Účastnil se bezpočtu akcí za nepřátelskými liniemi, vylodil se na Krymu, byl třikrát zraněn. Je nositelem nejvyššího ukrajinského vyznamenání Hrdina Ukrajiny a patří k nejpopulárnějším lidem na Ukrajině, i když na veřejnosti má stále stejný neproniknutelný výraz. Je milovník zvířat (v kanceláři má kočku, kanárka a žábu) a filmů s Jeanem-Paulem Belmondem. Od ledna je navíc Kyrylo Budanov šéfem nejmocnějšího úřadu v zemi – prezidentské kanceláře. Jaká byla jeho cesta na vrchol?
Narodil se v Kyjevě, kde také chodil do školy – a to ne obyčejné. Navštěvoval speciální židovskou třídu, která nabízela kvalitnější vzdělání. Od té doby umí Budanov hebrejsky a přátelí se s hlavním ukrajinským rabínem Mošem Reuvenem Asmanem.
Jako dítě trávil léta u příbuzných na Krymu. Věnoval se potápění – to mu v budoucnu zachránilo život. Odmalička chtěl být vojákem: miloval válečné filmy a vzpomínky dědečka, který sloužil u námořnictva. Po škole v roce 2003 odjel do Oděsy do školy pro výsadkáře. První rok byl nejtěžší: málo spánku, rychlé jídlo, šikana. Budanov ale vynikal ve sportu, matematice i termodynamice. Vzpomínka na školu mu zůstala na celý život – při tréninku si tam zlomil nos.
Kyrylo Budanov (vpravo) během studií na výsadkové školeFoto: Archiv Kyryla Budanova
Během volna jezdil na Krym trénovat: chodil 30–40 km s batohem, lezl po skalách. O roky později jako šéf rozvědky (HUR) nechal v centrále postavit lezeckou stěnu. Po konci studia se Budanov dostal k speciálním silám, které se staly jeho osudem. Dalším osudem se stala jeho žena Marianna.
Potkal ji v roce 2013 ve vlaku. „Bylo to Bohem určeno. Ani jeden z nás tam neměl být, ale vše se sešlo,“ vzpomíná Marianna. Na první rande Budanov přivezl květiny, knihu Stefana Zweiga a váhu. Marianna tehdy studovala psychologii a aktivně cvičila, váhu potřebovala pro kontrolu kondice – a Budanov si to zapamatoval. Marianna dlouho netušila, kde její nápadník pracuje, přestože spolu brzy začali žít.
Marianna Budanovová je psycholožka, před válkou přednášela na policejní akademii. Pracuje jako poradkyně starosty Kyjeva Vitalije Klička. Foto: UDAR/Goloseevsky
Budanov ji žádal o ruku několikrát, Marianna pokaždé odmítla. „Věděla jsem, že to bude navždy, ale dělala jsem drahoty,“ vzpomíná. Budanov nebyl z těch, kdo se po prvním odmítnutí urazí. Svatba byla 25. října 2014. Budanov si nepamatuje některá „politická“ data, ale datum seznámení s Mariannou (17. srpna 2013) ano. Za zády o něm někdy říkají, že je pod pantoflem. On sám na podobné výroky reaguje: „Většina lidí říká, že udělám, co mi žena řekne. To je víceméně pravda.“
V roce 2014 se Budanov zapojil do bojů na východě Ukrajiny v rámci „Skupiny 40“ (podle průměrného věku účastníků, veteránů rozvědky). Budanov byl jedním ze nejmladších. Poprvé byl zraněn v březnu 2015. Jeho skupina narazila u Horlivky na minové pole. Střepiny ho zasáhly do krku a lopatky. Prosil spolubojovníky, aby ho tam nechali, ale oni ho ošetřili, píchli mu léky proti bolesti a odnesli ho do bezpečí. Střepinu z krku mu vyndali až v Dnipru.
Kyrylo Budanov poprvé před kamerou – v dokumentárním filmu televize ICTV o ukrajinských speciálních silách při bojích na Donbase v roce 2014Foto: ICTV
Druhé zranění přišlo přesně na Marianniny narozeniny. Strach ze smrti prý nemá – traduje se, že mu vědma předpověděla přirozenou smrt v devadesáti letech. Spolubojovníci tvrdí, že není žádný adrenalinový šílenec, jen je v krizových situacích mimořádně chladnokrevný.
V roce 2016 vedl Budanov operaci v okupovaném Džankoji na Krymu. Cílem bylo zničit vrtulníky, které by Kreml mohl použít k útoku na Kachovskou přehradu. Výsadek na pevninu se sice podařil, ale na místě setkání u hřbitova u obce Suvorove je místo řidiče čekalo elitní komando FSB „Vympel“. Budanov začal okamžitě pálit – do jednoho z útočníků vyprázdnil zblízka 13 nábojů. Pak Budanov a jeho spolubojovník skočili z útesu do moře, přečkali den ve vodě a potom plavali 10 km přes záliv na pevninu.
Budanovovi muži při výcviku před vyloděním na KrymuFoto: Archiv Kyryla Budanova
Operace skončila politickým skandálem. Putin zuřil, Západ se bál eskalace. Budanovova skupina byla stažena z úkolů a on sám byl kritizován jako někdo, kdo zbytečně působí potíže.
V prosinci 2016 byl Budanov zraněn potřetí – kulka mu roztříštila loket pravé ruky. Podstoupil 20 operací, rehabilitaci absolvoval v USA. V den, kdy za ním do USA přiletěla manželka, vybuchlo v Kyjevě auto jeho tehdejšího šéfa Maksyma Šapovala. Na místě zemřel.
Pokusy o atentát a cesta k moci
V dubnu 2019 vybuchlo auto samotného Budanova v Kyjevě. Nálož explodovala ruskému agentovi předčasně (utrhlo mu to ruku). Budanov byl v tu chvíli poblíž a vyběhl ven s pistolí v ruce a snažil se dopadnout druhého atentátníka. Tomu se podařilo uniknout, ale byl zadržen později. V roce 2024 se v rámci výměny zajatců dostal na svobodu. Paradoxně to byl Budanov, kdo v roli šéfa vojenské rozvědky s Rusy výměnu domluvil. O rok později se atentátník (Timur Dzortov z Ingušska) vrátil na Ukrajinu v řadách ruské armády.
V roce 2019 vyhodili Kyrylu Budanovovi ruští agenti do vzduchu autoFoto: X/Budanov
Na post šéfa GRU se Budanov dostal po nástupu Zelenského k moci. Nového prezidenta Budanov při jedné odborné poradě zaujal natolik, že se dostal na seznam kandidátů na šéfa rozvědky. Dne 5. srpna 2020 byl jmenován.
Na podzim 2021, kdy téměř všichni politici a generálové v Kyjevě uklidňovali veřejnost, že válka nebude, byl Budanov jediný, kdo veřejně mluvil o invazi. V amerických médiích přesně popsal směry útoku a skoro se trefil i do termínu (tipoval začátek února). V Kremlu ho nazývali hysterikem. Zelenskyj ho chtěl odvolat. Jeho „panikaření“ kazilo oficiální komunikační linii, že válka nebude, kterou prezident držel prakticky až do prvního výstřelu. Zelenskyj se obával, že pokud by oficiálně potvrdil bezprostřední hrozbu invaze, ukrajinská ekonomika by se zhroutila ještě před prvním výstřelem a země by se propadla do chaosu.
Kyrylo Budanov a prezident Zelenskyj v roce 2023Foto: X/Budanov
Když válka vypukla, Budanov se ocitnul ve svém živlu. „Zbraně, granáty, to bylo jeho. Byl to prostě válečník,“ popsal to zdroj, který ho tehdy zažil. S manželkou se nastěhoval do centrály rozvědky. Odtud řídil obranu hostomelského letiště, přežil zásah budovy ruskou raketou a účastnil se i osobně akcí v terénu (ještě nejpozději v roce 2023).
Ale zároveň vedl i válku s konkurenční tajnou služnou SBU, jejíž muži popravili v lese u Kyjeva obchodníka Denyse Kirjejeva, kterého SBU obvinila ze špionáže pro Rusko, ale který byl Budanovův ceněný dvojitý agent, jenž Ukrajincům prozradil přesné datum ruské invaze. Byl také člen ukrajinského vyjednávacího týmu s Rusy. Jde o kauzu, která dodnes kalí vztahy mezi oběma klíčovými ukrajinskými službami.
Kyrylo Budanov se svým dvojitým agentem Denisem KirejevemFoto: Archiv HUR MO
Postupně se také zhoršovaly jeho původně korektní vztahy s mocným šéfem prezidentské kanceláře Andrijem Jermakem, který cíleně likvidoval všechny osobnosti, jejichž popularita se blížila prezidentově. Podle týdeníku Economist ho chtěl Jermak odstranit nejméně devětkrát. Budanova ale vždy zachránily jeho dobré osobní vztahy s prezidentem. V lednu 2024 byl Budanov dokonce mezi kandidáty na post náčelníka generálního štábu místo Valerije Zalužného. Zelenskyj dal ale nakonec přednost Oleksandru Syrskému. Zalužnyj byl „uklizen“ na post velvyslance v Londýně. Když koncem roku navštívil Kyjev, Budanov ho pozval na návštěvu. Prezidentský úřad pak za trest s Budanovem na několik měsíců přerušil komunikaci.
Na podzim 2025 to vypadalo, že je s Budanovem definitivně konec. Jermak mu nařídil propustit dva své zástupce, kteří dříve působili v protikorupční agentuře. Měl také omezit své mediální vystupování a vzdát se všech politických ambicí. Budanov přemýšlel o rezignaci, ale korupční vlna mezitím smetla do té doby nedotknutelného Andrije Jermaka. Naopak Budanov sehrál dosud neupřesněnou roli coby vyjednavač mezi prezidentem a protikorupční agenturou a zvláštní prokuraturou. Druhého ledna 2026 jmenoval prezident Budanova šéfem nejmocnějšího úřadu v zemi – prezidentské kanceláře, skutečného centra moci na Ukrajině.
Nebylo to jednoduché rozhodnutí. „Nestalo se to ze dne na den, dokonce ani za měsíc. Bylo to po zvážení všech pro a proti. Bylo těžké opustit naši velkou rodinu – kluky v jednotkách, ty, se kterými jsme v kontaktu 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Tady šlo ale o přežití státu,“ vzpomíná Marianna Budanovová.
Zdroje serveru Babel uvádějí, že Budanov, který původně do prezidentské kanceláře nechtěl, neměl na výběr. Dostal ultimátum – buď z rozvědky prostě odejde, nebo z ní odejde a stane se šéfem kanceláře. Pokoušel se dojednat, aby byl do čela HUR jmenován jím vybraný člověk, ale prezident rozhodl jinak. Budanov tvrdí, že jde o konspirační teorii. Pozici přijal, protože je to pro něj „nová příležitost“, vzhledem k tomu, že v čele HUR stál téměř 6 let.
Budanovův příchod znamenal skutečnou revoluci. Zatímco Jermak žárlivě střežil přístup k prezidentovi, Budanov prosadil pravý opak. Otevřel prezidentskou kancelář poslancům, politikům a zástupcům byznysu. Nesnaží se trávit maximum času se Zelenským a nemá sklony ke kabinetním intrikám.
Kyrylo Budanov s Volodymyrem Zelenským už v nové pozici šéfa prezidentské kancelářeFoto: Prezidentská kancelář
„Je jasné, že je stále nezkušený, ale učí se politickou hru. Svou rétoriku přizpůsobuje publiku. Nezasahuje do vnitřních záležitostí, neplete se do působnosti vlády, neříká jim, co mají dělat, a vede produktivní komunikaci s premiérkou,“ říká další zdroj z prezidentské kanceláře.
Zároveň nikdo nepochybuje, že Budanov je muž velkých ambicí. Je populární, mladý, nezkorumpovaný, je hrdina, který se osobně účastnil bojových operací a byl třikrát zraněn. Je jasné, že myslí na nejvyšší pozice. Rád vystupuje v médiích a média ho mají ráda, i když je arogantní (jak říká, „jsem generál a Hrdina Ukrajiny, tak si to můžu dovolit.“). Média vědí, že každý jeho rozhovor se dobře prodává, a tak mu tolerují i to, že je kolikrát krmil přehnanými očekáváními (jak Rusku dojdou rakety, jak se vylodí na Krymu, jak Rusové zaútočí na Evropu) atd. Budanov je zkrátka mistr svého PR, ale zároveň mužem, který si svou pověst poctivě odpracoval.
Mohlo by vás zajímat: Někdo to bude muset zaplatit. Česká armáda čelí krizi a politici mlčí, tvrdí Kofroň