V rozhovoru se mimo jiné dočtete:
proč podle Gideona Levyho Izrael nezmění ani případný odchod Benjamina Netanjahua,
o čem (ne)budou nadcházející izraelské volby,
proč je izraelská společnost v otázkách války a okupace podle novináře výrazně jednotná,
jakou roli v tom hrají média a proč se v zemi nevede skutečná debata o Gaze
i proč by případný obrat ve vztahu Spojených států mohl být pro Izrael nebezpečnější než hrozba Íránu.
V Evropě někdy panuje přesvědčení, že Izrael a jeho politika jsou teď v jistém smyslu rukojmími Benjamina Netanjahua a jeho současné krajně pravicové vlády. Kolik z toho, co dnes vidíme, je podle vás strukturální součástí Izraele a bude pokračovat, i kdyby se vedení země změnilo?
To je velmi důležitá otázka. Svádět veškerou vinu na Netanjahua nám všem trochu příliš usnadňuje život. Slyším to čím dál častěji, hlavně v Evropě, ale samozřejmě i v Izraeli. Lidé věří, že jakmile se zbavíme Netanjahua, Izrael se promění v ráj, kde budou respektována lidská práva, mezinárodní právo, skončí okupace, apartheid a všechno bude perfektní.
Jenže to se nestane, Netanjahu to nezačal, a až odejde, bude to pokračovat. Je sice pravda, že Netanjahu hodně z těchto procesů a lidí legitimizoval, třeba politiky typu Itamar Ben-Gvir nebo Smotrič, kteří ještě před deseti lety nemohli být ani v parlamentu, a teď jsou naprosto legitimní součástí vlády. Všechno to ale začalo už mnohem dřív a řekl bych, že jde téměř o nevyhnutelné pokračování. Okupace trvá od roku 1967 až do dneška – je nevyhnutelné, že se stane barbarskou, brutální, nelegální a nelegitimní. Jinak to být ani nemůže.
A nechápejte mě špatně – Netanjahu samozřejmě není jen nějaký další politik. Za hodně z toho, co se děje, nese zodpovědnost. Ale většina věcí je skutečně zakořeněna v izraelském myšlení.
Když se zamyslíte nad možnými alternativami k Netanjahuovi, ať už se bavíme o Naftalim Bennettovi, Gadim Eizenkopfovi, nebo Jairu Lapidovi, když dojde na klíčové problémy – okupaci, izraelské války včetně těch dvou posledních, apartheid –, není mezi nimi žádný rozdíl. Nikdo z nich není pro
Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.
Jste předplatitel?
Přihlaste se