Ruští špioni ve snaze eskalovat hybridní válku skupují chaty, chalupy, sklady, byty, opuštěné budovy a dokonce celé ostrovy s úmyslem využívat je jako odrazové můstky pro sabotáže a „koordinovaný“ dohled na vojenské a strategické objekty. Aktivní i bývalí důstojníci tří západních zpravodajských služeb mají podle listu The Telegraph obavy, že Rusové již mají na některých místech výbušniny, drony a zbraně pro agenty připravené k nasazení.
Západní zpravodajci tvrdí, že místo konvenčního vojenského úderu by se mohl Kreml pokusit otestovat odhodlání a jednotu NATO rozsáhlejšími útoky, které by ochromily dopravní, komunikační a energetické sítě a zároveň zkomplikovaly jakékoli uplatnění kolektivní obranné klauzule aliance podle článku 5.
„Rusko nás testuje v šedé zóně taktikou, která je těsně pod prahem války,“ řekla podle listu Blaise Metreweliová, šéfka britské tajné služby MI6.
Moskva je podezřelá z používání špionážních lodí a plavidel „stínové flotily“ k rozmísťování senzorů a zařízení k dálkovému odpalování výbušnin v blízkosti podmořských kabelů nejen v britských vodách, ale třeba i v Baltském či Severním moři.
„Hrozby významně zvyšuje to, že ruští občané stále mají možnost bez překážek investovat do strategických nemovitostí,“ řekl pod podmínkou anonymity jeden z příslušníků západní rozvědky.
Nemovitosti s výhledem
Británie tak například prověřila všechny podezřelé akvizice nemovitostí v blízkosti velitelství MI6 ve Vauxhallu v centru Londýna či americké ambasády v Nine Elms. Sledují se také prodeje domů s výhledem na ponorkovou základnu ve Faslane v západním Skotsku nebo na místa pro ukotvení podmořských kabelů na Shetlandských ostrovech. Existují také obavy, že Rusové se pokusí skoupit domy v okolí základny RAF Akrotiri na Kypru.
Evropským zemím tajné služby nyní doporučují, aby následovaly příkladu Finska, které loni v červenci zavedlo pro Rusy a Bělorusy téměř úplný zákaz nákupu nemovitostí, což vyvolalo řetězovou reakci v pobaltských státech, které přijaly podobnou legislativu. Zbytek členských zemí NATO však tak daleko podle listu The Telegraph nezašel, a tak podle západních tajných služeb Rusko začalo přeměňovat stovky, možná tisíce jinak nenápadných budov po celé Evropě na odposlouchávací stanoviště, bezpečné úkryty pro své agenty a potenciální sklady zbraní.
Foto: Profimedia.cz
Část základny RAF v Akrotiri na Kypru
Některé západní vlády ale zbystřily a začaly tyto ruské akvizice sledovat. Británie tak loni zabavila ruskou „diplomatickou“ nemovitost ve Východním Sussexu poté, co sousedé oznámili, že odtud byly nasazeny sledovací drony. Lotyšsko uzavřelo někdejší sovětská letoviska podél svého pobřeží Baltského moře poté, co tajná služba vyjádřila obavy, že jde o základny pro tajné ruské operace.
V Norsku se chaty spojené s osobnostmi napojenými na Kreml nacházejí v blízkosti citlivých arktických vojenských objektů. Patří sem domy s výhledem na leteckou základnu Bardufoss v Tromsø, jednu z nejdůležitějších vojenských základen v zemi, vybavenou opevněnými hangáry na ochranu umístěných stíhaček F-35.
Žádný případ však neznepokojil úřady více než společnost Airiston Helmi, která ve Finsku potichu získala 17 nemovitostí v oblasti Ostrovního moře, z nichž mnohé se nacházejí v blízkosti klíčových námořních tras a telekomunikační infrastruktury poblíž přístavu Turku, kde sídlí finské námořní velení. K tomu nakoupila od finského námořnictva přebytečná vyloďovací plavidla.
Hlavně ale šlo o ostrov Sakkiluoto. Rusové tam vybudovali nemovitost, která měla devět mol, heliport, bezpečnostní kamery a detektory pohybu, maskovací sítě a budovy připomínající kasárna, každá vybavená satelitními anténami a pokročilým komunikačním zařízením.
Finsko se rozhodlo nepůsobit přímo proti Moskvě a obvinilo ruského majitele společnosti Pavla Melnikova z podvodu. Loni byl odsouzen k podmíněnému trestu a raději z Finska zmizel.
Putinovy jeptišky
Pozornost budí také nákupy ruské pravoslavné církve, kterou západní zpravodajské služby dlouhodobě považují za úzce napojenou na Kreml a ruského prezidenta Vladimira Putina. V Norsku a ve Švédsku tato církev získala nemovitosti poblíž námořních základen a radarových zařízení. Mnohé z nich prohlašuje za ženské kláštery, kde mají žít jeptišky. V Norsku, s výhledem na námořní základnu Haakonsvern v Bergenu, stojí modlitební knihovna Søreide, kterou ruská pravoslavná kongregace koupila v roce 2017. Úředníci tehdy varovali, že by ji Rusové mohli použít k rušení signálů a ovládání dronů a také, že zde mohou ubytovat agenty, kteří by chtěli oblast zmapovat.
Ve švédském městě Västerås ruská pravoslavná církev v roce 2023 postavila kostel. Hlídají ho psi, je obklopen plotem s kamerami. Švédští zpravodajci ho po několika měsících vyhodnotili jako potenciální platformu pro špionáž. Trvalo jen pár měsíců, než vyšlo najevo, jak velkou měli pravdu: pop, který na kostel dohlížel, dostal oficiální medaili od SVR, hlavní ruské civilní zahraniční zpravodajské služby.
Navzdory rozsahu hrozby se analytici obávají, že evropské státy nereagují dostatečně rychle. Zatímco Lotyšsko, Litva a Norsko zpřísnily kontroly a Estonsko plánuje zavést omezení letos v létě, navrhovaný celoevropský zákaz prodeje nemovitostí ruským kupcům loni zkrachoval kvůli odporu států znepokojených ekonomickými dopady.
„Je to jednoduché. Národní kontrarozvědky nedokážou řešit hrozby, které v Evropě překračují všechny státní hranice,“ poznamenal podle listu jeden ze západních zpravodajců.
Foto: Profimedia.cz
Ruský pravoslavný kostel ve švédském městě Västerås
