„Cílem sudetských Němců a i mým velkým přáním a mým cílem je, aby Česko zkrátka bezpráví vyhnání a s ním spojené utrpení uznalo. To nic nestojí. Ale je to velmi důležitý příspěvek ke smíření našich národů,“ uvedla ve čtvrtek poslankyně za stranu AfD a členka Německo-české parlamentní skupiny Martina Kempfová k blížícímu se sudetoněmeckému srazu v Brně.

Její slova jsou reakcí na to, že sněmovna se ve čtvrtek z podnětu vládního hnutí SPD postavila proti konání sjezdu sudetských Němců v Česku. Samotné SPD pak paradoxně s AfD spolupracuje, v europarlamentu jde o spojence.

„Poslanecká sněmovna vyjadřuje nesouhlas s konáním 76. sněmu Sudetoněmeckého krajanského sdružení na území České republiky, a to s ohledem na historické souvislosti a na skutečnost, že se v rámci části tohoto prostředí dlouhodobě objevují postoje zpochybňující poválečné uspořádání,“ stojí v usnesení, které poslanci odhlasovali.

Přání německé političky ohledně uznání bezpráví pak už bylo v minulosti naplněno. Jde o takzvanou Česko-německou deklaraci o vzájemných vztazích a jejich budoucím rozvoji. Tu už v roce 1997 podepsali tehdejší premiér Václav Klaus a německý spolkový kancléř Helmut Kohl. 

„Česká strana lituje, že poválečným vyháněním, jakož i nuceným vysídlením sudetských Němců z tehdejšího Československa, vyvlastňováním a odnímáním občanství bylo způsobeno mnoho utrpení a křivd nevinným lidem, a to i s ohledem na kolektivní charakter přisuzování viny,“ stojí v deklaraci. Jde právě o oficiální uznání bezpráví páchaného na Němcích, o kterém politička mluvila.

„Mně osobně jde ještě o jeden další požadavek směrem k Česku: Zrušení zákona č. 115/1946,“ uvedla dále Kempfová. Podle německé političky by bylo zrušení zákona zadostiučiněním pro potomky obětí.

Jde o zákon přijatý těsně po válce, podle kterého nebylo jednání, které směřovalo k boji za svobodu nebo k odplatě za spáchané křivdy, považováno za trestné. A to i pokud by jinak bylo trestným činem. Zákon tak legitimizoval například český protinacistický odboj, na druhé straně ovšem omlouval i poválečné zločiny spáchané během vyhánění Němců.

Zákon skutečně v Česku nadále formálně platí. I o něm se píše ve zmíněné deklaraci.

„(Česká strana) zejména lituje excesů, které byly v rozporu s elementárními humanitárními zásadami i s tehdy platnými právními normami, a nadto lituje, že bylo na základě zákona č. 115 z 8. května 1946 umožněno nepohlížet na tyto excesy jako na bezprávné a že následkem toho nebyly tyto činy potrestány,“ zní pasáž, která se za zneužívání zákona omlouvá. 

Alternativa pro Německo má se svým spojencem SPD na sjezd dlouhodobě odlišné názory. Jde například o Benešovy dekrety. Předseda SPD Tomio Okamura se ale v posledních dnech pokouší údajné rozpory mírnit. „AfD se písemně zavázalo v ustavujícím dokumentu frakce ID (politická frakce europarlamentu, ve které bylo SPD i AfD – pozn. red.) před šesti lety, že se nikdo z členů nebude vracet do minulosti. Písemně se zavázalo, že nechce otevírat Benešovy dekrety, osobně jsem to domluvil,“ uvedl.

Okamuru za jeho postoj k sudetským Němcům ale v současnosti kritizuje například mládežnická organizace AfD.

„Je zvlášť politováníhodné, že právě síly, které cítí závazek k silné a suverénní Evropě, instrumentalizují rány minulosti, aby ztížily nebo zcela překazily neškodné, smířlivé setkání umírněných sudetských Němců a jejich potomků,“ zní jejich prohlášení.

Mohlo by vás zajímat: Politická šikana: Za nenávist kolem Němců může Babiš. Po běsnění na Slavii nemohl syn usnout