Od tisícovky po tři miliony korun mohou od čtvrtka tuzemští drobní hráči investovat do nové várky Dluhopisů Republiky, jejichž parametry představilo ministerstvo financí. Tři typy papírů nabídnou výnosy od 3,5 do 4,5 procenta, přičemž investoři si mohou vybrat mezi pevným každoročním výnosem a spekulací na budoucí míru inflace, a tedy i výši úrokových sazeb. Prodej bondů menším hráčům zároveň začal souběžně s jejich představením. 

Pevný úrok pětiletých dluhopisů na úrovni 4,5 procenta odpovídá mírné prémii nad aktuálními tržními sazbami. Velcí institucionální investoři momentálně na pět let inkasují roční úrok 4,74 procenta. „Pro stát je výhodné, když část jeho dluhů drží domácnosti, protože to posiluje jeho pozici a stabilitu na finančních trzích. Je to výhodné i pro občany, kteří získají bezpečný a atraktivní způsob zhodnocení úspor,“ uvedla při obnovení prodeje na půdě České národní banky ministryně financí Alena Schillerová. 

Dluhopis Republiky je podle ní takzvaně win-win projektem pro stát i obyvatele. „Nevidím důvod, proč by na úrocích ze státního dluhu nemohl profitovat i drobný český střadatel,“ dodala Schillerová. 

Další emisi plánuje ministerstvo před Vánocemi. „Objem předpokládáme ve výši deseti miliard korun pro Flexi Bond a po pěti miliardách pro každý pětiletý dluhopis, celkem tedy 20 miliard,“ uvedla k aktuální první emisi Schillerová. Takzvaný Flexi Bond nabízí tříměsíční investici s ročním výnosem 3,5 procenta, který se v případě zvýšení sazeb ČNB navýší na tuto úroveň. Zbylou dvojici tvoří bond s fixním výnosem 4,5 procenta a protiinflační dluhopis, jehož výnos bude vycházet z míry inflace. 

Podle ekonomů může případné zájemce odradit fakt, že roční úroky se reinvestují do dalších dluhopisů, a nevyplácejí se tak průběžně investorům. „Odměna za zamknutí peněz na pět let je třeba z mého pohledu relativně malá,“ soudí portfolio manažer Cyrrusu Tomáš Pfeiler. 

Obecně drahé zadlužování

„Nejde říct, že by Dluhopis Republiky byl v současné situaci sám o sobě nevhodným nástrojem financování. Problém je spíše v tom, že zadlužování je nyní obecně drahé,“ uvádí expert společnosti XTB Jiří Tyleček. 

Situace podle něj z pohledu státu není příznivá. „Výnosy desetiletých českých státních dluhopisů se znovu blíží pěti procentům a pohybují se poblíž nejvyšších úrovní od roku 2023. Bylo tedy logické, že se aktuální výnosová mapa trhu musela promítnout i do nabídky pro retailové investory,“ dodává Tyleček. Pokud by stát přišel s podobnou emisí před rokem, pravděpodobně by mu podle Tylečka stačilo nabídnout nižší výnos. 

Retailoví investoři navíc tradičně žádají za svou půjčku státu prémii. „Úrokové sazby jsou už tak vysoké a u dluhopisů pro retail vláda obvykle nabízí ještě vyšší výnos, takže pro rozpočet to jsou další náklady navíc. Nakonec ale vždycky záleží na finálním přesném načasování, protože trhy jsou dnes velmi volatilní,“ vysvětluje šéf investic ve společnosti Amundi Petr Zajíc. 

Efekt Íránu

Základní nastavení úroku nebylo triviální záležitostí. Stále otevřený a netransparentní konflikt v Íránu totiž neustále proměňuje očekávání finančních trhů o intenzitě budoucí inflace. Ta se do Česka jakožto malé a otevřené ekonomiky prakticky přímo propíše a právě její očekávaná hodnota je zásadní pro investorské vyhodnocení atraktivity výnosů státních dluhopisů. 

Od počátku konfliktu přitom inflační očekávání výrazně vzrostla a vyhnala tak dramaticky výše i úroky požadované institucionálními investory za půjčku českému státu. Poslední vlna růstu se odehrála právě v posledních týdnech před představením Dluhopisu Republiky. 

„Tržní výnosy v tuto chvíli opět rostou, jedná se především o globální trend odpovídající nárůstu inflačních očekávání i riziku utažení měnových podmínek ze strany centrálních bank,“ uvádí portfolio manažerka Erste Asset Management ČR Margarita Sinicyna. 

Naposledy si stát od lidí půjčoval v letech 2018 až 2022, kdy prodal cenné papíry celkem za 80 miliard korun. Emisi ukončil exministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) z důvodu tehdejšího prudkého nárůstu inflace. Ta zájem o dluhopisy znásobila a razantně narůstající úrokové náklady z dluhopisů navázaných na vývoj cen následně začaly tížit státní rozpočet. 

I přes tento program se české domácnosti na financování domácí vlády podílejí spíše okrajově. Jak uvádí březnová statistika ministerstva financí, drobní tuzemští investoři drželi koncem prvního čtvrtletí letošního roku české státní bondy v objemu kolem 105 miliard korun, což nicméně představovalo necelá tři procenta všech vydaných státních dluhopisů. 

Rozhodujícími věřiteli vlády zůstávají domácí finanční instituce v čele s bankami, které koncem března držely zhruba 67 procent státních dluhopisů, což odpovídalo sumě kolem 2,37 bilionu korun.