Nový pražský územní plán by zastupitelé pravděpodobně mohli začít schvalovat na zasedání 28. května. ČTK to dnes řekl primátorův náměstek Petr Hlaváček (STAN). Podle něj by se v budoucnu mohly dále řešit některé dílčí části plánu, jako celek ale přináší řadu pozitiv a je třeba ho schválit.
Nový plán nahradí nynější územněplánovací dokument z roku 1999 a podle vedení města má zlepšit a zjednodušit plánování rozvoje metropole. Má však i své kritiky.
Jednání zastupitelstva na konci května může být podle Hlaváčka vzhledem k různým okolnostem i dvoudenní. Dva dny před zasedáním zastupitelstva, tedy 26. května, bude metropolitní plán řešit také pražský výbor územního rozvoje, který je veřejný.
V současnosti Hlaváček dělá vše pro to, aby se metropolitní plán schvaloval 28. května. „Osobně vnímám, že tam jsou místa, která jsou do budoucna k dalšímu řešení, ale plán jako celek přináší obrovské množství řešení, která jsou pozitivní,“ uvedl Hlaváček.
Územní plán je klíčovým dokumentem, který určuje, kde se ve městě smí stavět a v jakém rozsahu. Současný pražský plán platí od roku 1999 a beze změny zákona může platit maximálně do konce roku 2028.
Přípravu Metropolitního plánu schválilo zastupitelstvo v roce 2013, o pět let později městský Institut plánování a rozvoje (IPR) zveřejnil jeho návrh. Poté následovala tři kola připomínkování, první v roce 2018, druhé v roce 2022 a třetí loni.
Nový plán má podle IPR zefektivnit územní plánování a urychlit výstavbu. Oproti stávajícímu dokumentu zahrnuje výškovou regulaci či rozdělení na specifikované lokality a jejich ochranu, zároveň počítá se vznikem nových čtvrtí na nynějších brownfieldech.
Podle dřívějších informací IPR je v plánu prostor pro výstavbu 350 000 bytů.
Podobu dokumentu kritizuje například občanské sdružení Arnika, podle kterého nebyl připravován dostatečně transparentně a má značné rezervy v ochraně zeleně či zajištění potřebné veřejné vybavenosti.
Plán kritizuje i autor jeho původního návrhu, architekt Roman Koucký. Podle něj při projednávání ztratil kvůli zapracování připomínek státních organizací a ministerstev flexibilitu, která měla být jeho hlavní devizou.
Mezi takzvaná velká rozvojová území v metropoli patří řada velkých oblastí a brownfieldů například na Smíchově, na karlínském Rohanském ostrově, v bývalém areálu nákladového nádraží Žižkov či v okolí Kolbenovy ulice na Vysočanech.
Nové čtvrti by postupně měly vznikat například i v oblasti Bubny-Zátory, na Florenci či v Ruzyni. V těchto částech Prahy staví nebo plánují stavět hlavně velké developerské společnosti jako Central Group, Sekyra Group, Penta Real Estate či Finep.