahradit žádným manuálem ani učebnicí.
Zdroj: Defense Magazine