Z bezmála třiceti státních institucí, které se ke Klempířovu návrhu nakonec vyjádřily, se uplatnění připomínek zdrželo jen ministerstvo životního prostředí. Šest připomínkových míst přišlo s doporučeními a 22 úřadů předložilo zásadní výtky a návrhy změn.
Kritikou nešetří ministerstvo zahraničí, vnitra, průmyslu nebo spravedlnosti. Obsáhlý seznam připomínek předložil také předseda legislativní rady vlády a ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) a Odbor kompatibility Úřadu vlády.
Nejčastější výtky směřují k smysluplnosti návrhu. „Návrh zákona je zpracován způsobem, který se v řadě ustanovení odchyluje od standardních legislativně technických postupů či je s nimi v rozporu,“ uvedlo ministerstvo spravedlnosti.
„Politický vliv a ekonomický tlak“
Vedle formálních nedostatků ale řada připomínek míří i k věcnému obsahu zákona. Vícero institucím chybí dostatečné zdůvodnění změny pravidel.
Ministerstvu spravedlnosti vadí, že v důvodové zprávě zákona stojí, že současné zákony jsou nedostatečné, ale už není uvedeno proč: „Zmiňovány jsou pouze obecně podmínky mediálního trhu nebo třeba technologický vývoj, přitom návrh zákona téměř neupravuje technologickou stránku poskytování televizního nebo rozhlasového vysílání.“
Důvody ke změnám chybí i ministerstvu vnitra. Navíc připouští to, co Klempíř dlouhodobě odmítá – ohrožení nezávislosti médií veřejné služby. „Je nezbytné materiál dopracovat ve vztahu k potencionálnímu ohrožení strukturální nezávislosti dotčených subjektů, resp. jejich závislosti na vládě a parlamentní většině,“ uvedl úřad.
Před politickým vlivem na veřejnoprávní média varuje také Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS). „Zákon je postaven na přímém politickém vlivu přes Poslaneckou sněmovnu a ekonomickém tlaku prostřednictvím státního rozpočtu, což představuje jasné zhoršení podmínek nezávislosti,“ stojí v jejím vyjádření.
Diví se i ministerstvo zdravotnictví
Celá řada připomínek se vztahuje také k poslání televize a rozhlasu. Návrh upřednostnil zpravodajskou funkci před zábavní či vzdělávací. Upozadění vzdělávání se nelíbí třeba ministerstvu školství. Podle vícero úřadů může být určování priorit vnímáno jako zásah do redakční svobody.
Ministerstvu zdravotnictví nebo ČMKOS se nelíbí ani navržená výše rozpočtů pro obě média. Klempíř navrhuje, aby rozpočet byl určen pevnou částkou, ta ale vychází z údajů z roku 2024, tedy ještě před loňským zvýšením mediálních poplatků.
„Není zřejmé, proč klesne příjem u ČRo na výši 2 065 766 000 Kč, když letošní rok 2026 předpokládá příjem z výběru na poplatcích ve výši 2 476,2 mil. Kč, u ČT pak z 6,73 mil. Kč na 5 741 826 000 Kč,“ uvedlo ministerstvo zdravotnictví.
„Zásadní pokles příjmů logicky vyvolává ve veřejném mínění obavy o nestrannost a nezávislost ČRo a ČT,“ dodal úřad.
Připomínky zatím nepředložilo ministerstvo financí. Návrh přitom zatíží miliardovými výdaji státní rozpočet. „Ministerstvo své připomínky doplní v nejbližších dnech, jejich obsah nebude komentovat,“ uvedl pro Novinky mluvčí rezortu Filip Běhal, aniž by specifikoval důvod zdržení.
Tejc: Není důvod pro nový zákon
Většina připomínkujících volá po výrazných úpravách, odboráři z ČMKOS rovnou vyzvali ke stažení návrhu a opětovnému předložení až po řádné odborné debatě. Ministr spravedlnosti Tejc uvedl, že by bylo vhodnější pouze novelizovat současné zákony o ČT a ČRo místo jejich nahrazení jedním novým.
Politolog Ladislav Cabada z Metropolitní univerzity Praha míní, že ministr Klempíř předložil v lepším případě polotovar. „Cítil se být pod časovým tlakem a přes víkend něco vyrobil, aby to vypadalo, že má něco připraveného,“ uvedl k návrhu.
Návrh označil za „zmetek“. „Návrh, který je takto zmetkovitý, by neměl být předložen Parlamentu,“ dodal. Podle něj je stažení zákona na místě.
Sám Klempíř na zaslané dotazy Novinek k aktuálním připomínkám do vydání textu nereagoval. Neodpověděl ani na otázku, zda zváží stažení návrhu.
„Vysoce cením, že v rámci připomínkového řízení přicházejí od úřadů poznámky a body, jak zákon vylepšit. Všechny tyto podněty pečlivě projdeme a ty, které budeme považovat za relevantní, samozřejmě do zákona vložíme,“ napsal Novinkám už v úterý.
Pro srovnání, když před třemi lety předložil bývalý ministr kultury Martin Baxa (ODS) svůj návrh na zvýšení poplatků za ČT a ČRo, ani jeho bilance nebyla zdaleka dokonalá. Vyjádřilo se celkem 23 institucí, dvanáct uplatnilo zásadní připomínky a dalších sedm přišlo s doporučeními k návrhu.
Návrh zákona, který by měl nahradit stávající zákony o ČT a ČRo, předložil ministr Klempíř před měsícem. Norma ruší stávající systém tzv. koncesionářských poplatků a nahrazuje ho financováním přímo ze státního rozpočtu, jak se vláda zavázala v programu.
Jak Novinky popsaly už dříve, na nedostatky návrhu upozornila také obě média a mediální experti. Klempíř přiznal, že zákon vznikal pod tlakem a bude se měnit.
„Předběžně počítám, že do konce června by měl být k dispozici zákon se zapracovanými připomínkami. Pak bude potřeba projednat zákon znovu na koaliční radě a teprve poté jej předložím na vládu,“ uvedl. Dříve deklaroval, že chce změnu financování už od nového roku.
